Ze skupiny na facebooku - Staré Čelákovice
Grunt původně s č. XLVII (později čp. 111) stával při potoce zv. Vrbanka (dnes Čelákovický potok) v jihovýchodním rohu náměstí a první písemné zprávy k němu známe z r. 1554. To byl jeho majitelem jakýsi Vaněk Prudičův. Za jednoho z dalších majitelů Jana Šolce je r. 1642 uváděn jako pustý, spálený, což souvisí se zkázou města ve 30leté válce. Krátce pak před r. 1650 na gruntu hospodařil Jan Donát a pak až v r. 1663 přichází na pustý grunt Jiří Donát. Od té doby na něm hospodařil a náleželo k němu více než 16 ha půdy, převážně polí. V roce 1817 koupil grunt Antonín Lokaj, do té doby mlynář v Císařské Kuchyni. Ten zde nově zřídil mlýn s rybníčkem – vodní nádrží a mlýnským náhonem a v r. 1821 začal s mletím obilí. Mlýn přecházel z otců na syny a r. 1896 mlynář opět jménem Antonín Lokaj mlýn prodal Františku Říhovi, majiteli velkého mlýna na Labi, který tento i když malý, přesto konkurenční, zrušil. Objekt r. 1910 koupil fin. rada JUDr. Alois Košerák, pak je v r. 1929 uváděn jeho bratr Vilém. Za jejich vlastnictví směrem k dnešnímu Kulturnímu domu vznikla velká okrasná a užitková zahrada (altán, jezírka, skleníky, v potoce pěstovali pstruhy). Po r. 1940 dům zůstával opuštěn a dne 14. března 1947 když se po velké oblevě rozvodnil potok, voda z části strhla budovu (jako dítě jsem jen nechápavě zíral), zatopila spodní část náměstí a níže položené obchody a sklepy. Kamenná budova mlýnku tím byla odsouzena k zániku a zanedlouho odstraněna. Následně pak byla v uvolněném prostoru podél potoka zhotovena komunikace a po letech zmizelo i postupně devastované příslušenství.
Také mlýnek zachytili fotografové a malíři, nejstarší foto je kol. r. 1900, poslední z května 1945, když náměstí bylo obleženo tzv. „Národními hosty“, Zd. Gutwirth opět v perokresbě r. 1929, ak. mal. A. Janeček-Pardubský r. 1943 v olejomalbě a samozřejmě ho namaloval i Č. Janda.