Když přijdou tři pytle do mlýna, rozpráší se na dva.
(německé přísloví)

Kubešův mlýn

Kubešův mlýn
19
Horní Poříčí
386 01
Strakonice
Horní Poříčí
49° 17' 7.0'', 13° 46' 50.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn z období kolem roku 1700, v současnosti slouží k rekreačním účelům jako penzion Kubešův mlýn.
Otava
veřejně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn stával na samotě u Otavy, mlynář bydlel ve stavení mimo mlýn. Neví se, kdy přesně mlýn vznikl, ale podle dochovaného zpovědního seznamu hoštické fary tu roku 1676 ještě mlýn nestál. Díky zápisu o křtu mlynářské dcery Roziny je s určitostí možno říci, že roku 1700 tu už mlýn byl.

Neví se, kdo jej postavil, ale možná prvním mlynářem se stal Tomáš Šebesta, jehož matkou byla Anýžka z Krt. Podle něj se mlýnu dlouhá léta říkalo Šebestovský. Tehdy měl mlýn tři mlýnská kola na spodní vodu - z toho dvě pro mlýnská složení, třetí pro stoupy. Z mlýna se platila špitálu sv. Markéty v Hošticích roční činže 4 kopy grošů míšeňských stříbrných.

Od roku 1726 tu působil mlynář Vavřinec Vošmik, který se předtím oženil s Rozinkou - dcerou mlynáře Šebesty. Roku 1731 prodal mlýn bez chalupy Matěji Pilkovi, synu kozlovského mlynáře Františka Pilky. Nový majitel koupil navíc od obce pozemek a zároveň přebral povinnost postavit do dvou let tj. do roku 1733 nový mlýn. Nový mlýn stál na jiném místě než ten původní a měl mlýnici a obytnou část. Matěj Pilka zůstal na mlýně do roku 1735, kdy jej bez polí a luk prodal Václavu Vrhelovi. V té době měl mlýn 3 kola - z nichž jedno bylo určeno pro stoupy. Roku 1745 jej prodal vodňanskému mlynáři na Kašparovském mlyně Josefu Žahourovi. Po jeho smrti roku 1762 učinila vdova Alžběta Žahourová se šesti dětmi vyrovnání tak, že kašparovský mlýn dostal syn Jiřík a mlýn Šebestovský syn Josef, který zemřel kolem roku 1775. Zůstala po něm vdova Anna se šesti malými dětmi. Protože nebyla schopna vést mlýn sama, provdala se roku 1776 za Josefa Pacourka, s nímž vedli mlýn společně.

Roku 1792 převzal mlýn Jan Žahour. Po jeho smrti roku 1829 přišel na mlýn zahorčický mlynář Jakub Kubeš, který se oženil s Žahourovou dcerou Rozalií. Tak se na Šebestovský mlýn dostali Kubešové. 

Roku 1850 převzal mlýn po otci Petr Kubeš. Roku 1870 se mlelo asi 200 dní v roce. Ve mlýně působili dva mládci, pracovalo se 8 hodin denně a denní mzda činila 1 zlatý. Budova byla později zvýšena o jedno poschodí a ve 20. století byly zavedeny mlýnské stolice.

1866 Kubeš - rod je na mlýně dodnes (MR)

1930 Petr Kubeš

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Provoz mlýna byl zastaven roku 1952. 

V současné době slouží jako penzion.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Šebesta
  • Vošmik
  • Pilka
  • Vrhel
  • Žahour
  • Pacourek
  • Kubeš

Historie mlýna také obsahuje:

1930 Petr Kubeš

1939 - Bohumil Kubeš (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        Poslední rekonstrukce mlýna proběhla v roce 1995
        • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • povodňová značka
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          • jez
          • stavidlo
          • náhon
          • rybník
          • odtokový kanál
          • most, propustek
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 1,43 m3/s, spád 1,3 m, výkon 7,4 HP
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 1,43 m3/s, spád 1,3 m, výkon 7,4 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          • pískovcový kámen | Počet:
          • umělý kámen | Počet:
          • AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 14
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 14

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Ostatní

            Vytvořeno

            26.7.2016 13:12 uživatelem Rendy

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 29.7.2016 08:39
            Radomír Roup 10.6.2018 16:56
            doxa (Jan Škoda) 23.7.2021 12:50