Ústa jsou jdoucí mlýn.
(holandské přísloví)

Mýtkov

Mýtkov
211
V Lukách
Brandýs nad Orlicí
561 12
Ústí nad Orlicí
Brandýs nad Orlicí
49° 59' 54.3'', 16° 15' 23.9''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Stavebně zachovalý objekt bez vnitřního vybavení, upravený pro komerční využití. U mlýna nově postavena turbína, která s původním mlýnem nesouvisí.
na samotě
Tichá Orlice
veřejně přístupný

Obecná historie:

Mlýn je doložen již v 17. století, kdy jej původní majitelé, Žerotínové, roku 1616 prodali Vávrovi Michkovi za 200 kop míšeňských.Po něm mlýn převzal syn Václav, který jej roku 1658 prodal Jiřímu Korábovi. Korábové mlýn drželi až do roku 1891, kdy byl mlýn prodán Josefu Bečičkovi za 14 tis. rakouských zlatých. Po Josefu Bečičkovi převzal k roku 1912 mlynářskou živnost jeho syn Josef.Následně zde hospodařila vdova Marie Bečičková, poslední mlynářka mýtkovského mlýna. K roku 1941 byl mlýn uzavřen a přes následné žádosti o povolení mlet nebyl již nikdy uveden do provozu. Mlýn zdědila dcera Věra, jež jej prodala v 70. letech 20. století. Dne 15. 10. 1974 byla povolena přestavba interiéru Ladislavu Svobodovi z čp. 304 v Chocni. Mlýn měl být přestavěn na chalupu. Datace na průčelí nese letopočet 1877, kdy byl mlýn upraven a přistavěno první patro. V dotazníku k zápisu do mlynářského rejstříku se poslední rekonstrukce mlýnské budovy zmiňuje roku 1924. Od té doby mlýn zřejmě neprodělal podstatnější stavební změny. V roce 2003 byla dokončena rekonstrukce a mlýn byl upraven na rekreační zařízení.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1930: Josef Bečička

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Michek
  • Koráb
  • Bečička

Historie mlýna také obsahuje:

počátek 17. století - Žerotínové

1616 - Vávra Michek

poté Václav Michek

1658 - Jiří Koráb

1658-1891 - Korábové

1891 - Josef Bečička

1912 - Josef Bečička ml. (syn)

poté vdova Marie Bečičková

1930-1939 - Josef Bečička (RR)

1941 - mlýn uzavřen

poté dcera Věra (Bečičková)

1974 - Václav Svoboda

 

/přehled vytvořil MŠr./

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      Čtyřboký dvůr se zachovalou dispozicí, v současné době po rekonstrukci, upraven jako rekreační areál. Hlavní mlýnská budova je zachována v původní dispozici, hospodářská část dvora byla upravena a dnes jsou z ní pouze obvodové zdi uzavírající prostor dvora. Na průčelí byla obnovena datace přestavby mlýna: „A. M. K. 1877“ a symbol připomínající mlýnské kolo. Stodola při mlýně byla zbořena.
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • zcela bez technologie aj.
        Strojní vybavení bylo popsáno k roku 1927: stolice 500 x 300 mm, francouzské kameny o průměru 110 cm, loupačka Kašpar o výkonu 6 HP, vysévač, moučný vysévač, šrotovací vysévač, trier, reforma, pomocné stroje a pásová pila
        K roku 1940 bylo ve mlýně toto zařízení:
        Čistírna: hranolový vysévač neznámé výroby 2750 x 800 mm, trier Hübner s odstředivým vysévačem 2000 x 500 mm, Kašparova periodická loupačka 650 x 1000 mm, která měla největší spotřebu energie, klíčkový hranolový vysévač neznámé výroby 1200 x 800 mm, autokap domácí výroby na 8 pytlů. V čistírně je možné vyčistit 2 q obilí za hodinu.
        Mlecí stroje: francouzské složení Prokopec o průměru 110 cm, žitná dvouválcová stolice Prokopec 500 x 300 x 300 mm, od které vedl výtah do odstředivého vysévače a cylindru.
        Dále zde byla reforma Prokopec 380 mm.
        VýrobceLeopold Kašpar, Velké Senice u Olomouce
        VýrobceLeopold Kašpar, Velké Senice u Olomouce
        VýrobceJan Prokopec, Praha Král. Vinohrady
        Dochovaný
        • pohon zemědělských strojů
        Síla vodního kola je příležitostně používána pro provoz pásmové pily k řezání dříví pro domácí potřebu a mlátičky ve stodole pro vlastní výmlat.
        • jez
        Pevný bod představovala železná skoba v kvádru na zdi, blíže východu z mlýna k vantrokům. Skoba měla rozměry 21 x 4 cm a nesla nápis: „A. K. 1878“. V roce 1927 nebylo znamení měněno. Splav měl dva otvory, o šířkách 193 a 195 cm, vantroky měla tři žlaby o světlostech 151 cm, 150 cm a jalové o světlosti 193 cm. Náhon byl 5, 8 m široký a po 8 m byl vybetonován.
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Popis1879 - dvě kola na spodní vodu
        1927 - jedno kolo (průměr 4,6 m, hl. lopatek 30 cm a šířku 95 cm)
        1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 1,2 m3/s, spád 1,5 m, výkon 7,2 HP
        1940 - jedno kolo (průměr 4,48 m, šířka lopatek 35 cm a hloubka 100 cm)
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Popis1879 - dvě kola na spodní vodu
        1927 - jedno kolo (průměr 4,6 m, hl. lopatek 30 cm a šířku 95 cm)
        1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 1,2 m3/s, spád 1,5 m, výkon 7,2 HP
        1940 - jedno kolo (průměr 4,48 m, šířka lopatek 35 cm a hloubka 100 cm)
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 27
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 27

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Vytvořeno

        17.10.2012 22:36 uživatelem Hana Klimešová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 21.10.2012 22:50
        Radomír Roup 9.6.2018 14:16
        doxa (Jan Škoda) 1.5.2021 10:07
        srubarski (Michal Šrubař) 28.6.2016 17:32