Kdo dřív přijde, ten dřív mele.
(české přísloví)

mlýn v Lobendavě

mlýn v Lobendavě
199
Lobendava
40784
Děčín
Lobendava
51° 0' 55.2'', 14° 18' 35.5''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn zmiňovaný již v polovině 18. století stál ve střední části obce Lobendava.
střední část obce
Luční potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V roce 1760 zmiňuje pozemková kniha obce Lobendava jako majitele mlýna mlynáře Antona Hesseho, který však mlýn neprovozoval, ale pronajímal. V průběhu 2. poloviny 18. století se zde vystřídalo několik nájemců. Do roku 1767 to byl Hannss Christoph Pazelt s manželkou Annou Sabinou, po něm následoval v roce 1768 Johann Joseph Schicktanz, který zde byl uváděn s manželkou Magdalenou a 4 dětmi ještě v roce 1770. V následujícím roce byl mlýn prázdný. V roce 1776 zde byl další nájemce Anton Maaz s manželkou Rosinou. To odešli v průběhu roku 1779.

V období 1789–1793 uvádějí archivní prameny obce jako hospodáře na mlýně čp. 199 majitele Antona Hesseho a jeho manželku Theresii. Následně byl mlýn opět pronajat Karlu Uhlovi, který mlýn provozoval jako nájemní mlynář s manželkou přibližně do roku 1798.

Od roku 1800 zde byl uváděn nový mlynář a majitel Anton Müller (psáno také Miller). Soupis poddaných ho zde zmiňuje společně s manželkou Marií Elisabeth a desetiletou dcerou Theresií.

Od roku 1808 byl na mlýně jako druhý mlynář uváděn Müllerův zeť Zacharias Ramsch, který se oženil s mlynářovou dcerou Theresií Müller. O 20 roků později zde stále byli Zacharias Ramsch s Theresií a s nimi jejich 7 dětí, dědic mlýna Johannas (1808), Theresia (1810), Franz (1812), Anton (1817), Dominik (1819), Bernard (1822) a Karolina (1825).

Johannes Ramsch se oženil s Theresií Mayer, dcerou mlynáře Wenzela Mayera ze mlýna v Lipové čp. 60. Jako mlynářský mistr je uváděn v matričním zápis o narození syna Johannese v květnu 1833. Podle zápisů v matrice o narození dětí zde tento mlynářský pár hospodařil do poloviny 19. století, nejmladší potomek, dcera Maria Karolina se jim zde narodila v srpnu 1851.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Kolem roku 1855 koupili mlýn čp. 199 Josef Diessner a jeho manželka Theresia Riedel, kteří sem přišli z výše položeného mlýna v Lobendavě čp. 45, kde hospodařili jako nájemci. Mlýn převzal jejich syn Franz Diessner začátkem 70. let 19. století. S manželkou Magdalenou rozenu Müller jsou zde uváděni jako mlynářský pár při narození syna Josefa v dubnu 1871.

Podle sčítání obyvatel v roce 1880 byl majitelem mlýna v čp. 199 stále mlynář Franz Diessner, stejně tak podle adresáře obce Lobendava z roku 1908.

Adresář obce z roku 1923 uvádí jako majitele čp. 199 mlynáře Ernsta Müldnera. Seznam vodních provozů z roku 1930 zde evidoval Antona Müldnera.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Budova mlýna byla zbourána po roce 1951.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Hesse
  • Pazelt
  • Schicktanz
  • Maaz
  • Uhl
  • Müller
  • Ramsch
  • Diessner
  • Müldner

Historie mlýna také obsahuje:

1769 Anton Hesse

1800 Anton Müller

1808 Zacharias Ramsch

1833 Johannes Ramsch

1855 Josef Diessner

1871 Franz Diessner

1823 Ernst Müldner

1930 Anton Müldner

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    06 2021
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            • náhon
            • odtokový kanál
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930 – vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,149 m3/s, spád 3,9 m, výkon 5 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930 – vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,149 m3/s, spád 3,9 m, výkon 5 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLiberec, str. 13
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLiberec, str. 13
            AutorInternet, SOA Litoměřice
            NázevMatriky a další archiválie, obec Lobendava
            Místo vydáníStátní oblastní archiv v Litoměřicích
            Další upřesněníe-badatelna, digitalizované archiválie
            Odkazhttp://www.soalitomerice.cz/
            Datum citace internetového zdroje15.6.2021

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Vytvořeno

            15.6.2021 14:36 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 17.6.2021 20:05