Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn je prvním pod Chrudimí a byl postavený na konci středověku. V minulosti byl nazývaný "Rybničný". Původně měl dvě mlecí složení a stoupu na kroupy.
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1651 Soupis poddaných podle víry - v Tuněchodech uvedeni 2 mlynáři:
1) mlynář zahradník Petr Kubliz (27 let), manželka Anna (35), synové Kryšpín (13) a Gabriel (10), pacholek Jan (17), všichni katolíci
2) mlynář zahradník Mikuláš Vosáhlo (30), manželka Kateřina (26), pacholek Matěj (20), všichni katolíci
V soupisu mlýnů z roku 1704 jsou uváděna 2 vodní kola, 1 stoupa. (RUr)
V roce 1875 zde mlela tři složení a pracoval krupník s jahelkou, pohon se uskutečňoval třemi koly na spodní vodu. Následovala modernizace uměleckým složením se dvěma mlecími stolicemi, mimo to zůstalo v činnosti jedno obyčejné složení a krupník. Pohon zajišťovala dvě vodní kola, od roku 1909 pak turbína o výkonu 30,3 HP.
1.8.1882 zemřel Josef Konečný – mlynář *v Tuněchodách ve věku 55 let
První světová válka (1914–1918)
1930 Anna Šmahová
1933 Jiří Šmaha
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Konečný
- Šmaha
- Kubliz
- Vosáhlo
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Petr Kubliz nebo Mikuláš Vosáhlo
-1882 Josef Konečný
1930 Anna Šmahová
1933 Jiří Šmaha
1939 - Jiří Šmaha (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
K tuněchodským mlýnům se pojí tři pověsti o vodnících (viz 3. díl sborníku "Chrudimsko a Nasavrcko", str. 191)
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
