SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Vodňany
Název toku: Blanice
Obec, čp. : Svinětice 40
Podnikatel: Jos. Dejmek
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 1 turbína Girard
Normální výkon v ks: 6
Jaroslava Pixová: Na břehu Blanice – k šumavskému prameni, Putim 2012, strana 26 a výše
(Výpis)
Nový mlýn – Dejmkův čp.40
Vodní kniha k Dejmkovu mlýnu uvádí: „Povolení k vystavění tohoto mlýna bylo uděleno roku 1872 na základě protokolu úředního jednání ve Sviněticích ze dne 24. března 1871 a 16. ledna 1872.“ I na katastrální mapě z roku 1837 je vidět, že objekt mlýna a náhonu je tu zakreslen až dodatečně v pozdějších letech, což je odlišeno šrafováním. Mlýn měl číslo popisné 40, a to také přibylo až v sedmdesátých letech, protože dříve Svinětice tolik domů neměly. Znamená to tedy, že se jedná o poměrně mladý mlýn, vystavěný nedaleko usedlosti Hudlivaňků, v blízkosti nynější železniční zastávky.
Podle popisu ve vodní knize ležel mlýn na levém břehu mlýnské stoky, která ústila z Blanice 80 metrů před mlýnem a 90 metrů za ním do řeky znovu vtékala. Mlýn měl dvě obyčejná mlýnská složení, která poháněla dvě kola umístněná v jednom žlabu na spodní vodu. Aby měla voda dostatečný spád, byl na řece vybudován jez. Majitel mlýna byl povinen v případě, že krumlovský velkostatek plavil polena po řece, spustit stavidla v mlýnské stoce a plavbu umožnit. Pro vedlejší statek čp.29 – tedy u Hudlivaňků, musel zajistit dost vody pro jejich dobytek, pakliže by si provoz mlýna stáhl na sebe veškerou vodu. Navíc byl majitel mlýna povinen přes mlýnskou stoku postavit most dva metry široký a udržovat jej v dobrém stavu. Mlynář se také zavázal vybudovat řádné sjezdy na nově navrženou cestu přes Blanici na obou stranách a udržovat je, a dále se zavázal zřídit na svůj náklad cestu obecní louce na luka hraničící se sousedy a udržovat ji. Nebylo toho tedy málo, co musel mlynář Matěj Dejmek vybudovat mimo samostatné budovy mlýna, náhonu a jezu. Tak jako v ostatních mlýnech, nejvíce se mlelo žito a ječmen, pšenice poměrně málo...
...Ve mlýně se podle pamětníků mlelo jen do konce druhé světové války. O malý mlýn neměl nikdo zájem, a nedošlo tudíž ani k vyvlastnění, jen zastavení provozu. Oba manželé Dejmkovi pak vstoupili do zemědělského družstva, kde Karel dokonce zastával funkci předsedy JZD...
...Současní majitelé zakoupily celý objekt v roce 2000.
…Původně tu byla Girardova turbína, ale ta uplavala v roce 2002... Máme teď Kaplanovu turbínu...
