Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 tkalcovna a elektrárna, majitel Vít Netval
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Hastrman ve Velkém Poříčí
I tady byl starý mlýn s podnájemníkem - starým hastrmanem. Pan mlynář velmi záviděl vodníkovi jeho pěkné, trvanlivé boty a tak ho jednou tak dlouho prosil, až mu jedny botky daroval.Chodil v nich pak mnoho let, až se mu jedna při práci na poli ztratila. Snad ježci ji odnesli. Dal si tedy u ševce ušíti novou - úplně stejnou. Ale do roka a do dne byla roztrhaná nadranc. Musel si dát ušít znovu novou a tak každý rok k té botě od vodníka přibyla jedna nová od ševce. To dělal mlynář až do své smrti.
Vodníkova bota i po těch letech byla jako nová. Botu pak v rodině mlynářově dědili několik pokolení - až se někde založila a již nenašla.
Inu vodník je švec nad ševce!
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: