Korečnický mlýn

Založen na počátku 15. století.

1651 Soupis poddaných podle víry - korečnický mlejn: mlynář Jiřík Kužel (35 let), nekatolík s nadějí na obrácení, manželka Anna (25), katolička, oba svobodníci, syn Jan (12), tovaryš Matěj (16), oba poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení 

Rodina Ivany Petržílkové vlastní Korečnický mlýn už více než 200 let. V roce 1805 její praprapředek vyměnil svůj malý mlýn za velký na okraji Ronova nad Doubravou. Byl to panský mlýn s cihelnou a pilou. Mlýn i vyhořel, ale majitelé ho znovu opravili. Rodina ho udržovala a modernizovala 150 let, vedle české mlýnice, kde se mlelo obilí místních sedláků, postavili americkou mlýnici, kde se mlelo zboží obchodní.

Ve mlýně se 17. dubna 1835 narodil Ferdinand Schulz (+1935), spisovatel, novinář a zakladatel literárních časopisů.

1838 Kořínkovi dědici

2. pol. 19. stol. umělecké složení

do poč. 20. stol. u mlýna pila

elektrárna dodávala proud k osvětlení části města od 1900 do 1922

1913 dvě Francisovy turbíny

Ronovský rodák a malíř Antonín Chittussi do údolí kolem Doubravy často zavítal. Malebná krajina ho inspirovala i při malbě jednoho z jeho nejznámější děl, Údol Doubravy z roku 1884, které můžete vidět v Národní galerii. Krajina nad Ronovem se od časů Chittussiho velmi změnila, koryto řeky zarostlo listnatými lesy, ale stále je kouzelná a inspirující.

1930 Josef Kořínek

V padesátých letech byl mlýn rodině zabaven a fungoval jako míchárna hnojiv. Mlýnské stroje skončily v kovošrotu. V jednom z největších mlýnů v Ronově nad Doubravou se už nikdy nemlelo.

Poslední mlynář Josef Kořínek mlel do roku 1972.

JZD šrotovalo do roku 1990

Rodina dostala v devadesátých letech budovy zpátky. Poslední mlynář se vrácení mlýna dožil. Zemřel rok poté. Jeho děti a vnoučata pracují na rekonstrukci budov a přilehlého okolí.

1994 MVE Luboš Petržilka, 0,065 MW