Petříkův mlýn

První zmínka o mlýnu pochází z roku 1568, kdy je uváděn jako náchlební mlýn.

V Tereziánském katastru je uveden panský mlýn o jednom kole na nestálé vodě, užívaný vrchností. K roku 1714 je s olejnou. Starý mlýn stával blíže k cestě, mlecí stroje poháněla dvě kola. Z druhé strany náhonu stávala pila poháněná jedním kolem a stoupa, poháněná také jedním kolem.

Za Johanna Petříka bylo dne 27. 9. 1880 zasazeno normální znamení, jehož popis je ve vložce vodní knihy. Objekt v roce 1900 vyhořel a o rok později byl přestavěn.

V roce 1921 byl vybudován několikapatrový umělecký mlýn, kolaudovaný v roce 1923. Při kolaudaci 2 nových Francisových turbín dne 10. 11. 1930 bylo osazeno i nové normální znamení na mlýnici.

1930 majitel Miroslav Petřík

 Roku 1948 byl mlýn znárodněn a ještě během 50. let 20. století se zde mlelo. 

23.8.1977 mlýn zapsán do státního seznamu památek (?)

Po roce 1989 byl mlýn v restituci navrácen potomkovi bývalých mlynářů, panu Petříkovi.

8.  února 2003 mlýn vyhořel, požár vypukl v 3.55 ráno, mlýnice prohořela od vrchu až dolů (zapálen patrně úmyslně)

Požár mlýna patřil k největším v Letohradě za poslední léta. Hasičům byl nahlášen 8. února 2003 před čtvrtou ráno. S ohněm za až dvacetistupňového mrazu bojovalo několik hasičských jednotek. „Uvnitř objektu byly dřevěné stropy, které se propadly. Dále byla v budově i původní technologie a těžké kovové věci propadávaly stropy dolů. Požár hasiči likvidovali více než dvanáct hodin,“ uvedla tehdy k zásahu tisková mluvčí hasičů Vendula Horáková. Po požáru se letohradský mlýn proměnil doslova v ledový palác.
Zdroj: https://orlicky.denik.cz/zpravy_region/petrikuv-mlyn-jde-k-zemi-misto-nej-ma-stat-telocvicna-20210222.html

Na konci února 2021 byla zahájena kompletní demolice objektu. (RŠ)