Mlýnek na Slezském Předměstí

V místě, kde byla počátkem dvacátých let zbudována poslední z trojice městských hydroelektráren, stával malý dřevěný mlýn, který v roce 1920 vyhořel. Na levém břehu se nacházel mlýn s pevnou dřevěnou hrází, kterou měl v rámci třetí etapy úpravy toku řeky Orlice (1911–1913) nahradit moderní jez s vodní elektrárnou. Pro nedostatek finančních prostředků bylo jeho provedení odsunuto o více než deset let a jako první byla vybudována elektrárna. V roce 1919 její projekt vypracoval Oldřich Liska (1881–1959), který generátorovou halu elektrárny navrhl v duchu architektury moderního klasicismu. Stavbu objektu, založeného na čtveřici podélných železobetonových nosníků, uskutečnila během dvou let specializovaná firma Dr. Ing. Františka Jiráska a inženýrů Khamla a Nováka z Hradce Králové. Elektrárna byla vybavena třemi Francisovými turbínami, dvě z nich dodala pardubická továrna Josefa Prokopa synové a třetí společně s generátory Českomoravská­Kolben z Prahy. Součástí elektrárny byla rozvodna. Výkon elektrárny v prvních letech provozu pravidelně kolísal, protože chyběl jez, který by stabilizoval výšku vodního sloupce. Nový jez v roce 1927 postavila pražská firma inženýra Benedikta. V letech 1948–1949 byla elektrárna po zjištění statických poruch firmou bratří F. a J. Novákových rekonstruována. V současné době jsou v provozu dvě Kaplanovy a jedna Francisova turbína a její celkový výkon představuje 450 kW.