Rozboudovský, Vlčků mlýn

Údajně ze 14. století.

1640-1675 Jan Laštovička, podle mlýna zvaný Rozvald, manž.: 1. Dorota, 2. Kateřina

1675 syn Václav Rozvald s manž. Dorotou, zemřel záhy ve 35 letech

bratr Šimon Rozvald (1660-23.1.1739) s Dorotou, dc. Matěje Forky, mlynáře na Blanici

syn Matěj Rozvald, 1730 oo se Zuzanou Skarskou

Jan Rozvald (1741-20.10.1774)

1774 Matěj Lang, 1. manž. Terezie (1746-1776), listopad 1776 oo s Annou Vaňkovou

1795 Antonín Rozvald s manž. Kateřinou roz.Hlinkovou z Bavorova

1834 syn Josef Rozvald s manž. Annou (bratr František si propachtoval Hrachovský mlýn na orlickém panství)

1854 Jan Kohout (1810-1.12.1868) z Račí u Volyně, manž. Marie (1814- leden 1877), roz. Hubáčková z Ouřic 

1874 maj. Marie Kohoutová, mlýn měl 3 složení, holandr a pilu, živnost obstarává sama, mele se zde nejvíce žito, ječmen a pšenice

1877 po smrti matky mlýn připsán dceři Magdaleně Anně (1843-7.9.1931), provd. na přelomu 1868/1869 za Jana Zimu (1839-9.2.1926), sedláka ze Svinětic čp. 1, na mlýn se však přestěhovali až před r. 1888.

1880 mlýn má 4 složení, chová se tu 5 koní, 27 ks hov. dobytka, 9 prasat a včely v 8 úlech. (1890 32 ks hov. dob. a 11 prasat), ve mlýně zamětsnáni stárek, mládek, 2 čeledíni a 2 služky.

listopad 1886 Jan Zima si přikoupil od Františka Langa mlýn Na Drahách v Bavorově, pronajal jej Josefu Káchovi a Tomáši Marešovi z Klatovska. 1898 tento mlýn prodal Františku Touškovi.

1893 Jan Zima zvolen za 2. radního, 1901 kandidoval na starostu, při rovnosti hlasů byl ale losem zvolen jeho protikandidát František Štěpánek a Zima se stal 1. radním

1921 manž. Zimovi

poč. 1923 mlýn zakoupil zeť Josef Vlček (1880, Útěšov čp. 7 - únor 1937)  s Růženou roz. Zimovou (1890 - 4.11.1941; oo 31.10.1916) ze Svinětic čp. 1

1926 Girardova turbína vyměněna za Francisovu

V roce 1930 byl majitelem mlýna Josef Vlček.

1937 po smrti Josefa Vlčka mlýn vede vdova Růžena

1941 po smrti Růženy Vlčkovský majetek rozdělen, mlýn se zahradou a 4 ha pozemků zdědil syn Josef (již od 1938 zde měl na mlynařinu živnostenský list), statek ve Sviněticích čp. 1 dcery Anna, Emilie a Jarmila

1950 mlýn převzalo JZD, ukončeno mletí, pouze se zde šrotuje, ve mlýnici mělo JZD sklad JZD aj.

1957 převzaly do užívání Jihočeské drůbežářské závody, ve mlýně zřízena kachní líheň, mlýn měl být vykoupen a zařízení mlýna měly likvidovat Jihočeské mlýny n.p.České Budějovice, měla být ponechána pouze jedna stolice na šrotování

Po půl roce byl však Josef Vlček donucen k nucenému darování státu, jeho rodina se pak odstěhovala do Vodňan

Mlýn byl oceněn podle směrnic z roku 1939 v přepočtu 5 : 1, veškeré budovy včetně parcely bez strojního vybavení a turbíny byly vyčísleny téměř na  90.000 Kčs, hodnota vodního díla, vodní síly a turbíny celkem na 14.614 Kčs (samotná turbína na necelé 2000 Kčs).

U mlýna drůbežářské závody postavily nové haly.

1990 mlýn navrácen v restituci Josefu Vlčkovi ml.

neúspěšně pronajato k chovu pštrosů 

mlýn zakoupil Josef Jůn, plánováno zřízení MVE