Ze špatného zrna nebude dobrá mouka.
(německé přísloví)

Vymětalův mlýn, Pošmýl; Buschmühle

Vymětalův mlýn, Pošmýl; Buschmühle
4/5
1
Pavlínka
Litovel
784 01
Olomouc
Litovel
49° 42' 26.6'', 17° 5' 15.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Místní část Litovle zvanou Pavlínka uzavírá historický mlýn Pošmýl (z německého Busch = křoví). Budova mlýna je dnes opravená a na jeho čelní zdi je vsazen kamenný znak města Litovle.
Mlýn se nacházel asi 1,5 km od středu města Litovel
Morava
nepřístupný

Obecná historie:

Místní část Litovle zvanou Pavlínka uzavírá historický mlýn Pošmýl (z německého Busch = křoví).  

Mlýn se připomíná již v roce 1379, kdy byl v majetku cholinského vladyky Martina. Po jeho smrti připadl markraběti Joštovi a od něj jej zase koupil měšťan Jindřich Zelenka. Od roku 1562 byl majetkem města, které jej prodalo roku 1760. Majitelé se pak střídali. Když se v roce 1931 regulovala řeka, byl mlýn elektrifikován. V letech 1557–1609 zde pracovala nejstarší městská papírna. Roku 1900 vlastnil mlýn František Vymětal, který jej roku 1936 předal svému synu Evženovi. Po roce 1949 si pak mlýn převzaly Státní statky a v letech 1960–62 národní podnik Biochema. Mlýn zrušili a v objektu zřídili skladiště. V devadesátých letech získal v restituci majetek potomek Vymětalů, Evžen Vymětal ml. Budova mlýna je dnes opravená a na jeho čelní zdi je vsazen kamenný znak města Litovle.

V nedávné době byla v blízkosti bývalého mlýna pojmenována nová ulice jako Pošmýlská.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Připomíná se již v roce 1379, kdy byl v majetku cholinského vladyky Martina. Po jeho smrti připadl markraběti Joštovi a od něj jej zase koupil měšťan Jindřich Zelenka.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Od roku 1562 byl majetkem města, které jej prodalo roku 1760. Majitelé se pak střídali. V letech 1557–1609 zde pracovala nejstarší městská papírna.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1834 dědicové Tomáše Straškraby

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Od roku 1900 vlastnil mlýn František Vymětal, který jej dle vyprávění koupil od nějakého p. Šipka, jehož podpis byl na tzv. okenici.

Když se v roce 1931 regulovala řeka, mlýn byl elektrifikován, tento letopočet je uveden i na budově (viz ikonografie).

 

Evžen Vymětal st. a Marie Vymětalová získali mlýn od svého otce p. Františka Vymětala a jeho manželky Jenovefy Vymětalové a to smlouvou postupní ze dne 11.5.1946. Protože Evžen Vymětal st. měl sourozence Františka Vymětala, Kamilu Vymětalovou-Kolaříkovou, Josefa Vymětala a Otmara Vymětala, byli tito sourozenci touto postupní smlouvou naturálně a finančně vyrovnáni, postupní smlouvu mám v originále k dispozici. Mimochodem p. Lubomír Vymětal byl synem Evženova bratra Františka. Takže od 11.5.1946 byli majitelé Evžen Vymětal 4/5 a jeho žena Marie Vymětalová 1/5 podílu na celkovém majetku. (info Evžen Vymětal ml.)

Po roce 1948 byl celý majetek znárodněn. Po znárodnění tam působily národní podniky Severomoravské mlýny, ještě k mletí mouky. Poté Státní statky Nový dvůr Červenka, výroba šrotů a krmných směsí, později BIOKRMA n.p. Praha, výroba krmných směsí a konečně MěNV Litovel, který stojní zařízení svými zaměstnanci nechal vybourat a odvézt do sběrných surovin. Město využívalo nemovitost jako skladište. Někdy po znárodnění tam ještě fungovalo vznikající JZD Litovel, kde z humen postavili odchovnu vepřů a odchovnu telat. (info Evžen Vymětal ml.)

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V roce 1991 požádal Evžen Vymětal ml. o restituci a poté se stal majitelem nemovitosti zapsané na LV 1624 Katastrálního úřadu v Olomouci a sice děti manželů Evžena a Marie Vymětalových na základě Dohody o vydání věci podle zákona 403/1990 Sb. 31.5.1991 a dle Dodatku k dohodě o vydání věci podle zákona 403/1990 Sb. ze dne 13.3.1992 zapsané na LV 1624 u katastrálního úřadu v Olomouci a to dědicové Evžen Vymětal nar 4.7.1946, Libuše Marešová nar. 7.10.1947 a Stanislav Vymětal nar. 21.11.1949. Po fyzickém předání nemovitostí se souhlasem spoluvlastníků provozoval Evžen Vymětal ml. svoji firmu a zároveň sepisoval smlouvy o pronájmu jejich části (v hlavní budově sídlila společnost INGSTAV Opava, která v Litovli stavěla kanalizaci, zahrádky místním občanům), následně jej požádal pan Lubomír Vymětal o pronájem skladu a pozemků pro jeho stavební firmu. Stavební firma zde byla v pronájmu až do 5.12.2003, kdy celou nemovitost koupil pan Ing Jiří Sedláček, který později odkoupil i Stavební firmu Vymětal od p. Lubomíra Vymětala, kterou provozuje dodnes. Stavební firma Vymětal provedla stavební úpravy podle svých potřeb a představ. Z toho všeho je patrno, že Lubomír Vymětal nebyl nikdy majitelem mlýna Pošmýl, jak je občas mylně uváděno a tvrzeno. (info Evžen Vymětal ml.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vymětal
  • Straškraba

Historie mlýna také obsahuje:

před 1834 Tomáš Straškraba

1900 - František Vymětal

1936 - Evžen Vymětal st. (RR)

1991 - Evžen Vymětal ml.

2003 - Ing. Jiří Sedláček

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    02 2018
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        jednopatrový
        • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 1,6 m3/s, spád 1,7 m, výkon 27 HP
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 1,6 m3/s, spád 1,7 m, výkon 27 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorJán Kadlec
            NázevMoravskou cestou po technických památkách
            Rok vydání2011
            Místo vydáníNáklo
            Další upřesněnís. 74-76
            AutorJán Kadlec
            NázevMoravskou cestou po technických památkách
            Rok vydání2011
            Místo vydáníNáklo
            Další upřesněnís. 74-76
            AutorLucie Augustinková
            NázevVodní dílo Nečíz v Litovli (historie a aktuální význam)
            Rok vydání2013
            Místo vydáníOlomouc
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 16 (Olomouc), s. 15

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Vytvořeno

            14.1.2018 18:09 uživatelem Čenda

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 10.12.2023 21:04
            Radomír Roup (Radomír Roup) 26.6.2018 17:19
            doxa (Jan Škoda) 6.12.2023 15:45