Zpátky ke starému mlýnu.
(anglické rčení)

Záblatský mlýn

Záblatský mlýn
24
Záblatí
379 01
Jindřichův Hradec
Záblatí u Ponědraže
49° 6' 25.9'', 14° 41' 2.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Záblatský mlýn stojí u Zlaté stoky, odkud bral vodu. V současnosti využívaný rekreačně.
v obci
Zlatá stoka
106555
nepřístupný

Obecná historie:

Renesanční mlýn byl založen roku 1575 Vilémem z Rožmberka na podnět regenta rožmberského panství Jakuba Krčína z Jelčan. Mlýn byl upraven v době klasicismu, ve 2. pol. 19. století a v první třetině 20. století. Mlýn navazoval na rozšíření Záblatského rybníku a dokončování Zlaté stoky. Stavitelem byl mlynář Matěj Nosek, mlýn byl založen na místě, o kterém se spekuluje, že zde stával klášter. Mlýn byl využíván i Rožmberky jako zastávka při lovech zvěře v okolí Záblatí. V roce 1615 mlýn vyhořel, třicetiletou válku však přečkal poměrně dobře. V roce 1670 se mlýnu ujal Tobiáš Charvát ze Slavonic, který ho měl pronajatý od Schwarzenberků. Jeho rod tu mlel až do roku 1958. Další požár mlýn postihl roku 1690, tehdy musel být mlýn znovu postaven z kamene, na jižní straně byla postavena šalanda. Někdy v této době namaloval Šalamoun Gottfried na jižní průčelí knížecí znak patrný dodnes. Před rokem 1902 byl mlýn stále vybaven vysokou střechou z dob baroka. K mlýnu přiléhala dřevěná pila z roku 1815 na jižní straně. Roku 1897 zapálil obytnou část mlýna blesk a zničil polovinu střechy. V té době byla instalována první válcová stolice. Roku 1905 byla postavena čistírna s loupačkou, žito se ale stále mlelo na českých kamenech až do roku 1923, kdy byly nahrazeny dvojitou stolicí. Kolem budovy mlýna při východní straně vedl náhon, který je v současnosti nejspíše úplně zasypán. Hospodářský dvůr měl ještě ve 30. letech vzhled trojstranného dvora na půdorysu písmene U, který byl otevřen směrem na západ k budově mlýna. Současná podoba mlýna vychází z přestavby z roku 1926. Tehdy přibylo další patro a střecha byla nahrazena. Roku 1930 byla instalována Francisova turbína, která nahradila stará vodní kola. Roku 1932 byla stržena pila, následující rok byla na jejím místě postavena zděná pekárna a dále byly předělány mlecí stolice. Pekárna již v současnosti neexistuje, na jejím místě stojí rodinný dům čp. 63. Roku 1950 byl provoz pekárny zastaven, mlýn potkal podobný osud o pět let později. Poslední mlynář působící na záblatském mlýně byl Miloš Valenta.

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

23.2.1723 Martin Holub a Jan Charvát vyšetřováni pro sexuální delikty na ženách z třeboňského panství

1891 dražba mlýna v odhadní ceně 35.373 zl. (RR)

1930 Karel Valenta

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Od 18. 8. 2020 nemovitá kulturní památka. (RŠ)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Valenta
  • Nosek
  • Charvát
  • Klauda
  • Holub

Historie mlýna také obsahuje:

1575 Matěj Nosek

1670 Tobiáš Charvát

1723 Martin Charvát

1723 Jan Holub

1843 Tomáš Klauda

1930 Karel Valenta

1939 - Miloš Valenta (RR)

1843. Jan Klauda vyznává, že on náležitě obdržel 50 zl., kteréžto jeho vlastní vyznání skrze jeho velikou starost a špatného zraku místo něho jeho syn Tomáš Klauda, mlynář záblatskej zde stvrzuje. (SOAT, VS Třeboň, poř.č. 101, OS Lomnice 31, fol. 178)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • podpis mlynáře
  • visačka na pytel
  • mlynářské účelové známky
částečně adaptován
05 2012
    venkovský
    Zlatá stoka
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • předbělohorské období do roku 1620
    • baroko do roku 1800
    • klasicismus do roku 1850
    • 1945 – současnost
    zděná
    vícepodlažní
    Renesanční původ mlýnice prozrazují psaníčková sgrafita. Doznala však další úpravy v klasicistním období a ve 2. polovině 19. století. Pozornost si zaslouží i datace ve štítu, kde je vedle "1926" datace opravy hladké fasády uvedeno také "1575". (RUr)
    V jádru renesanční mlýn z roku 1575 s částečně dochovanými sgrafity na fasádě leží v západní části obce při pravém břehu Zlaté stoky. Mlýn je vybudován na obdélném půdorysu a lze ho rozčlenit na dvě části. Nižší reprezentativní část objektu se nachází v severní polovině pozemku, vyšší část sloužící k mletí zrna zabírá jižní část parcely. Jižní průčelí je částečně zakryté novodobou přístavbou domu čp. 63, spodní polovina je hladká, prezentovány jsou zde fragmenty odkryté fasády s renesančními sgrafity v podobě obdélných monochromatických psaníček. Hladká část průčelí je ukončena vodorovnou profilovanou římsou krytou keramickými taškami. Vrchní část průčelí prozrazuje nestejnorodými omítkami původní tvar střechy s výraznou polovalbou a navýšení o patro, které se odehrálo roku 1926. Uprostřed štítu se nachází lemované obdélné pole s již těžce znatelnou malbou schwarzenberského znaku z přelomu 17. a 18. století. Kolem obdélného pole s malbou jsou v pyramidální kompozici rozmístěna tři okna s moderními výplněmi. V horní část průčelí pod střechou se nachází dvojice vystouplých štítků s datacemi „1926“ a „1575“. Východní fasáda je hladká, v části mlýnice čtyřosá a v reprezentativní části tříosá. Mlýnice je členěna obdélnými okny s novými výplněmi, část průčelí je zakryta přístavbou turbínového domku s pultovou stříškou krytou eternitovými vlnovkami. Nižší část je prolomena třemi většími obdélnými okny s plastovými výplněmi, patro obsahuje dvě menší obdélná okénka, krajní levá osa je zazděna. K severnímu průčelí je přistavěna hospodářská budova z druhé čtvrtiny 20. století. Východní fasáda je opět hladká, mlýnice je čtyřosá, nižší část rovněž. Mlýnice má obdélná okna s plastovými výplněmi, krajní levá osa je zazděna v přízemí a patře, třetí osa zleva je v přízemí a patře vyplněna obdélnými pravoúhlými portály s novými dveřními výplněmi. Východní průčelí nižší reprezentační části má odhalené fragmenty sgrafitových psaníček. V přízemí se nachází čtyři okenní otvory a pravoúhlé dveře, dvě krajní okna vpravou mají segmentové nadpraží. V patře je jediné okno nad vstupem. Střechy jsou poměrně malého sklonu, nižší část domu je zastřešena sedlově a kryta drážkovými taškami, mlýnice je kryta střechou s drobnou polovalbou a kryta eternitovými šablonami.
    • sgrafito, rytá výzdoba
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • vyskladňovací otvor
      • existující umělecké složení
      Kompletně dochované umělecké složení s třemi válcovými stolicemi. Dochována i ve vesnických mlýnech málo používaná automatická váha. Zajímavé je také, že vedle sebe jsou zde dochovány míchačky na mouku obou typů, tj. válcová i šneková. Vedle jednoho dvouskříňového, zde ecxistuje také jedene jednoskříňový rovinný vysévač. (RUr)
      Žádná položka není vyplněna
      1897 instalována první válcová stolice. Roku 1905 byla postavena čistírna s loupačkou, žito se ale stále mlelo na českých kamenech až do roku 1923, kdy byly nahrazeny dvojitou stolicí.
      Zaniklý
      • pila
      • pekárna
      1930 mlýn, pila a elektrárna
      1932 byla stržena pila, následující rok byla na jejím místě postavena zděná pekárna
        Kolem budovy mlýna při východní straně vedl náhon, který je v současnosti nejspíše úplně zasypán.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1930: 5 kol na svrchní vodu, hltnost 0,09 m3/s, spád 3,95 m, výkon 15 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1930: 5 kol na svrchní vodu, hltnost 0,09 m3/s, spád 3,95 m, výkon 15 HP
        Typturbína Francisova
        StavNezjištěn
        PopisInstalována 1930
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        dvojnásobná
        • pískovcový kámen | Počet: 2
          • Válcová stolice s 1 párem porcelánových válců v litinové skříni
          • Válcová stolice s 2 páry rýhovaných válců v litinové skříni
          • Válcová stolice kombinovaná a to 1 pár porcelánové a 1 pár rýhované válce v litinové skříni
          • periodická
          • válcový
          • čistírenský vysévač | Počet:
            • dvouskříňový
            1
            2
            • sací filtr
            • hadicový / tlakový filtr
            • cyklon
            • válcová
            • kapsový výtah | Počet:
            • AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 02 (České Budějovice), s. 43
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 02 (České Budějovice), s. 43

              Žádná položka není vyplněna

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

              Současné fotografie - technologické vybavení

              Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

              Vytvořeno

              18.6.2013 11:28 uživatelem Radim Urbánek

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 9.9.2020 11:33
              Radomír Roup (Radomír Roup) 24.6.2018 15:33
              veselikim (Václav Jelínek) 29.8.2015 07:20
              doxa (Jan Škoda) 3.4.2024 12:02
              genealog (Milan Wölfl) 29.5.2023 22:25