mlýn Bašta

Výše uvedené informace se vztahují k obytné budově z roku 1783.
Klasicistní patrový dům z roku 1783, zdobený v patře nástěnnými malbami od V. Mánesa z 30.-40. let 19. století.
Patrový dům obdélného půdorysu, 5 x 3 osý, V průčelí 7 osé. V přízemí ve V průčelí pásová rustika a pískovcové ostění dveří s nápisem: ANNO 1783. S POMOCI BOŽI WYSTAWEN GEST DŮM TENTO / NAKLADEM ANTONINA WAWRY. Patro odděleno římsou respektive hladkým pásem, podstřešní římsa. Patro členěno pilastry. Ve V průčelí, nad hlavním vchodem balkón na 4 krakorcích s kovovým zábradlím. Okna částečně původní, s plastickým orámováním. Střecha valbová, krytá bobrovkami. Interiéry plochostropé, příčný dvouktrakt. V patře ve V části nástěnné malby. Předmětem ochrany je obytná budova mlýna a příslušný pozemek.
Klasicistní dům z r. 1783. V patře nástěnné malby V. Mánesa z 30. - 40. let 19. stol.
Jednopatrová budova se 6 oken. osami a hlavním vchodem směrem k východu, nad ním balkon s dveřmi. Střecha valbová, krytá taškami. Po straně 3 oken. osy /z toho 1 slepé/ a nově přepažený vchod /se souhlasem Střediska st. pam. péče Středočeského kraje/.
Nad vchodem relief, z něhož patrné datování stavby do r. 1783.
Stavba z r. 1783, přestavěná empirově před polovinou 19. st V 1. poschodí 3 místnosti s orig. nástěnnými malbami Václava, Antonína a Josefa Máne­sa .
Z hlediska kulturně-hist. významná lidová několikaletým každoročním pobytem členů malířské rodiny Mánesů a pův. nástěnnými malbami v prostorách 1. poschodí budovy.
V přízemí kanceláře Pražských drůbežářských podniků n.p., v 1. p. soukromý byt; jelikož byl již nejednou vyvíjen tlak ze strany krajských drůbežářských podniků na majitelku bytu, aby se vystěhovala, a objevily se snahy zřídit zde v 1. patře společenskou místnost, upozorňujeme na toto nebezpečí, při čemž by zcela jistě byly zničeny nástěnné malby Mánesů.
doba vzniku obytné stavení - 1783; mlýnice - 1885
upřesnění datace mlýn středověkého původu, doložený od 15. století pod jménem Bašta. Obytné
stavení datováno 1783 na portálku, mlýnice 1885 ve štítu.
mlýn původně patřil městu, byl pronajímán do soukromých rukou
obytné stavení – Antonín Vávra
mlýnice – Jan Tachecí
Nejstarší existující součástí mlýna je obytné stavení (vila), postavená podle vročení na portálku roku 1783, ve 30. – 40. letech vyzdobená v patře alegorickými malbami (traduje se autorství bratří Mánesů) a vybavená dodnes částečně zachovanými detaily. V téže době byly upraveny fasády.
Na mapě stabilního katastru je areál mlýna oproti současnosti ve zcela odlišné situaci. Svou polohou a rozměry odpovídá ovšem jedině obytné stavení.
Mlýnice, stojící na břehu Labe, byla zděná budova, jejímž protějškem byla dřevěná stavba stojící na ostrůvku v řečišti. Areál doplňovaly četné hospodářské budovy. Jez byl společný s protějším mlýnem Komárno na jižním břehu Labe.
Roku 1885 mlýn vyhořel a poté byla vystavěna nová mlýnice. Mohutné, již moderně koncipované stavení mlýnice bylo postaveno v neorenesančním historizujícím duchu. Podle informace z roku 1906 měl mlýn 7 složení a 8 válcových stolic.
Od roku 1923, kdy mlýn vyhořel, je mimo provoz – nadále sloužil jen k hospodářským účelům. Ve druhé polovině 20. století sloužil Polabským drůbežářským závodům – tehdy areál prošel rozsáhlou devastací (přestavba či demolice hospodářských objektů a mlýnice, zanedbaná údržba). Původní podobu včetně detailů si uchovalo jen obytné stavení.
Obytná budova je komplexně zachována, mlýnice jen v obvodovém zdivu. V současnosti se uvažuje o zakoupení mlýna pro muzejní expozici, což by mělo přinést obnovu vzácně dochovaného obytného stavení. Osud zdevastované mlýnice je nejistý.
Památkově velmi hodnotný areál, přes rozsáhlou novodobou devastaci. Velmi hodnotné je především obytné stavení (které ovšem nevykazuje rysy technické architektury) – v podstatě klasicistní vila, dochovaná včetně veškerých detailů a vnitřní výzdoby. Pozornost zasluhují i ohrožené zbytky mohutné neorenesanční mlýnice válcového mlýna z roku 1885, jednoho z posledních velkých říčních mlýnů na Labi.
Rozsah KP doporučuji rozšířit o neorenesanční mlýnici, jinak je její osud nejistý.
Areál mlýna je situován mezi břehem regulovaného řečiště Labe a silnicí z Drahelice do Kostomlátek, na jihozápadním okraji vesnice, obklopený novodobou průmyslovou a skladovou zástavbou. V současné době je tvořen dvěma historickými objekty – obytným stavením a mlýnicí.
Obytné stavení je klasicistní stavba typu vily na obdélníkovém půdorysu, s trojdílnou dispozicí. Jádrem dispozice je v přízemí i patře síň, na kterou navazuje dvouramenné schodiště s dřevěným vyřezávaným zábradlím. Po obou stranách síně jsou v přízemí i patře obytné místnosti. Všechny prostory jsou plochostropé. V jižním traktu jsou dvě obytné místnosti, z nichž přední obsahuje vestavěnou skříň s dekorativní řezbou ve stylu druhého (?) rokoka, ve druhé je v podlaze zapuštěná, keramickými kachly obložená vana, patrně ze druhé poloviny 19. století (která je sama o sobě unikátní technický prvek).
V prvním patře je v síni na stěnách a na stropě dochovaná bohatá ornamentální a alegorická výmalba, v místnosti jsou bohatě tvarovaná pozdně klasicistní bílá kachlová kamna. V severním traktu je jediná velká prostora opět s bohatou ornamentální a alegorickou výmalbou na stěnách a na stropě. Při vnitřní dělící stěně jsou opět bohatě zdobená bílá kachlová pozdně klasicistní kamna.
V jižním traktu jsou obdobně jako v přízemí dvě obytné místnosti. V interiérech se kromě uvedených prvků dochovala celá řada výplňových dveří, vesměs z průběhu první a druhé poloviny 19. století, zdobených fládrováním a ornamentální malbou. Vnější podoba vily je střídmá klasicistní, patrně ze 30. – 40. let 19. století. Ze starší raně klasicistní či pozdně barokní etapy je zachován pravoúhlý kamenný portálek s nápisem „ANNO 1783 S POMOCÍ BOŽI WYSTAWEN GEST DŮM TENTO NAKLADEM ANTONÍNA WAWRY“. Vstupní dveře pozdně klasicistní, deskové konstrukce imitující rámové výplně. Nad vstupem je balkon nesený mohutnými konzolami, s dekorativním litinovým zábradlím. Hlavní (východní) průčelí je členěné symetricky. V přízemí jsou po stranách středního portálku ještě vždy dvě plná okna a jedno okno poloviční šířky (po straně portálku), v patře se tento motiv (odvozený z kompozice „Serlio“) opakuje. Přízemí člení jen pásová bosáž, patro oddělené římsou ještě pilastry a okenní profilované šambrány. Ostatní průčelí jsou řešená v obdobném duchu, ale střídměji. Valbová střecha s bobrovkami je nasazená na profilované římse.
Odlišný ráz má mohutná mlýnice jižně od obytné budovy. Stavba na obdélníkovém půdorysu měla patrně 4 pracovní podlahy (nyní odstraněné).
Interiér je zcela volný, demolovaný. Vnější fasády jsou členěné okny s profilovanými šambránami a nadokenními římsičkami, nebo shodně řešenými vpadlinami. Západní štít je bohatě tvarovaný neorenesanční, se středním polem zavrženým setým frontonem a čučky po stranách. Při patě štítu je nápis „UMĚLECKÝ VÁLCOVÝ MLÝN JANA TACHECÍ NA BAŠTĚ“ a vročení „L.P. 1885“, ve vrcholu štítu je znak mlynářského cechu. Stavba je zcela obklopena a pohlcena novodobými přístavky, dnes zčásti demolovanými, a je bez střechy a vnitřních konstrukcí.
Nutné je sledovat stav ohrožené mlýnice a případně navrhnout stavbu na zápis za KP.