Nejdřív vždycky mlýn, potom přijdou i mleči.
(estonské přísloví)

Štěpánův, Černovírský mlýn

Štěpánův, Černovírský mlýn
1
Černovír
562 01
Ústí nad Orlicí
Černovír u Ústí nad Orlicí
49° 59' 8.1'', 16° 25' 43.5''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Budova mlýna je zděná, třípodlažní s hlavním průčelím k příjezdové cestě. Za mlýnem stávala hala s provozovnou na výrobu obvaziva a pila. Byla zde i mechanická přádelna, mykárna a drhárna. Dnes jsou již oba objekty zbourány. U mlýna zůstaly hospodářské budovy, které tvoří s budovou mlýna uzavřený trojstranný dvůr. Elektrárna při mlýně je stále v provozu.
Mlýn se nachází na dolním okraji obce, přístupová cesta je první odbočka vlevo z hlavní silnice, vedoucí přes železnici do obce. Objekt je situovaný na levém břehu řeky.
Tichá Orlice
nepřístupný

Obecná historie:

První zmínka o mlýně v Černovíře pochází z roku 1557, přičemž o vsi je první zmínka z roku 1544. V roce 1557 prodal Jan mlynář svůj mlýn Janu Pilařovi z Pardubic za 300 kop míšenských 40 grošů. Další záznam o tomto objektu je z roku 1590, kdy mlýn kupuje mlynář Matouš od konšelů černovírských, po zemřelém Hlavatém. Na konci 18. století byla k mlýnu přistavěna pila. Při přečíslování v roce 1835 bylo v rámci přečíslování obce, přiděleno mlýnu čp. 1. V Tereziánském katastru zmínka o vodním mlýně není. Mlýn je v mapě stabilního katastru vyznačený jako nespalný objekt. Hospodářské objekty na druhé straně dvora, postavené do L a budova pily přes řeku, jsou dřevěné. V Seznamu vodních děl k roku 1930 je mlýn Františka Štěpána uváděn s Girardovou turbínou o výkonu 10 KS, konstruovanou na spád 1,80 m. Ve vodní knize je jako majitel uveden Johann Schlessinger a k roku 1931 Franz Czepan.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Czepan

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • podpis mlynáře
  • razítko
částečně adaptován
05 2012
    venkovský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    • 1945 – současnost
    zděná
    vícepodlažní
    Budova mlýna je zděná, třípodlažní s hlavním průčelím k příjezdové cestě. Střecha je sedlová, s kleštinovým krovem, krytá pálenou taškou. Okenní otvory jsou oproti původním zvětšeny, pouze na levém bočním průčelí jsou velikostně zachována některá okna. Pravé průčelí je přestavěné, přístup do mlýnice je dnes v úrovni prvního patra z venkovního schodiště.
    Za mlýnem stávala hala s provozovnou na výrobu obvaziva a pila. Dnes jsou již oba objekty zbourány. U mlýna zůstaly zachovány hospodářské budovy, které tvoří s budovou mlýna uzavřený trojstranný dvůr. Elektrárna při mlýně, při levém bočním průčelí, je stále v provozu.
        • zcela bez technologie aj.
        Vybavení mlýna bylo po odsunu německých majitelů v roce 1946 demontováno a odstraněno. V prostudovaných písemných pramenech se zařízení nepodařilo dohledat. Zachyceno je pouze na plánu z roku 1890. Patrná je transmise, dvě kamenná složení, čtyřválcová stolice, dvouválcová stolice, šrotovací stolice, ssavka, koukolník, tarár se žejbrem, euréka, krupník, hranolové vysévače a kapsové výtahy. V současné době je zde pouze horní hlava výtahu. Francisova turbína je používána pro provoz elektrárny.

        Původně zde byla i mechanické přádelna, s diskontinuálně spřádacím strojem zvaným selfaktor. Dále zde byly stroje mykací a drhací stroj zvaný vlk.
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        V Seznamu vodních děl k roku 1930 je mlýn Františka Štěpána uváděn s Girardovou turbínou o výkonu 10 KS, konstruovanou na spád 1,80 m.
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        Náhon odbočuje z Tiché Orlice vlevo, asi 300 m nad mlýnem. Náhon má před mlýnem zděné koryto, jez je také zděný. Odpadní kanál se vrací do řeky asi 200 m pod mlýnem.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        PopisTurbína byla konstruována s oběžným kolem o průměru 1 300 mm, se 26 rozváděcími lopatkami, o výšce 325 mm, s maximálním otevřením 75 mm. Největší průtok vody turbínou dosahoval 3000 l/s, na spádu 2,15 m, při efektu 60 % byl výkon turbíny 52 HP.
        V Seznamu vodních děl k roku 1930 je mlýn Františka Štěpána uváděn s Girardovou turbínou o výkonu 10 KS, konstruovanou na spád 1,80 m.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        PopisTurbína byla konstruována s oběžným kolem o průměru 1 300 mm, se 26 rozváděcími lopatkami, o výšce 325 mm, s maximálním otevřením 75 mm. Největší průtok vody turbínou dosahoval 3000 l/s, na spádu 2,15 m, při efektu 60 % byl výkon turbíny 52 HP.
        V Seznamu vodních děl k roku 1930 je mlýn Františka Štěpána uváděn s Girardovou turbínou o výkonu 10 KS, konstruovanou na spád 1,80 m.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • kapsový výtah | Počet:
        • AutorHácová Hana (Klimešová Hana)
          NázevVodní mlýny na Orlickoústecku a Žamberecku
          Rok vydání2005
          Místo vydáníPF Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
          Další upřesněníDP
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorHácová Hana (Klimešová Hana)
          NázevVodní mlýny na Orlickoústecku a Žamberecku
          Rok vydání2005
          Místo vydáníPF Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
          Další upřesněníDP
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          Autor
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé. Stav koncem roku 1930.
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorNygrín Jindřich
          NázevO stáří a starých zápisech na mlýny v Ústí n. O. a obcích okolních, in: Letopisy kraje a města Ús
          Rok vydání1938
          Místo vydáníÚstí nad Orlicí
          Další upřesněnís. 120
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Místo uloženíSOkA Ústí nad Orlicí
          Název fondu
          Název archiválieVodní kniha Lanškroun a vložka VK
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura1
          Místo uloženíSOkA Ústí nad Orlicí
          Název fondu
          Název archiválieVodní kniha Lanškroun a vložka VK
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura1

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          29.5.2013 13:49 uživatelem Hana Klimešová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 29.5.2013 17:37
          David Veverka (David Veverka) 3.9.2013 11:06
          Jaromír Mayer 2.10.2017 17:54