Když brány pracují, dávají práci mlýnu.
(velšské přísloví)

Mlýnek, Holečkův mlýn, Elektrárna městyse Krčína

Mlýnek, Holečkův mlýn, Elektrárna městyse Krčína
129
Elektrárenská
Nové Město nad Metují
54901
Náchod
Nové Město nad Metují
50° 21' 0.0'', 16° 8' 22.2''
MVE postavená na mlýništi bez mlýna
Roku 1876 vystavěl si zde tkadlec štruksu Josef Přibyl přízemní domek a v něm měl stroj na družení (cvernování) příze s pohonem vodním. Po půl roce stroj cvernovací odstranil a zařídil si zde mlýn o 1 složení, říkalo se zde „VE MLÝNKU“ V roce 1907 mlýn vyhořel a již nebyl obnoven. V roce 1909 bylo vloženo na mlýn právo vlastnické obce krčínské, která ve mlýně (který ovšem leží na katastru Nového Města n/M) zřídila elektrárnu.
1,15 km východně od kostela sv. Ducha v Krčíně
Metuje
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Roku 1876 vystavěl si tkadlec štruksu Josef Přibyl z Nového Města nad Metují domek přízemní u dráhy při řece Metuji „na Pražance“ (pozemek v katastru obce novoměstské) a postavil si v něm stroj na družení (cvernování) příze s pohonem vodním. Místo řemenů používal popry (tkané pásy). Jez čili splav postavil si sám vlastní rukou. Ale po půl roce stroj cvernovací odstranil a zařídil si zde mlýn o 1 složení, říkalo se zde „ve mlýnku“. Josef Přibyl zakoupil roku 1878 obecní pozemek na zřízení vodní strouhy u mlýna na Pražance a zaplatil za něj 40 Kr. za 1 čtvereční sáh. Jelikož se zadlužil, byl nucen mlýn tento číslo popisné 129 b prodati a dne 1.října roku 1879 koupili ho manželé Jan a Anna Holečkovi z Černilova. Ti postupem času mlýn rozšiřovali, pecnářstvím a výrobou hnětacích strojů na těsto (díže) se zabývali a při tom se finančně zakrváceli, takže dne 6. dubna roku 1903 uvalen na jmění Jana Holečka konkurs.

2. září 1890 vypukl v Holečkově mlýně požár, shořela sušírna lnu a stáje. S požárem bojovaly kromě novoměstských hasičů se dvěma stroji ještě sbory z Krčína, Spů, Vrchovin a Přibyslavi.

1. prosince roku 1903 koupil mlýn na Pražance syn Václav Holeček, a ten v roce 1907 o krčínském posvícení vyhořel. Více mlýn tento opraven nebyl, aniž zřizovány byly mlecí stroje.

21. října roku 1907 o ½ 4 hodině ranní učiněn poplach, že ve mlýně Václava Holečka na „Pražance“ hoří. Ač se právě konala posvícenská taneční zábava v Krčíně a mnozí ještě byli u zábavy, přece v brzku byli hasiči v pohotovosti. Přijeli též hasiči z Přibyslavi, Vrchovin, Nového Města nad Metují se škrobárenskou odbočkou, Spy a Černčice. Shořel mlýn se zásobami obilí, obytné stavení, strojovna, stodola a část krytu stáje se zásobami píce. Dne 26. října se znovu ohořelé trámy vznítily.

Dne 15. listopadu 1909 vloženo bylo na mlýn právo vlastnické obce krčínské, která ve mlýně tom zřídila elektrárnu.

Tehdejší majitel „Pražanky“ Václav Holeček pomýšlel zprvu na rekonstrukci vyhořelých budov, míně zříditi vedle mlýnského složení také elektrárnu a vyrobenou sílu elektrickou použíti ku pohánění vlastních strojů a ku osvětlování městyse Krčína.

K tomuto účelu také zakoupil již od firmy Josefa Prokopa a synové v Pardubicích Francisovu turbínu a výkonu 51,7 k. s. a současně zažádal c. k. okresní hejtmanství o povolení ku zvýšení normálu a postavení turbíny o větší výkonnosti. Později však od projektu toho ustoupil a rozhodl se celý mlýn se všemi objekty prodati.

Jelikož bylo uznáno, že koupí touto získala by obec krčínská cenný majetek, počítalo se totiž tehdy s přeměnou celého zařízení na elektrickou centrálu, čímž by se dohledně uskutečnilo osvětlování obce světlem elektrickým, vyjma toho dodávána byla by elektrická energie i pro soukromý konsum světelný i motorový a sice v první řadě pro účely hospodářské a přebývající množství síly pak pro závody průmyslové.

Hlavní a také největší zásluha, že bylo později rozhodnuto zakoupiti realitu tuto a adaptovati na elektrárnu přináleží nesporně starostovi obce, majiteli kruhové cihelny a cementárny, říšskému poslance Antonínu Rydlovi mladšímu, který postoupil také obci právo předkupní jako první zájemník na jmenovaný mlýn „Pražanku“ a týž také v obou schůzích obecního zastupitelstva pracoval k tomu, aby koupě byla schválena a uskutečněna, poukazuje ustavičně na to, že po způsobu jiných obcí nutno hleděti k tomu, aby kapitál investován byl do podniku, jehož čistý výtěžek, by nejen investovaný kapitál výhodně zúročil, ale i byl v budoucnosti trvalým zdrojem příjmů obecních.

Vzhledem k důležitosti této koupě svolána byla dne 13.října roku 1909 mimořádná porada obecního zastupitelstva, které zastoupeno bylo členy: František Kandus, V. Voborník, A. Fejtek, Antonín Železo, František Nepilý, František Přibyl mladší, Josef Truneček, M. Rydlo, V. Ježek, Augustin Kejzlar, Josef Slánský a F. Remeš. Všichni přítomní na základě podrobného referátu starosty A. Rydly ml. uznávali jednomyslně důležitost koupě reality této, za podmínek starostou sdělených, které budou níže objasněny, a během jednání bylo navrženo svolati řádnou schůzi obecního zastupitelstva, ve které by byla celá záležitost definitivně projednána.

Rok 1909

4.listopadu roku 1909 usneslo se obecní zastupitelstvo uzavříti u některého většího peněžního ústavu neb banky výpůjčku as 150 000 K. na zaplacení Holečkova mlýny a na zařízení elektrárny. – Usneseno též koupiti od Matěje Řezníčka louku k elektrárně číslo parcely 1841, 1842 a 1844 za cenu 8.400 K. – Podána žádost o udělení koncese obci za příčinou osvětlování elektrickým proudem v Krčíně a okolí.

Stavba elektrotechnické části elektrárny svěřena firmě Kolben a spol. ve Vysočanech za pevně smluvenou cenu 53.500 K., v kteréžto ceně zahrnuty jsou 3 generátory o výkonnosti 80, 40, 25 kVA o střídavém proudu pro napětí 3100 Volt, rozvedení elektrovodné sítě po Krčíně a v Novém Městě nad Metují část pod nádražím i nad nádražím, tak zvané Pětidomí.

Koupen automatický regulátor od firmy J. C. Bernard v Karlíně za 6.000 K.

Rok 1910

Roku 1910 v okolních obcích i v Dobrušce konány přednášky o využití elektrické energie, aby získali jsme konsumenty v obcích těchto. Přednášky konal na náš náklad inženýr Kopecký.

Týž rok provedena instalace elektrického světla ve všech místnostech radniční budovy a pro zasedací síň dán lustr v ceně 214 K. V obci na 4 místech umístěny obloukové elektrické lampy. Další druh elektrického výboje je obloukový výboj. Vyvolá se tak, že spojíme dotykem hroty dvou uhlíkových elektrod, které jsou připojeny na zdroj proudu. V místě, kde se dotýkají, vzroste teplota a oba hroty se rozžhaví. Elektrody od sebe mírně oddálíme a od tohoto okamžiku vyletují z katody na anodu záporně nabité částečky – vzniká elektrický oblouk. Vzdálenost uhlíků je třeba průběžně regulovat, přibližovat je, protože částečky, které vylétávají z katody, rozbíjejí anodu. Rozpálené uhlíky se stávají intenzivním zdrojem světla, jejich teplota dosahuje 4 000 až 5 000 °C. Oba uhlíky uhořívají, a proto je třeba jejich vzdálenost udržovat buď ručně, nebo automaticky. Důmyslný a automatický regulátor obloukové lampy zkonstruoval český vynálezce a elektrotechnik František Křižík – V červnu konána kolaudace elektrické centrály. – Uzavřena smlouva s obcí Nahořanskou o dodávání elektrické energie. – Přijat technický správce elektrárny Jan Dobrovolný se služným 1.400 K. ročně byt o dvou pokojích a světlo zdarma.

Vystavěna spojovací síť mezi naší a novoměstskou centrálou. Dne 9. března 1910 stalo se v obecním zastupitelstvu v Novém Městě nad Metují usnesení zříditi při městské vodárně též elektrárnu pro osvětlování města. Usneseno ještě dále, vypověděti světlo z elektrárny Voborníkovy a počínaje rokem 1911, osvětlovati město z elektrárny obce krčínské do té doby, než obec zřídí svou vlastní elektrárnu. Aby v době té veliké stavby mělo město vodu i světlo, vyjednáno s obcí Krčínskou, že táž dodá městu ze své elektrárny kromě světla i proud k pohánění vodárny městské. K tomu cíli spojena jest elektrárna v Krčíně s vodárnou městskou. Postaveno také po celém městě nové vedení elektrické a osvětlení města se čtyřmi lampami na Krajském předměstí, dvěma lampami na Horském předměstí a čtyřmi na náměstí po dvou u každé sochy. Elektrické vedení stavělo se na podzim až do vánoc roku 1910. Dnem 28. února roku 1911 počínaje osvětlovati se město tímto novým vedením od Krčína. Práce na elektrárně novoměstské mohla býti i dříve hotova, ale pro samé rekursy Janem Voborníkem proti této stavbě vedené, omeškala se stavba ta o dva měsíce, čímž vznikla obci novoměstské škoda asi 800 K, jež musela elektrárně v Krčíně dále platit. Turbína i elektrárna byly vyzkoušeny a dne 1. prosince roku 1911 k trvalé službě spuštěny. A tak vymanila se obec novoměstské z nedůstojného područí závodu soukromého. Jsouc nyní čtyři elektrárny ve městě: Voborníkova, panská, obce Krčínské a nyní nově i obce novoměstské při vodárně. Elektriky složí nejen k osvětlování, ale i za pohon obráběcích strojů v průmyslu.

 Rok 1911

V říjnu roku 1911 uzavřena smlouva o dodávání elektrické energie do Lhoty. – Obec snažila se, aby se všemi okolními obcemi uzavřela smlouvy podobné, aby elektrárna zajištěna byla pro doby příští, než počne se stavěti projektovaná údolní přehrada v Pekle, u které potom má býti zřízena velkoelektrárna zásobující celé širé okolí. – Ustaveno družstvo pro udržování plovárny v Krčíně a témuž pronajata část obecního pozemku u elektrárny. Nájemné stanoveno na 20 K. ročně. – Správce Jan Dobrovolný obdržel definitivu. – Prvním účetním elektrárny zvolen Václav Holý, kandidát učitelství a 3.října ustanoven Václav Černý, soukromí úředník z Černčic, téhož času v továrně pana Přibyly s měsíčním služným 70 K. provisorně na rok. – Louka na „Pražance“ pronajata Václavu Honzerovi, zahradníku v Náchodě ku zřízení obchodního zahradnictví za roční nájemné 90 K. z korce na dobu šesti let, počínaje 15.říjnem roku 1911. – Zapojena obec Spy a uzavřena s ní smlouva. Od „Vladivostoku“ až do Spy vede se elektřina kabelem.

Rok 1912

Roku 1912 ustanovena elektrárenská komise z pánů Antonína Rydly mladšího, Ferdinanda Přibyly mladšího, Josefa Trunečka, Stanislava Obsta, Antonína Železy a náhradníky Jana Dvořáčka a Václava Ježka. – Bez vědomí elektrárenské komise započalo se s elektrifikací Pohoře a poněvadž tou dobou nebyla ještě hotova smlouva s obcí Bohuslavickou, usneslo se obecní zastupitelstvo na okamžitém přerušení práce v Pohoří, dokud nebude nynější finanční stav uspořádán uzavřením komunální zápůjčky. Poněvadž vznikly mezi starostou obce Antonínem Rydlem mladším a elektrárenskou komisí neshody, pro něž starosta obce schůze nenavštěvuje, usneslo ze obecní zastupitelstvo ve své dne 29. května konané schůzi, aby neshody byly urovnány, a aby starosta byl vyzván opětně úřad starostenský vykonávati. Dále usneseno realizovati návrh ze dne 12. února třeba u jiného peněžního ústavu, aby nevznikla obci finanční katastrofa, o níž už škodolibé hlasy v „Ratiboru“ psaly.

Rok 1913

V roce 1913 technický správce elektrické centrály Jan Dobrovolný dal výpověď a na jeho místo příjmut Václav Jarkovský na měsíční služné 160 K., byt a světlo na rok prozatímně. Mimo to obdrží z každé nově instalované žárovky 1 K. a z motoru 5 K. To mu má býti pobídkou k starosti o největší rozšíření elektrických instalací. – Usneseno veškeré výpůjčky pro elektrárnu převést na směnečnou zápůjčku na 7 % úrok u Agrární banky v Praze. – Jednáno s mlynářem Černým zde o dodávání elektrické energie obecní centrále. – Elektrické podniky staly se členem Svazu východočeských elektráren. – Účetnímu elektrárny zvýšeno služné ze 70 na 100 K. měsíčně, počínaje 1. únorem roku 1913. – Provedena elektrická instalace novoměstské železniční vodárny. – Postavena elektrovodná síť pro dodávku elektrické energie do Černčic. – Schodek v bilanci elektrárny za období 1912–1913 činí 56.901,06 K., který vznikl z největšího dílu vysokou úrokovou mírou a amortizačními odpisy.

(Jan Dvořáček, Kronika městyse Krčína)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Rok 1914

V roce 1914 stanoveny nižší ceny pro velkokonsum. – Technickému správci Václavu Jarkovskému dána definitiva. – Od 1. března zvýšeno správci dosavadní služné na 180 K. – Započato se stavbou telefonní sítě do Černčic. – Poněvadž zahradník Václav Honzera vzdal se živnosti a smlouvu s námi porušil, usneseno louku na 10 dílů rozparcelovati a pronajmouti 10ti nájemcům za nájem 85,90 K. ročně, což činí za dobu 6ti let celkem 515,40 K. – Zakoupeno 100 q měděného drátu od firmy Měďárna Rakousko za cenu 180 K. s 2 % rabatem. – Alexandru Andršovi stanovena cena motorového proudu na jeho pilu 25 haléřů za kWh.

Rok 1915

V roce 1915 usneseno počnouti se stavbou elektrické sítě z Černčic do Bohuslavic, která zahájena dnem 24. února a proto nutno učiniti novou výpůjčku 20.000 K. v Dobrušské spořitelně na 4 ¾ % na dobu 15 let. – Účetní odešel na vojnu a prozatímně přijata Karla Lukšová z Nového Města nad Metují za měsíční plat 40 K. – Provedena celková revise elektrických podniků účetním Františkem Lukšem za dobu od počátku elektrárny do 30. června roku 1914. – Antonínu Černému, mlynáři zde nabídnuto za 1 kWh 10 haléřů. – Obec Bohuslavická poskytla elektrárně půjčku na stavbu sítě v Bohuslavicích v částce 25.000 K.  – Účetnímu Františku Lukšovi za provedenou revisi knih účetních zaplaceno 210 K. – Na obsazení místa účetního v elektrárně vypsán konkurs. Nabídek došla celá řada. – Škrobárna nabízí dodávání proudu elektrárně. – Správce Václav Jarkovský od konané vojenské služby osvobozen. – V květnu měla obec Bohuslavická dopláceti na zápůjčku elektrárně 5.000 K. – U spořitelny v Náchodě jest splatno ku dni 15. července roku 1915 30.000 K. a u Agrární banky směnečný dluh obnáší 107.000 K. – Místo účetního nyní nebude definitivně obsazeno, účetní práce vykonává Karla Lukšová za dozoru svého otce Františka Lukše. – Karle Lukšové zvýšeno služně na 60 K. měsíčně.

Rok 1916

Roku 1916 elektrárenská komise nezasedala.

Rok 1917

Roku 1917 na zápůjčku 250.000 K. u městské spořitelny v Novém Městě nad Metují proveden knihovní záznam. – Účetní Karle Lukšové zvýšeno měsíční služné na 80 K. – Strojníkům v centrále upraveno služné na 25 K. týdně.

Rok 1918

 V roce 1918 soustředěny veškeré dluhy elektrárny, které nebyly na stálý dlužní úpis vypůjčeny u jednoho peněžního ústavu a sice u městské spořitelny v Dobrušce a usneseno uzavříti komunální zápůjčku 450.000 K. na 3½ % s ¾ % úmorem, se zajištěním v I. knihovním pořadí na všech obecních realitách.

(Jan Dvořáček, Kronika městyse Krčína)

Rok 1919

Dle předložené bilance za rok 1918 jeví se čistý zisk 208,35 K. – Účetním od 1. listopadu roku 1918 ustanoven Jiří František Lukeš se služným od 1. ledna roku 1919 200 K. měsíčně. – Jeho otci Františku Lukšovi staršímu za konané práce revisní, rekursní a daňové po dobu tří let přiznána odměna 1.000 K. – Václavu Holečkovi, strojírna v Novém Městě nad Metují pronajaty v elektrárně rohové místnosti při řečišti pro dílnu strojnickou za podnájem 150 K. do 31. prosince 1919. – Zavedena 8 hodinová denní práce zaměstnanců centrály. – Správce Václav Jarkovský obdržel důtku pro špatný dozor a poškození strojních zařízení v centrále, zvláště pro poškozený naftový „Diesel“ motor. – Přistoupeno za člena Svazu hospodářských družstev pro konsum energie elektrické, společnost s.r.o. v Hradci Králové se 4 podíly a 500 Kč., celkem 2.000 Kč. – Cena proudu motorového do cihelny Antonína Železy stanovena na 26 haléřů za 1 kWh. – Ustanovena nová elektrárenská komise následkem voleb obecního zastupitelstva a zasedají v ní: předseda Josef Ducháč, Karel Ježek, Alexandr Andrš, Bohuslav Rufer, náhradník Jan Dvořáček. – Cena proudu světelného stanovena na 1,40 K. a motorového na 0.70 K. za 1 kWh, od 1. září 1919. – Jelikož centrála nebyla sto potřebné množství proudu elektrického konsumentům dodati, byly jednotlivé obce na centrálu připojené střídavě na den odpojeny, zvláště v době výmlatu. – počátkem října zlomila se z neznámé příčiny hlavní kolenová hřídel naftového motoru „Diesel“. Z té příčiny dán po předběžném vyjednávání se správou škrobárny a s nájemcem tamním Janem Folbrechtem generátor do škrobárny na pohon parním strojem, aby tak moc konsum neutrpěl. Leobersdorfská strojírna žádá za zhotovení nové hřídele k motoru „Diesel“ 54.000 K. rakouských, což v naší valutě činí as 18.000 Kč. – Josef Papež zrušil nájemné v elektrárně a Václavu Holečkovi pronajaty další místnosti co skladiště a dílny, o čemž vyhotovena smlouva. – Smlouva s obcí novoměstskou o dodávání elektrického proudu nestává, tudíž podniknuty kroky k jejímu vyhotovení. – Správci Václavu Jarkovskému zvýšeno měsíční služné na 500 Kč., obsluhovači strojů dostanou od 15. listopadu mzdu 1.25 Kč. na hodinu, montéři 1.50 Kč. a 1.75 Kč., strojní zámečník Macháně 1.75 Kč. Správci Václavu Jarkovskému upraven opětně plat měsíční na 600 Kč a přiřčeny mu procenta z proudu a instalací a 300 Kč novoročního s připomenutím, že ručí za všechny škody jeho vinou způsobené a je povinen je nahraditi.

Rok 1920

V březnu roku 1920 provedena revise strojního zařízení a sítě inženýrem Kučerou z Prahy. – Leobersdorfská strojírna žádala by bylo ji předem za novou kolenovou hřídel k „Diesel“ motoru zasláno 100.000 K. německo-rakouských. Vyhověno. – Zaměstnancům opět zvýšeny mzdy. – Dle závěrečných účtů za rok 1919 v tomto roce zisk 10.097,72 Kč. – Činěny nabídky na odprodání „Diesel“ motoru, neb v případě brzkého připojení na hradecký svaz, o čemž se vyjednává, nebude se týž již potřebovati. Cena motoru stanovena na 220.000 Kč. – Zakoupen transformátor 250 kW od Kolben & spol. v Praze, kvůli připojení na hradeckou síť. – Ceny proudu elektrického: světlo 4,50 Kč, motory 2,50 Kč, velkokonsum 1 Kč, sepský mlýn 80 h., Rousek 1,50 Kč, mlýn bohuslavický 1 Kč. – Správci upraven plat na 1.000 Kč měsíčně se zůstávající platností přiřčených mu procent z proudu a instalací a účetnímu na 800 Kč měsíčně.

Rok 1921

V květnu roku 1921 umístěn nový transformátor 250 kW v Bohuslavicích na hradeckém kabelu. Oleje do něj spotřebováno 1471 kg za cenu 18.370,81 Kč. Za transformátor zaplaceno 123.424,40 Kč. Na zaplacení učiněna prozatímní výpůjčka u Spořitelního a záložního spolku v Krčíně. – Na vyrobenou 1 kWh spotřebuje se ve škrobárně as 2.40 kg uhlí. Pojistka povinného ručení zvýšena na 20.000 Kč. Od 1. července uzavřena smlouva o pronájmu 3 místností za dílny, 1 pro kancelář a 1 půdu za 600 Kč ročně s pí Pavlou Holečkovou na 6 let s ½ letní výpovědí. – Podobnou smlouvu uzavřela elektrárenská komise o pronájmu 1 velké dílny a 1 půdy pro zřízení strojí tkalcovny Josefu Slavíkovi a Františku Nechutnému z Krčína za roční činži 600 Kč na 6 let s ½ letní výpovědí. – Z bývalé kuchyně správce zřízena technická kancelář a vystavěny ve dvoře betonové schody vedoucí do bytu správcova v I. poschodí.

Dne 17. října pojednala elektrárenská komise o novém zákoně „daně z vodní síly“, kterouž bude nám nutno platiti, a obnášeti bude stabilní daň 4 haléřů z 1 HP a 4 haléřů přirážky. Při převodu na elektrický proud 1 kWh značí 1½ % HP eff. síly a hodinu.

Rok 1922

V únoru roku 1922 přemístěna v centrále rozváděcí deska, aby za ni ve vzniklém větším prostoru mohl umístěn býti transformátor s přístroji 250 kW, který téhož času umístěn je dočasně v Bohuslavicích. – Spořitelna v Dobrušce zvýšila úrok z naší výpůjčky z 5 % na 5½ % a to od 1. července roku 1922. – Dle bilance z minulého roku činil zisk elektrárny 40.732,15 Kč. – Do našeho generátoru ve škrobárně se nalézajícího udeřil blesk a částečně ho poškodil, ač jiné škody nevzniklo.

Rok 1923

Účetnímu Jiřímu Lukšovi udělena definitiva v roce 1923 – Kolaudaci sítě poříčské konána 13. března. – Seobersdorfské strojírny žádají za montáž „Dieslova“ motoru mzdu pro montéra 12 Kč za hodinu. – Při vyjednávání s uchazeči o náš „Diesel“ motor snížena už postupem času jeho cena na 110.000 Kč. Dle bilance za rok 1922 činí zisk 12.551,14 Kč. – Dne 23. července uzavřena smlouva o dodávání elektrické energie centrále Elektrických podniků městyse Krčína. Smlouva uzavřena mezi obcí Krčín a Antonínem Černým, mlynářem zde čp. 28. – Dne 10. srpna vystavěna před splavem u centrály dřevěná lávka přes řeku. – Na podzim prodloužena sekundární síť elektrovodná ze Lhoty do Doubravice a tam provedeny instalace. – Náklady na tuto síť činí asi 12.500 Kč, včetně počítadel. – Poněvadž s obcí novoměstskou nelze nám smlouvu pro jejich netečnost uzavříti, usneseno jim účtovati proud za následující ceny: Od počátku jich odběru, jenž počal 1. července 1921, 1,60 Kč za 1 kWh až do doby, kdy naše elektrárna připojena na síť Východočeské elektrárny v Poříčí u Trutnova tj. do 31. května roku 1922 a ode dne 1. června roku 1922 nadále postupně zmenšovati 1,55 Kč, 1,50 Kč atd., kterážto cena říditi se bude dle odbourávání cen Východočeské elektrárny v Trutnově, respektivně Svazu v Hradci Králové. – Následkem do nového zastupitelství zvolena i nová elektrárenská komise a ta sestává ze starosty obce Jana Dvořáčka, z jeho náměstka Františka Šturmy, Otakara Přibyla, Antonína Rydly mladšího a Jana Špryňara. – Zakoupeny 3 kusy hodin k zapínání a zhášení veřejného elektrického světla v Krčíně. Tyto umístěny v transformátorech. Cena kusu 550 Kč. – Daň z vodní síly začala se platit 1. června roku 1922 z 1HP celkem 8 Haléřů, od 1. listopadu roku 1923 tato snížena na haléřů 6.

Rok 1924

Náklady na lávku loni zhotovenou přes řeku Metuji u obecní elektrárny uhradil elektrický podnik městyse Krčína: za dříví dle účtu Alexandra Andrše 2.904,72 Kč, za práci dle účtu Jana Špryňara 1.582,24 Kč, za práci kovářskou Karlu Ježkovi 612,80 Kč a za vrtání děr do betonu Janu Sedláčkovi 90 Kč. Celkem bylo za lávku přes řeku Metuji zaplaceno 5.189, 76 Kč. – Elektrárna zavedla si svůj samostatný účet u poštovního úřadu šekového v Praze. – V únoru započalo se stavbou „Dieslova“ motoru.  – Účetní elektrárny Jiří František Lukeš dne 6. května práci svou opustil, jel snad dle zpráv do Itálie na výlet a více se nevrátil. V říjnu zaslal některým svým známým dopisy z Dakaru ve státě Senegal v západní Africe.  – V druhé polovic května přijala prozatimně výpomocná síla do pisárny v osobě Marty Langrové z Krčína s počátečním služným 400 Kč. Od 1. září zvýšeno na 500 Kč. – Kalkulace ceny proudu elektrického na základě výsledků v roce 1923 jeví se průměr 201 haléřů za 1 kWh. – 2. června usneseno požádati o státní revisi na prozkoumání obecního hospodářství. Zemská správní komise v srpnu sdělila, že revisní komisi nevyšle a doporoučí okresní komisi v Novém Městě nad Metují. – Elektrárenská komise povolala jako revisora Josefa Rezka, ředitele Obchodní školy v Náchodě, aby provedl revisi hospodářství elektrárny, a týž úkol ten na sebe vzal. Okresní správní komise potvrdila ho jako státního revisora.

Elektrárenský svaz v Hradci Králové, společnost s.r.o. a Zemský správní výbor v Praze, jako majitel elektrárny v Poříčí u Trutnova utvořily dne 17. července akciovou společnost pod firmou „Východočeská elektrárna“, akciová společnost v Hradci Králové, s akciovým kapitálem 27.000.000 Kč. Jelikož elektrické podniky městyse Krčína jsou členem Elektrárenského svazu s kmenovým bezúročným podílem 30.000 Kč, je nám na úhradu toho akciového kapitálu vydáno jako spolupodíl na nové akciové společnosti 23 kusů akcií za 500 Kč nominále = 11.500 Kč, zbytek pak částky kmenového vkladu 18.500 Kč bude nám připsán jako stavební příspěvek, který bude míti podle stanov právo na zúročení v tom případě, když rentabilita společnosti umožní vyplacení dividendy vyšší než 5 % a splacen bude v případě likvidace této společnosti podle konečné repartice.

Antonínu Černému, mlynáři zde při komisionálním a kolaudační komisi dáno jen provisorní povolení ku zřízení elektrárny o napětí 3000 V.

Na žádost Elektrárenského svazu v Hradci králové položen v obci Bohuslavicích místo sešlého povrchového vedení pro primární dodávku elektrické energie elektrovodný podzemní kabel 5.000 V. místo 3.000 V. v délce 2.264 m. Kladení stálo 9.130 Kč. Za kabel zaplaceno 63.955 Kč. Sekundární síť tamtéž zesílena.

Stav elektrických podniků ke dni 31. prosince roku 1924:

Počet připojených elektromotorů 290, o celkovém počtu k. s. 1115. – Počet instalovaných žárovek 4408. – počet konsumentů 887, počet paušálníků 409. – Počet kW vyrobených vodními turbínami 211.928, počet kW od Svazu koupených 105.072, počet kW od Antonína Černého zde koupených 41.302. Celkem 358.302 kW. – Cena proudu v malokonsumu při světle 4 Kč, při motoru 2,50 Kč.

V roce 1923 zpronevěřeno úředníkem elektrárny 72.479,12 Kč, na což bylo v roce 1924 uhrazeno 24.879,12 Kč. 31. prosince 1923 zůstává neuhrazeno 47.600 Kč.

Dne 27. a 28. února 1924 prováděli dva revisoři – inženýři od ministerstva financí oceňování elektrárny a celého jejího zařízení dle stavu ke dni 1. března roku 1919 za příčinou vyměření daně z majetku. Dle našeho inventáře a jejich směrnic zjištěn majetek elektrárny na 290.147 Kč – Dne 30. dubna až 2. května prováděli superrevisi jiní dva revisoři od ministerstva financí a ti zjistili jmění výdělečné (bez zemědělské půdy, jejíž cena odhadnuta na 23.700 Kč) na 292.371 Kč.

Rok 1925

Dne 15. května konána v Hradci Králové první valná hromada Východočeské elektrárny, akciové společnosti v Hradci Králové (bývalého svazu elektrárenského), jejíž je obecní elektrárna členem s 23 akciemi po 500 Kč.

Dne 26. června konalo se před senátem krajského soudu v Hradci Králové hlavní přelíčení proti účetnímu elektrárny Jiřímu Františku Lukšovi pro zpronevěru as 104.000 Kč. Senát uznal jen prokázaných 70.154 Kč. a odsoudil ho na 13 měsíců tuhého vězení. Otec odsouzeného uhradil již dříve částku 51.000 Kč, takže obec odkázána se svým požadavkem 53.800 Kč na pořádkového práva civilního.

Dne 7. srpna konáno úřední komisionální jednání ustanovené okresní správou politickou v Novém Městě nad Metují za účelem zjištění přípustnosti záměny místo vzdušného primárního elektrického vedení v obci Bohuslavicích – zřízení vedení kabelového. Námitky podány nebyly, pročež záměna schválena.

Dne 18. října zasedala disciplinární komise a jednala o provinění technického správce Václava Jarkovského. Přítomni: František Šturma, Otakar Přibyl, Josef Pavlát, Ferdinand Drašnar a za samosprávné úředníky ředitel Lajerer z Dobrušky a ředitel Macháček z Opočna. Předsedou zvolen Šturma. Dle zákona má proviněný právo dva členy komise bez udání důvodu odmítnouti a tu odmítnul Šturmu a Přibyla. Poněvadž dva členové komise do schůze se nedostavili (Červený Rudolf a Lukáš Rudolf) stala se komise k usnášení nezpůsobilou a ukončena.

Rok 1926

Opraven a znovu zmontován „Dieslův“ motor formou Roztočil a Pánek v Brně za částku 26.693,60 Kč. Motor tento byl v roce 1919 porouchán a od té doby mimo provoz. – Dosavadní technická správce Václav Jarkovský propuštěn a dne 5. srpna obecní zastupitelstvo zvolilo technickým správcem elektrárny Antonína Noska z Kumburského Újezda, kterýž 11. srpna nastoupil. – Nadstavbou domku stojícího u vrat elektrárenského nádvoří, nad bytem montéra Čápa, zřízeny dva byty v prvém poschodí, každý o 1 kuchyni a pokoji s příslušenstvím pro zřízence elektrárny. – Uzavřena smlouva s ředitelstvím státních drah v Hradci Králové o dodání elektrického proudu k osvětlování novoměstského nádraží a čerpání vody.

Rok 1927

V lednu připojena na naši síť pila Jana Špryňara na Strážnici. Postaven nový rozvaděč v elektrárně. – V dubnu zrekonstruována síť na Strážnici posílením z 10 na 35 m/m a upevněným na nástřešníky a železné zední konsole. Na Strážnici postavena nová železná transformační stanice, zhotovená v elektrárně. Dne 15. září dán do ní nový transformátor 75 kVA. Primární přívod k ní odbočuje z krčínského kabelu v radnici ve sklepě a odtud přechází ve volné vedení. – Druhá transformační stanice postavena v radničním sklepě. Zrušeny stanice na náměstí a u mostu pod kostelem. – V červnu zrekonstruovaná síť při okresní silnici v Zářečí až po náměstí, upevněním vodiče na železné konstrukce. Provedeno ediktální řízení na tyto opravené sítě a transformační stanice. Na žádost obce provedl inženýr V. Sejkora vrchní komisař zemského správního výboru v Praze revisi elektrárny a všech rozvodových sítí.  – v září provedena rekonstrukce sítě po obou stranách zdejšího náměstí přemístěním na domy. Opravena též turbína 52 HP. – V říjnu provedena rekonstrukce sítě ve Spech na železné konstrukce. Postavena nová síť ze Železovy cihelny do Vladivostoku a rozvodná síť tamtéž. – o svatém Václavě sjednány podmínky smlouvy o dodávce elektrického proudu novoměstské centrále mezi elektrárnou naší a novoměstskou. Novoměstská část pod nádražím a tak zvané „Pětidomí“ odloučila se co konsument sekundárního proudu od Krčínských elektrických podniků a Nové Město nad Metují zřídilo zde v říjnu vedení vlastní. Elektrárna Novoměstská zůstává dále konsumentem primárního proudu Krčína, o čemž sepsána smlouva.

Rok 1928

V měsíci květnu zadáno lukmistrovi Dubnovi z Nahořan rozšíření a prohloubení odpadní struhy od vodních turbín u elektrárny, kterážto práce koncem srpna byla ukončena a výsledek byl podstatné zvýšení výkonu turbín lepším odtokem vody. Poněvadž odpad byl při vyústění do řeky zahnut ve směru toku řeky, bylo nutno s ředitelstvím státních drah v Hradci Králové projednati směnu pozemku, jakož k rozšíření a vyústění struhy použilo se z části pozemku náležejícího dráze. – Přebytečný elektrický proud vyrobený v naší elektrárně (zvláště v noci) prodává se Východočeské elektrárně v Hradci Králové. – Žádost technického správce Antonína Noska podanou o udělení elektrotechnické koncese, obecní úřad v Krčíně příznivě doporučil.

Rok 1929

Od 1. května snížena cena elektrického proudu v prodeji spotřebitelům a to pro motory čítá se základní cena 2,20 Kč a účely světelné 3,30 Kč za 1 kWh konsumentům v Krčíně s platností od 1. června. Pro kruhové cihelny jednotná cena 1,40 Kč od počátku sezóny. Vládní komisař František Slavík rozhodnul 1. června roku 1929 v záležitosti Františka Jiřího Lukeše, bývalého účetního elektrických podniků městyse Krčína, za škody jeho podvodnými manipulacemi způsobené částku 8.000 Kč (místo 50.000 Kč) a vydati mu prohlášení, že veškeré nároky obce a elektrárny v Krčíně proti němu dle práva uplatňované jsou tím vyrovnány s podmínkou schválení dohlédacím úřadem. 

Rok 1930

Elektrické podniky městyse Krčín přistoupily za člena národohospodářského svazu československého průmyslu a živností v Praze a přihlásily se o provedení revise vodního práva a jeho zápisu do vodní knihy u okresního soudu v Novém Městě nad Metují.  – V červnu sestavena stabilizační (východisková) bilance úředníkem „Revisní a účetní jednoty v Praze“ Jaromírem Rakem, dle zákona18./7. 1927 č. 78 Sb. Sestavená ku dni 1. ledna roku 1929. Za podklad vzata rozvaha jmění ke dni 31. prosince roku 1928, v níž provedeno vyšší ocenění investic. – Zemský úřad v Praze vydal koncesní listinu Antonínu Noskovi, správci elektrárny v Krčíně čp. 100.

Dne 9. prosince vynesen byl Nejvyšším správním soudem v Praze rozsudek vyplívající z jednání ze dne 11. listopadu roku 1930 o stížnosti Václava Jarkovského, bývalého správce elektrických podniků v Krčíně na rozhodnutí zemského správního výboru v Praze ze dne 29. května roku 1928 č. 50564/II. O právní povaze služebního poměru a nalezl právem, že „Stížnost se zamítá jako bezdůvodná“. V důvodech se uvádí: Na základě usnesení obecního zastupitelstva v Krčíně ze dne 29. září roku 1926 byla stěžovateli dána dopisem obecního úřadu v Krčíně ze dne 30. září roku 1926 výpověď ze služeb elektrických podniku a současně z bytu ku dni 31. prosince roku 1926. Z tohoto usnesení podal stěžovatel odvolání k okresní správní komisi v Novém Městě nad Metují, v němž namítal, že výpověď jest nepřípustná, ježto stěžovatel je obecním úředníkem podle zákona 35/1908 a č. 443/1919 Sb. Toto své tvrzení prokazoval stěžovatel mezi jinými také dekretem ze den 1. dubna roku 1914. – Okresní správní komise po konaném šetření vydala rozhodnutí ze dne 12. února 1927 č. 2928/26, jenž usnesení obecního zastupitelstva v Krčíně zrušila. – Z tohoto rozhodnutí podala obec Krčín odolání, jemuž zemský správní výbor v Praze rozhodnutím ze dne 29. května 1928 č. 50564/II. vyhověl rozhodnutí okresní správní komise zrušil pro nezákonnost a odvolání stěžovatelovo z usnesení obecního zastupitelstva v Krčíně ze dne 19. září roku 1926 zamítl pro bezdůvodnost, pokud se týče pro nepřípustnost. – Tím je instanční řízení u konce a rozhodnuto ve prospěch obce Krčína.

Rok 1931

Navázáno jednání se Svazem východočeských elektráren o instalaci a dodávce elektrické energie z elektrárny v Krčíně obci Běstvinám. – Snížena cena proudu připojeným obcím za světlo 1 kWh 3,60 Kč, v Krčíně 1 kWh 3,10 Kč. – Obec Běstviny zažádala o vyhlášení ediktálního řízení na stavbu sekundární sítě pro přívod elektrické energie z krčínské sítě ve Spy. Obec Krčín žádá o povolení ediktálního řízení na zřízení nové primární linky do Nahořan od Rydlovy kruhové cihelny přes luka přímo k Nahořanům. – Okresní úřad schválil zřízenou transformační stanici v budově radniční, ve mlýně Černého a rekonstrukci a rozšíření rozvodové sítě, sekundární sítě, transformační stanice 10.000 Volt pro odběr proudu od Východočeské elektrárny v Hradci králové a rozšíření rozvodny v budově elektrárny, rozšíření elektrovodné sekundární sítě v Bohuslavicích.

Družstvo pro udržování plovárny v Krčíně usnesením valné hromady ze dne 4. listopadu roku 1931 se rozeško. Hotové peníze, jež družstvo mělo, rozděleny mezi zbylé členy a kabiny stojící na pozemku elektrického podniku Krčína, jakož i loďky odkázány Tělocvičné jednotě Sokol Krčín.

Dne 16. listopadu započalo s regulací řeky Metuje, počínaje od regulovaného řečiště u Bartoňových sadů až po elektrické obecní podniky. Úprava provedena bude asi 260 m nad a 150 m pod viaduktem dráhy. Mrazy na čas práci přerušily a započalo se s ní opětovně 4. dubna roku 1932

Rok 1932

V letech 1915-1919 postavil si mlynář Voženílek v Předměřicích nad Labem moderní elektrárnu. Budova byla postavena ze železobetonu. V budově elektrárny vedle strojírny měl byt majitel a dva zřízenci. Dne 10. dubna roku 1932 počaly zdi praskati a bylo zřejmo, že se budova zřítí. Obyvatelé elektrárny v tom okamžiku, jakmile vyběhli, zřítila se celá budova i s jedním obloukem betonového mostu do Labe. Příčinou neštěstí bylo prý to, že voda dostala se pod turbínový náhon a podemlela základy a pilíře elektrárny. Škoda odhaduje se na 4-5 milionů Kč.

Rok 1933

Rozvodná síť obecní elektrárny v Krčíně rozšířena do obcí: Běstvin, Březin a Chlistova. Prvé napojení elektrovodných sítí napojeno dne 20. srpna.

Rok 1934

Dřevěnou lávku přes řeku Metuji u elektrárny prodaly elektrické podniky zdejší ve veřejné dražbě Františku Syrovátkovi, obchodníku v Krčíně za 75 Kč ke zboření. Na místo postavena lávka nová ze železné konstrukce, kterouž zhotovil Jaro Pokorný, zámečník zdejší. – Počátkem května započalo se s elektrizací obce Vršovky, kterážto obec připojila se na krčínskou elektrárnu. – Dne 27. června konalo se ediktální řízení o postavení nové primární linky Východočeské elektrárny vedoucí od Šonova přes Krčín (u kostela) do Rychnova nad Kněžnou.

Rok 1935

Jak už psáno výše, zdejší elektrické podniky provedli elektrizaci obce Vršovky, kterážto práce vyžádala si náklad celkem 58.183,40 Kč. Obec Vršovka na uvedenou částku uhradila peníze dle oboustranné dohody, a to ve výši 41,000 Kč. – Letošního roku též připojena na krčínskou elektrovodnou síť osada Homole u Černčic a železniční nádraží Bohuslavice-Černčice.

V měsíci lednu sjednána byla s obcí Bohuslavickou nové úmluva v tom smyslu, že obec Bohuslavice se zříká svého nároku na získání sekundární sítě v Bohuslavicích, ač dle dosavadní smlouvy sepsané mezi obcí Krčínem a Bohuslavicemi a měla tato úplně zdarma připadnouti obci Bohuslavické a ponechává tuto sekundární síť i s přípojkami do výhradního majetku obce Krčína. Elektrárna krčínská provede rekonstrukci sítě i přípojek svým nákladem a zavazuje se tyto udržovati i v budoucnu za paušální příplatek jednou provždy 150 Kč za přípojku světelnou, 400 Kč za kombinovanou do výkonu 5 ½ ks a 450 Kč za větší výkon.

Elektrárna zbudovala nové betonové transformační budky a sice po jedné ve Spech, Černčicích, Nahořanech, Lhotě a tři transformační budky v Bohuslavicích. První postavil stavitel Kučera, ostatní Rudolf Jánský. Tyto budky jsou vyzbrojeny moderními přístroji a transformátory zemědělské typy pro napětí primárně 3.000 i 5.000 V, sekundárně 220/120 i 380/220 V.

Rok 1938

Zemský výbor v Praze schválil projekt na zřízení propusti u jezu elektrárny městyse Krčína. Rozpočtový náklad činí 122.000 Kč a zabezpečovací práce v podjezí, jež byly rovněž schváleny, si vyžádají dalšího nákladu 11.000 Kč. Zemský výbor na tyto práce povolil 15 % příspěvek do částky 20.025 Kč. – Obec Krčín se započetím práce vyčká, až Zemský výbor v Praze zařadí příslušnou částku do zemského rozpočtu.

V noci na 1. na 2. září přehnala se ohromná povodeň na Metuji, jaké není pamětníka. Taková povodeň byla naposled asi před 64 lety. Voda zaplavila louku pod Řezníčkovou strání, Chmelíkovo zahradnictví na Pražance. Voda vnikla přes hráz na sokolovnu, do Bartoňových sadů a přes cestu pod radnicí do staré řeky. Všechny dvory a sady v okolí řeky byly pod vodou.

(Jan Dvořáček, Kronika městyse Krčína)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

MVE je od roku 2012 mimo provoz.

2019: Předmětem dražby je strojní vybavení malé vodní elektrárny (dále jen MVE) s příslušenstvím, která se nachází v provozních prostorech MVE Krčín – Nové Město nad Metují, č.p. 129 na pozemku parc. č. st. 416 v obci a k.ú Nové Město nad Metují.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Přibyl
  • Holeček

Historie mlýna také obsahuje:

1876-1879 Josef Přibyl

1879-1903 Jan a Anna Holečkovi 

1903-1909 Václav Holeček

1909- městys Krčín


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn - s historickými hodnotami
    08 2021
      městský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      • secesní
      zděná
      jednopatrový
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          Zaniklý
          • přádelna
          1876 stroj na družení (cvernování) příze s pohonem vodním
          Elektrárna zřízena 1909.

          MVE je od roku 2012 mimo provoz.
          • jez
          • jalový žlab
          • odtokový kanál
          • turbínová kašna
          Malá vodní elektrárna Krčín se nachází v katastru Nového Města nad Metují, na pravém břehu řeky Metuje, v říčním kilometru 18,168, v těsné blízkosti pevného jezu.
          V souvislosti s instalací Kaplanovy turbíny byla zasypána nadbytečná turbínová kašna a zasypán společný přívodní kanál. Nově byl vybudován krátký nátok s hrubými a jemnými česlicemi a upravena savka k nově instalovanému soustrojí.
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          VýrobceJos. Prokopa synové v Pardubicích
          PopisPůvodně byly kolem roku 1910 v budově MVE osazeny 2 ks Francisových turbín o hltnosti 2,7 m3/s-1 a 1,6 m3/s-1 a výkonu 51,7 HP.
          1930: 2 turbíny Francis, hltnost 3,42 m3/s, spád 1,745 m, výkon 59,7 HP
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          VýrobceJos. Prokopa synové v Pardubicích
          PopisPůvodně byly kolem roku 1910 v budově MVE osazeny 2 ks Francisových turbín o hltnosti 2,7 m3/s-1 a 1,6 m3/s-1 a výkonu 51,7 HP.
          1930: 2 turbíny Francis, hltnost 3,42 m3/s, spád 1,745 m, výkon 59,7 HP
          Typturbína Kaplanova
          StavDochovaný
          Popisv letech 1942 - 1943 nahrazeny jednou vertikální Kaplanovou turbínou.

          Do dnešního dne je tedy na MVE instalována jedna vertikální Kaplanova turbína ČKD s pravoúhlým převodem a horizontálním napojením na synchronní generátor. Regulaci oběžného kola a rozváděcího mechanismu vykonává původní hydraulický regulátor.

          Maximální výkon na hřídeli turbíny je uváděn 80 kW. Rok výroby soustrojí 1940.
          2010: Výkon 0,100 MW, Roční výroba 0,324 GWh, Turbíny 1, Hltnost turbín 4 m3/s
          Typnaftový motor
          StavZaniklý
          Popisvýkon 100 HP
          Motor byl v roce 1919 porouchán a od té doby mimo provoz.
          1926 opraven a znovu smontován firmou Roztočil a Pánek v Brně za částku 26.693,60 Kč.
          Typnaftový motor
          StavZaniklý
          Popisvýkon 100 HP
          Motor byl v roce 1919 porouchán a od té doby mimo provoz.
          1926 opraven a znovu smontován firmou Roztočil a Pánek v Brně za částku 26.693,60 Kč.
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 8
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 8
          AutorJan Dvořáček
          NázevKronika městyse Krčína
          Místo vydáníNové Město nad Metují
          Další upřesněnírkp.

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          9.8.2021 12:44 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 10.8.2021 19:50