Uživatel

Hledat

| Sign up

Multum farris habet qui cuncta obstruit ora.
(latinské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Mikyškův, Jankovského, Hadáčkův mlýn

Mikyškův, Jankovského, Hadáčkův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Kojetín

PSČ

262 55

Okres

Příbram

Katastrální území

Kojetín u Petrovic

GPS

49° 32' 59.9'', 14° 20' 33.9''

Mapová značka

Mlýn s vodním kolem

Stručný popis

Dodnes dochovaný mlýn s vodním kolem.

Poloha vůči obci

Na půli cesty mezi Petrovicemi a Kojetínem

Vodní tok

Brzina

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

přístupný po domluvě

Historie

Obecná historie:

Je prvním mlýnem na potoce Brzina. Leží asi 0,5 km jihovýchodně od Petrovic. Dříve tu stál malý dřevěný mlýnec, kterému se říkalo Hadáčkův mlýn. Mlynář František Pich tento mlýnec na přelomu 19. a 20. století přestavěl na mlýn. Ve mlýně byl český kámen na mouku a šrot a čtyři stoupy na dělání krup z ječmene. Tlačil se jimi také lněný a řepkový olej. Později byly stoupy odstraněny. roku 1906 převzal mlýn František Jankovský, který mlýn přestavěl. K českému kamenu postavil válcovou stolici s příslušenstvím. Roku 1917 pořídil naftový motor a ještě jednu stolici. U mlýnu jsou tři rybníky, zachovalo se u něj i mlýnské kolo. V současné době je ve vlastnictví rodiny Mikyškovy.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Původně zde stál malý dřevěný mlýnek, kterému se říkávalo Hadáčkův mlýn.

poč. 18. stol. Vojtěch Hadáček

1742 syn Matěj Hadáček s Magdalenou roz. Kottovou (1722-1762) z Pořešic, 2. manž. Anna roz. Pedlíškovou z Koketína

1785 syn Jakub Hadáček s Kateřinou roz. Mrázkovou (1741-1825)

1810 zeť František Slaba s Kateřinou roz. Hadáčkovou (*1785)

1829 Václav Stafan s manž. Magdalenou

1830 Jan Pich

1835 nájemce František Hačner (1789-1841) s manž. Veronikou (1803-1841)

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1855 František Pich (1834-1880, syn Jana Picha, sedláka z Hněvanic) s Annou roz. Bardovou (1827-1867) z Mašova

1870 2. manž. Marie Jirsová, dc. chalupníka z Petrovic

1906 koupil František Jankovský

1880 Družstvo "Jednota", vedoucí vdova Marie Pichová

1885 František Pich ml. (*1858) s Marií (*1867), dc. Františka Hrocha, rolníka z Předbořic

mlýn postupně přestavován

1906 rodina Františka Picha mlýn prodala a přestěhovala se do Ameriky na Floridu

1906 mlýn koupil František Jankovský (*1869 v Kojetíně - 5.10.1938), vyučený mlynář z Pořešína, svůj statek v Pořešíně prodal

21.10.1909 se podruhé oženil s Marií roz. Hantákovou z Mašova (1885-1934)

1911-1913 přestavba mlýna

První republika (1919–1938)

1927 schválen mlýnský provoz

ve 20. letech průměrný roční výkon 2.800 q obilí

1930 František Jankovský, zaměstnány 2 osoby

1932-1935 dcera Žofie Jankovská (*1917) vyučena mlynářkou, od 1933 spolumajitelkou

18.12.1835 obchodní kontingent 217 q žita

23.2.1937 námezdní kontingent 990 q pšenice a žita

5.11.1937 vodoprávní schválení

15.3.1938 pronajat Františku Oubornému

5.10.1938 + František Jankovský

1938 semleto 936 q obilí a 60 q šrotů

denní kapacita 22 q pšenice a 28 q žita

roční kapacita 1000 q pšenice, 3000 q žita, 500 q ječmene, 300 q šrotů

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1939 Žofie Jankovská provdána za Františka Mikyšku, odb. učitele z Petrovic, na něho přepsána 1/2 mlýna

9.1.1939 Žofii Mikyškové vydán živnostenský list

1939-1946 nájemce František Ouborný

za války provoz nezastaven

max. kapacita 24 q za 24 hod., za rok 1000 q pšenice, 2000 q žita, 500 q krup z ječmene a 300 q šrotu (skladovací kapacita však pro takový výkon nedostačovala)

1942 Žofie provdána za místního učitele Františka Mikyšku, stal se spolumajitelem mlýna

15.3.1945 Oubornému skončila nájemní smlouva, manželé Mikyškovi vedou mlýn ve vlastrní režii

1946 námezdní kontingent 1030 q pšenice a žita dohromady

1946 pachtýř Ouborný odešel do elektrického mlýna v Chyškách, mletí převzala Žofie Mikyšková sama

1948 ponecháno obchodní mletí, mlýn dodává mouku pekařům J.Chocholouškovi z Petrovic, J.Smrčkovi z Kovářova, F. Šimákovi a J.Hadáčkovi z Milevska

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

mlýn využívalo JZD ke šrotování a jako sklad

Mikyškovi zde však směli i nadále bydlet

Události

Zánik mlynářské živnosti

Vývoj po roce 1989

syn František Mikyška se věnuje sekernictví

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Jankovský
Pich
Hadáček
Slaba
Stafan
Hačner
Ouborný

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

poč. 18. stol. Vojtěch Hadáček

1742 Matěj Hadáček

1785 Jakub Hadáček

1810 František Slaba

1829 Václav Stafan

1830 Jan Pich

1835 nájemce František Hačner

1855 František Pich

1906 František Jankovský

1880 Družstvo "Jednota", vedoucí vdova Marie Pichová

1885 František Pich ml.

1906-1939 František Jankovský

1939 Žofie Jankovská

1939-1946 nájemce František Ouborný

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

výuční list

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

klasicismus do roku 1850
historizující a architektura druhé pol. 19. století
moderní 1920 – 1945

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

vícepodlažní

Dispozice, slohové zařazení – popis

1906 přestavěn
1912.1913 k západnímu boku přistavěna další část budovy, na staré byl nápis PŘEDMĚSTSKÝ VÁLCOVÝ MLÝN, na nové nápis F. JANKOVSKÝ, VÁLCOVÝ MLÝN
1925: při mlýně neobydlené stavení se světnicí, černou kuchyní a komorou, na prkenném štítě letopočet 1817, snad pozůstatek původního mlýna
1938 jednopatrová budova, výška 7 m, délka 20,4 m. Mlýnská část 9 x 6,+65 m, zbytek byty v přízemí a v 1. patře
1940 pořízen nový krov, 2 m vysolá půdní nadezdívka
Dvoupatrová budova členitého tvaru, základem je obdélníkový půdorys 20.5 x 8,7 m, na západní straně při středu přístavek 5,8 x 6.2 m pro elektromotor, k němu na jz přiléhá prostor lednice 5,2 x 5,8 m. Výška 8,4 m (před 1940 necelých 7 m), mlýnice 9 x 6,7 m, zbytek obytný.

Historické stavební prvky – exteriér

plastická omítková výzdoba fasád a štítů
dveře

Historické stavební prvky – interiér

klenba

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující torzo uměleckého složení

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1855: český kámen a 4 stoupy
1908 moderní žitná válcová stikice od fy Ganz
1917 2. válcová stolice
1925: 2 válce (1906 a 1917), český kámen a loupačka
31.10.1938:
obilí skladováno v přízemí (kapacita 150-200 q), dopravováno do podkroví kde byla loupačka s aspirací Appell, prachový hrudový vysévač nezn. výroby a 1 trier UNION.
kapacita čistírny 50 q obilí/24 hod.
1 kombinovaná čtyřválcová stolice pro mletí pšenice od fy Prokopec Vinohrady, 2 páry válců - šrotové a porcelánové 500 x 210 mm a 500 x 260 mm
1 žitná jednopárová stolice Union 500 x 300 mm
1 stará stolice z roku 1908 Ganz 500 x 280 mm
1 kamenná stolice se spodním českým kamenem a smirkovým běhounem se špicový cylindrem (prům. kamenů 84 cm) od fy Gabriel Žižka
1 šrotovník se smirkovými kameny prům. 50 cm od fy Jindřich Světnička Pelhřimov
2 hranolové vysévače Říha Plzeň
1 vysévač sortyr nez. výroby
reforma čtyřdílná Svatoň a Pětivoký
míchačka od fy Grüner Písek
05 1939 oprava stolic a šrotovníku
1945 stará stolice Ganz 500 x 260 mm měla být nahrazena novou 500 x 300 mm od fy J.Kohout, ta však nebyla dodána a Svaz pro hospodaření s obilím žádné změny zařízení neschválil

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

stoupa
krupník
výroba elektrické energie
olejna

Doplňkové a další provozy – popis

1855: 4 stoupy, kol. 1900 odstraněny
elektřina pro vlastní potřebu

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
vantroky
normální znamení
rybník
odtokový kanál
lednice
most, propustek

Popis cesty vody ke mlýnu

U mlýnu jsou tři rybníky, zachovalo se u něj i mlýnské kolo.
Stavidlo před kolem šířka 54 cm, výška vody před stavidlem 35-50 cm
13.9.1878 položeno normální znamení na balvanu pod splavem

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavDochovaný

VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín

Popis1855: 2 kola: prům. 3,60 m pro mlýn a prům. 1 m pro stoupy
1911 vyměněno staré kolo za nové
1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,1 m3/s, spád 4,28 m, výkon 3,52 HP
1938: prům. 4 m, 7 ot./min, výkon 7 HP
15.6.1939 výměna kola
První vodní kolo sekerníka Mikyšky z roku 1985. Dnes nefunkční.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavDochovaný

VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín