Na mlýně a mladé ženě je vždycky co spravovat.
(francouzské přísloví)

Parní mlýn; Pösthakala

Parní mlýn; Pösthakala
88
Radiměř
569 07
Svitavy
Radiměř
49° 41' 48.5'', 16° 27' 9.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn postavený jako další podnikatelská aktivita společnosti s ručením omezeným, která již dříve založila lihovar v jehož sousedství byl mlýn postaven. V současnosti v přízemí budovy funguje podniková prodejna firmy, která v areálu bývalého lihovaru stáčí kojeneckou vodu.
střední část obce
bez vodního toku
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V oblasti docházelo k rozmachu pěstování brambor, které však v letech s hojnou úrodou nebylo možné na trhu udat, proto sedláci v Radiměři hledali z této situace nějaké východisko. Nejdříve vznikla v kůlně Theodora Ehrenbergera výroba bramborového škrobu, což však zcela nenaplnilo očekávání.

V roce 1903 byla založena lihovarská společnost pod názvem Zemědělský sklad a provozní společnost pro Moravskou Radiměř a okolí, společnost s ručením omezeným. V Radiměři se však nepodařilo získat dostatečné množství členů, proto byly osloveni sedláci z okolních vesnic, např. v Baníně, kde se připojily téměř všichni. V dalších vesnicích nebyl tak velký zájem, ale nakonec se podařilo získat dostatek členů, aby společnost mohla zakoupit vhodnou budovu v Moravské Radiměři čp. 55 a začít s její přestavbou. Na podzim roku 1905 byl zahájen provoz. Předsedou společnosti byl zvolen Franz Dittrich, předsedou dozorčí rady Ludvik Felkl z Banína a pokladníkem Franz Haberhauer.

Lihovar se od začátku potýkal s nedostatkem vody, což se vyřešilo přivedením vydatné drenážní vody a přeložkou koryta potoka a stavbou přívodního potrubí, po složitých vyjednáváních s místními mlynáři, kteří měli k potoku vodní právo. Součástí ujednání bylo, že lihovar bude v zimě vypouštět zpět do potoka teplou odpadní vodu, k čekuž však nikdy nedošlo. Společnosti se velmi dobře dařilo a tak postupně ke svému podnikání přidala ještě sušárnu brambor pro výrobu bramborových vloček, parní pilu a mlýn.

O vybudování mlýna bylo rozhodnuto v době I. sv. války jako reakce na nespokojenost s okolními mýny a mlynáři. Zřízením mlýnu byl pověřen radiměřský podnikatel Richard Jandl.

Na podzim roku 1920 bylo zakoupeno velké množství žita, jelikož společnost měla také obchodovat s mlynářskými výrobky, ale zprovoznění mlýna se zdrželo a mlýn byl zprovozněn až těsně před vánocemi. Cena žita v té době klesla až o 50 % a společnost utrpěla ztrátu kolem 80 tis. korun, kterou nesla ještě mnoho let. Prvním hlavním mlynářem byl Franz Million z České Dlouhé.

V roce 1922 byla pro pohon mlýna zakoupena lokomobila značky Wolf o výkonu 45 HP, která nahradila pohon parním strojem lihovaru přes dlouhou transmisi, což se ukázalo jako nevhodné.

Prvního května roku 1923 nastoupil do funkce hlavního mlynáře Ernst Thon z České Radiměře čp. 39, který mlýn přestavěl a zvýšil jeho výkon tak, že se provoz mlýna stal konečně rentabilní.

Krátce po stavbě mlýna byl do provozu uveden sklad a zakoupeno čtyřpodlažní skladiště vzdálené cca 1 km, které však po nějakém čase přestalo vyhovovat. V roce 1923 bylo v původně obytné budově, později přestavěné na kanceláře, oddělené od mlýna průjezdem zřízeno silo s kapacitou 500 q. Další plány na rozšíření skladových prostor již zhatila válka.

V roce 1934 bylo podle plánů správce ing. Felkla zařízení lihovaru vylepšeno a modernizováno.

Na hromnice roku 1945 vznikl díky nákladnímu autu na dřevoplyn odstavenému v průjezdu u mlýna požár sila a kancelářské budovy. Díky včasnému zásahu svitavských hasičů byl zachráněn lihovar i s uskladněným lihem.

Při plném provozu bylo ve společnosti zaměstnáno 18 dělníků. Ve mlýně pracovali např. Mauritz Schindler a Ernst Dittrich jako topiči, Franz Felkl, Franz Jandl, Alois Ehrenberger, Mauritz Poatl, Alois Weis, Franz Huschka jako mlynáři atd. - jmenovaní pracovaly ve mlýně více než 15 let.

V roce 1993 v areálu vznikla firma na stáčení kojenecké vody z vlastního vrtu AQUA NOVA s.r.o., která zde funguje dodnes. Stáčená voda nesla v průběhu let několik různých názvů, dnes Aqua Anna. V přízemí mlýna vznikla podniková prodejna, horní podlaží se zdají být nevyužívané.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Million
  • Thon
  • Ehrenberger
  • Haberhauer
  • Schubert
  • Felkl
  • Jandl
  • Poatl
  • Weis
  • Huschka

Historie mlýna také obsahuje:

V roce 1945 vyhořelo silo a kanceláře v sousední budově.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      průmyslový areál
      mlýnice bez obytné budovy
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      Mlýn byl postaven jako samostatná patrová budova se sedlovou střechou od lihovaru oddělená průjezdem, který zanikl po demolici sousedního objektu.
      • dveře
      • okno
      • vyskladňovací otvor
      • komín
          Ačkoliv byla zřejmě většina zařízení odstraněna, horní patra mlýnice nejsou na první pohled nijak využívána, proto by zde nějaké zbytky dřevěných částí dochovány být mohly.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • jiné
          Mlýn byl postaven jako doplňkový provoz lihovaru, sušárny brambor, skladu a parní pily.0
          Výroba bramborových vloček
            Žádná položka není vyplněna
            Typparní stroj, lokomobila
            StavZaniklý
            PopisMlýn původně poháněl parní stroj sousedního lihovaru přes dlouhou transmisi, což se brzy ukázalo jako nevhodné.
            Typparní stroj, lokomobila
            StavZaniklý
            PopisMlýn původně poháněl parní stroj sousedního lihovaru přes dlouhou transmisi, což se brzy ukázalo jako nevhodné.
            Typparní stroj, lokomobila
            StavZaniklý
            VýrobceWolf
            PopisV roce 1922 byla pro pohon mlýna zakoupena lokomobila značky WOLF s výkonem 45 HP.
            Historické technologické prvky
            AutorFranz Haberhauer, za spoluúčasti Dipl. ing. Ernsta Felkla, Ernsta Thona a Leo Kocha
            NázevKronika České a Moravské Radiměře
            Rok vydání2008
            Místo vydáníČR
            Další upřesněníkapitola lihovar
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje25.7. 2016
            AutorFranz Haberhauer, za spoluúčasti Dipl. ing. Ernsta Felkla, Ernsta Thona a Leo Kocha
            NázevKronika České a Moravské Radiměře
            Rok vydání2008
            Místo vydáníČR
            Další upřesněníkapitola lihovar
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje25.7. 2016
            AutorOswald Haberhauer
            NázevVodní kola a kolové mlýny v Radiměři
            Rok vydání2000
            Místo vydáníBlansko
            Další upřesněníseparát z Schönhengster Jahrbuch 46/2000

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Vytvořeno

            25.7.2016 23:16 uživatelem REAPERXCX

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 26.7.2016 21:35
            doxa (Jan Škoda) 17.5.2022 00:04