Chléb a zdravé břicho jsou ty nejlepší věci v domě,
mlýny a pekařské pece jsou ty nejlepší stavby ve městě.
(německé přísloví)

Panský mlýn

Panský mlýn
5
Dolní Javoří
507 81
Jičín
Dolní Javoří
50° 27' 47.7'', 15° 34' 34.3''
Mlýn s vodním kolem
Bývalý mlýn zcela adaptovaný na penzion.
Javorka
veřejně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn byl již podle popisného čísla jedním z prvních obydlí vesničky Dolního Javoří. Podle dochovaných zápisů z roku 1733 byl tehdejším majitelem mlýna Josef Leder, který jej získal od své macechy a pozůstalých dětí po Janu Jiřím Lederovi.V roce 1733 předalo bělohradské panství Josefu Lederovi 8 strychů půdy (po 30 fl.za strych), které dříve náležely "fantovskému"mlýnu z Horní Nové Vsi. Uvádí se rovněž,že tento mlynář byl podnikavý člověk a v roce 1733 měl také pronajatou vinopalnu v Pecce.

V následujícím století se majitelé mlýna dost střídali.Tak je uvedeno,že 18. listopadu 1807 koupil mlýn za 4.200 zlatých Václav Štěpánek, 8. listopadu 1833 jej za 4.800 zl. prodal Janu a Anně Jandovým,od kterých jej 5. května 1836 koupil Josef a Elisabeth Schurovi za 8.000 zl. a ti jej opět v dalším roce (9.12.1837) prodali za 8.400 zl. Františku a Františce Jodasovým.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Dnem 19.5.1865 se stal majitelem mlýna Jan Jodas za výplatní cenu 5.535 zl. a od 26.6.1866 i Anna Jodasová jako spolumajitelka. Když tato 25.10.1871 zemřela stal se vlastníkem celého mlýna zmíněný Jan Jodas.

21.září 1876 koupili mlýn za  13 978 zl. Josef a Barbora Krausovi, občané dolnojavořští,  kteří byli majiteli popisného čísla 4 a 25 v Dolním Javoří (jde o Krause zvaného Vršenského).

Z 20. na 21.září 1885 o půlnoci celý mlýn i se stodolou vyhořel. Shořela i mlýnská kola, protože v té chvíliu byla voda u splavu zastavena a náhonem žádná voda netekla. Z hospodářského zvířectva uhořela všechna prasata. Ostatní dobytek byl den před tím odveden do popisného čísla 4. Požár byl dílem žháře.

V roce 1886 koupil toto spáleniště František Knap z Valdova a o dva roky později se stal majitelem mlýna jeho syn Josef se svou manželkou rozenou Maximiliánovou z Heřmanic.Ten postavil mlýn kamenný s přístavným chlévem a později i se šindelkou (místem,kde se vyráběly šindele na krytí střech). V roce 1906 byla vedle mlýna postavena i malá továrnička-tkalcovna, která měla 28 mechanických tkalcovských stavů. V továrničce se pracovalo asi 3 roky. 17.ledna 1909 tento majitel zemřel a mlýn byl 8.října 1913 ve dražbě prodán za 29 750 K Josefu Krausovi a Pavlíně,rozené Knapové z Újezda Kumburského.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Vdova Marie Knapová se 1.listopadu 1918 ze mlýna odstěhovala. Nový majitel úspěšně hospodařil, ale 21.listopadu 1918 tragicky zahynul, jsa zachycen palečním kolem a rozdrcen. Majitelem se po zemřelém mlynáři stala Pavlína Krausová se svým synem Josefem.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

V roce 1920 Pavlína Krausová prodala budovu továrničky p.Šturmovi z Horní Nové Vsi, který v té době vyhořel, a tak továrničku zbořil a materiál použil na stavbu své usedlosti v Horní Nové Vsi. V roce 1926 převzal mlýn od matky syn Josef Kraus,který v roce 1938 polnosti patřící ke mlýnu rozprodal a mlýn prodal. U mlýna zůstalo 27a zahrady, 27a pastvin a 5a zastavěné plochy.

1930 Josef Kraus

Mlýn koupil 1938 mlynář Metoděj Hlávka, nájemce mlýna ve Staré Pace, se svou ženou Blaženou ze Staré Paky za 73.000 Kč. Ten zrekonstruoval a zmodernizoval celou mlýnskou část, nad chlévem postavil skladovací prostor, odkud se namletá mouka v pytlích spouštěla po "šoupačce" (ohlazené prkno) na korby selských povozů. Instaloval dynamo na výrobu elektrického proudu a celý mlýn tak měl elektrické osvětlení. Elektřinou na svícení zásoboval i sousední obytné stavení č.p.26.

V modernizaci chtěl dále pokračovat přestavbou mlýnského pohonu z mlýnského kola na turbínu, u této práce se ale poranil o kovovou trubku na hlavě, do poranění se dostal tetanus a mlynář za dva dny zemřel. To se stalo v roce 1940. Vdova prodala v tomtéž roce mlýn Ing. Karlu Hruškovi, geometru ze Slaného za 75 000 K.

Ten ve zvelebení mlýna pokračoval. Úplně přestavěl obytnou část a do mlýna nechal instalovat vodní turbínu, kterou zakoupil od Ing. Exnera z Bělé u Pecky. Takto zvelebený mlýn pronajal mlynáři Bohuslavu Zahradníkovi z Častolovic. Dobře prosperující mlýn si však svého pána dlouho neudržel. Pro nedovolené, tzv. "černé" mletí byl protektorátními úřady za druhé světové války zatčen a uvězněn.

Ing. Hruška pronajal po tomto incidentu mlýn za 16.000 K ročně mlynáři Františku Čáslavskému z Praskačky , který byl také posledním mlynářem pro kterého mlýn "klapal". Tento mlynář ke konci války přestavěl chlév pod skladištěm na strojovnu, kde instaloval spalovací motor s generátorem (vyvíječem) na dřevoplyn, jako výpomocný pohon k vodě. Palivem byly bukové kostky o velikosti asi 10x10cm. V roce 1944 zakoupil i nákladní auto, k jehož pohonu byl rovněž vyžíván dřevoplyn. V roce 1947,kdy byla obec elektrifikována byla k pohonu mlýna využívána i elektřina.

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Mlýn byl v provozu do roku 1951. V tomto roce byl jeho provoz spolu s dalšími malými mlýny zastaven a produkci těchto mlýnů převzaly velkokapacitní mlýny.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Jodas
  • Leder
  • Štěpánek
  • Janda
  • Schur
  • Knap
  • Kraus
  • Hlávka
  • Hruška
  • Zahradník
  • Čáslavský

Historie mlýna také obsahuje:

-1733 Jan Jiří Leder

1733- Josef Leder

1807-1833 Václav Štěpánek

1833-1836 Jan a Anna Jandovi

1836-1837 Josef a Elisabeth Schur

1837-1865 František a Františka Jodasovi

1865 Jan Jodas

1866-1871 Jan a  Anna Jodasovi

1871-1876 Jan Jodas

1876-1886 Josef a Barbora Krausovi

1886-1888 František Knap

1888-1909 Josef a Marie Knapovi

1909-1913 Marie Knapová

1913-1918 Josef a Pavlína Krausovi

1918-1926 Pavlína Krausová

1926-1938 Josef Kraus

1938-1940 Metoděj a Blažena Hlávkovi

194-1951 Ing. Karel Hruška

nájemci:

1940-1943 Bohuslav Zahradník

1943-1951 František Čáslavský

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        vícepodlažní
        • pavlač, balkón
        • dveře
        • okno
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • výroba elektrické energie
            • stavidlo
            • náhon
            • vantroky
            • jalový žlab
            • rybník
            • odtokový kanál
            • lednice
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavDochovaný
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,099 m3/s, spád 4,6 m, výkon 4,08 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavDochovaný
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,099 m3/s, spád 4,6 m, výkon 4,08 HP
            Typplynosací motor
            StavZaniklý
            Popis
            Typplynosací motor
            StavZaniklý
            Popis
            Typdynamo
            StavNezjištěn
            Popis
            Historické technologické prvky
            • pískovcový kámen | Počet:
            • AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníSešit 08 (Jičín), s. 28
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníSešit 08 (Jičín), s. 28
              AutorJosef Klempera
              NázevVodní mlýny v Čechách VI.
              Rok vydání2003
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnís. 111-112

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

              Současné fotografie - vodní dílo

              Současné fotografie - technologické vybavení

              Ostatní

              Vytvořeno

              27.6.2012 00:02 uživatelem Spído

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 18.8.2017 11:40
              doxa (Jan Škoda) 4.9.2024 11:30
              kolssteyn 30.10.2016 20:00