Historie
Obecná historie:
Původně byl mlýn majetkem jednotlivců, z nichž jako první se uvádí jistý Suchan a po něm mlynář Rosenka. To podle Městské knihy z r. 1414. Koncem 15. století se nazýval podle vlastníka KREJCAROVSKÝ. Potom se stal majetkem pánů z Lomnice a na Náměšti a zápisem na pergamenu byl dán roku 1530 „za věrné služby“ zdejšímu občanu, tehdy vrchnostenskému úředníkovi Jiříku Meteličovi. Po něm se mu říkalo METELIČOVSKÝ a sousední velká louka si dlouho udržela název METELKA.
Vdova po Meteličovi Barbora darovala mlýn v polovině 16. století městu Bíteši a tak se stal obecním majetkem. Z městských spisů známe v souvislosti s pronájmy mlýna celou řadu jmen, a to po dobu 200 roků. Teprve L. P. 1765 se město odhodlalo objekt prodat a majitelem byl zapsán Severin Vodička. Jeho potomci mleli do roku 1806. Potom se ještě třikrát vystřídali držitelé, až se definitivními vlastníky stali příslušníci rodu HLOUŠKŮ. To bylo roku 1835, kdy Jan Hloušek ze Skryjí koupil mlýn za 4220 zlatých od Antonie Šilhavičkové.
Z bítešské větve mlynářské rodiny Hloušků pocházeli další členové-mlynáři, např. Johann v Jedově a Frantz v Olešnici. Posledním zdejším provozovatelem mlýna byl Hynek Hloušek narozený roku 1879. Mlýn byl dán do klidu a poté likvidován v polovině 20. století, avšak členové rodiny jej vlastní dodnes. Udržel se i název — HLOUŠKŮV MLÝN.
Zasloužilým badatelem po rodokmenech všech mlynářů-Hloušků je potomek jedné větve rodu pan Alfred Hloušek žijící ve Vídni. Jako penzista se věnuje pátrání zvláště po svých moravských předcích.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Hloušek
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
