Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn pochází z období před rokem 1731 neboť je vyznačen již na rukopisné kolorované mapě Ing. Františka Xavera Preitsche z let 1731-1732. V 19. století měl jedno mlecí složení poháněné kolem na vrchní vodu o průměru 480 cm.
Od poloviny 19. století zde drtil kůru stupník na tříslo. Ve vodní knize je k roku 1877 uvedeno: "Mlýn o kole na vrchní vodu, jedno obyčejné složení ... může však dle potřeby hnáti též i tříslové stoupy, když se mlýn zastaví a ke hřídeli stoupovému řemen přiloží."
První světová válka (1914–1918)
Stupník na tříslo byl v roce 1924 modernizován řezačkou kůry na patře stodoly a dole mlýnkem na její drcení. Pohon zajišťovala transmise vodního kola.
Záznam z roku 1928 uvádí umělecké složení s válcovou stolicí, pár francouzských kamenů a špičák (zařízení z páru mlecích kamenů na odstranění špiček a slupek u zrna).
Od roku 1935 kolo nahradila Francisova turbína.
V Dotazníku k přihlášení do Mlynářského ústředí z roku 1939 je uvedeno, že kromě mlecího složení se zde pohání také "mlátička, řezačka, okružní pila, brusička a šindelka". (RUr)
Poslední mlynář Josef Šmok ml. zde působil do roku 1951.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1930 - Konstantin Šmok
1939 - Josef Šmok (RR)
1951 - Josef Šmok ml.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Šmokovi vzpomínali na stárka Podzimka: "Ještě kolem roku 1930 zde pracoval stárek Podzimek. Často vyprávěl, jak ho honíval u rybníčka nad mlýnem pes s ohnivou hubou. Stalo se to prý ve světové válce."
Mlýn je vyobrazen na:
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
