mlýn Na valše

v první pol. 15. stol. zřízen 3 km dlouhý náhon pro mlýny u městských hradeb Valchu, Kamenný a Hliněný 

1477 smlouva města s bratry Zdeborovými na prodej valchy - s valchou se nesmí hýbat, má vantroky, žlaby a kolo valchovní, široké jako dvě mlýnská. Noví majitelé nesmí bránit, kdyby město při ní chtělo postavit šlejfernu.

1489 soukeníci mohli valchu využívat za roční plat 1 kopy

1552 nová smlouva se soukenickým cechem ohledně používání valchy

1598 od Martina Boubína, který vlastnil i sousední Kamenný mlýn, koupil mlýn Martin Záblatský s manž. Markétou za 300 kop, zmíněna rovněž valcha

1654 Berní rula: mlýn s jedním složením a 9 strychy polí, mlynář Matěj Křehký

1676 Lidmila Křehká

1688 Jakub Křehký, vydáno potvrzení, že mu punčocháři, kteří na valše válí punčochy, nezpůsobí žádnou újmu

30.9.1694 po smrti Jakuba Křehkého jeho vdova prodala mlýn svému švagrovi Augustinu Kapustovi za 400 zl.

1702 po smrti Augustina zdědila mlýn o 1 složení vdova Alžběta se synem Matějem

1708 Martin Veselý, prohlídka vodňanských mlýnů a jezů přísežnými mlynáři z Prahy

1710 kniha odhadů nemovitostí Josef Pimperle

syn Matěj Pimperle, 1741 mlýn pronajal Janu Ochočovi a sám si pronajal mlýn v Putimi

Jan Ochoč platil nájmu 30 zl., měl však potíže s valchou, ktrerá mu ubírala vodu a tak mlýn často stál

1754 Matěj Pimperle prodal mlýn za 1250 zl. Petru Vaňkovi s manž. Rozálií a sám si zakoupil Mostecký mlýn

1775 Per Vaněk prodal mlýn Vojtěchu Pavelkovi, který k němu koupi i sousední valchu

1802 mlýn s valchou, 3 stoupami, kusem louky a pole prodal Vojtěch Pavelka synovi své manželky z 1. manželství Tomáši Řídkému za 4400 zl., nevlastní syn Jan Žahour  zde měl podíl 2450 zl., ale po dohodě s Tomášem Řídkým se ho zřekl. Kupující se zavázal, že bude udržovat valchu v dobrém stavu a v zimě bude udržovat i cestu k ní. Soukeničtí mistři platili za válení širokého postavu 10 kr., za úzký 6 kr., stanovený ceník měli i jircháři a punčocháři.

1805 mlýn o 2 složeních s 3 stoupami a valchou koupil za 13.000 zl. František Putschegl s Terezií roz. Řídkou

1810 mlýn prodal za 17.000 zl. Janu Žahourovi a jeho manž. Marii, pro sebe si zakoupil Hliněný mlýn

1833 k jejich schovance Veronice Kurschové, dceři vodňanského ševce, se přiženil František Hanzlovský, syn mlynáře z Chrášťan, stal se spolumajitelem mlýna a valchy a posléze i plným vlastníkem

1876 mlýn zdědil nejst. syn František s Hedvikou, dc. sládka z Drhovle, po její smrti se znovu oženil s Marií Knoblochovou ze Zvolenic

1893 v exekuční dražbě zakoupila Písecká spořitelna

prosinec 1893 mlýn prodla Janu Šlehoferovi a jeho manž. Marii, se synem Františkem si založili firmu Šlehofer a spol.

1905 mlýn prodali Arnoštu Brokovi a odešli na mlýn v Žichovci

1930 Arnošt Brock

Arnošt Brok jakožto Žid deportován do koncentračního tábora, kde byl umučen

prázdný mlýn dostali Wölflovi jako náhradu za svoji chalupu, nuceně vyvlastněnou při budování vojenského letiště u Českých Budějovic, mlýn vedl stárek. Otec Wölfl se však zabil při vyvážení hlíny ze dvora, takže zde zůstala matka se synem, který se později oženil.

Po smrti Wölfla ml. se matka odstěhovala a mlýn zakoupil Výzkumný ústav rybářský.

Budovu využívá Výzkumný ústav Jihočeské univerzity jako sklad krmiva pro ryby.