Historie
Obecná historie:
Renesanční mlýn byl založen roku 1575 Vilémem z Rožmberka na podnět regenta rožmberského panství Jakuba Krčína z Jelčan. Mlýn byl upraven v době klasicismu, ve 2. pol. 19. století a v první třetině 20. století. Mlýn navazoval na rozšíření Záblatského rybníku a dokončování Zlaté stoky. Stavitelem byl mlynář Matěj Nosek, mlýn byl založen na místě, o kterém se spekuluje, že zde stával klášter. Mlýn byl využíván i Rožmberky jako zastávka při lovech zvěře v okolí Záblatí. V roce 1615 mlýn vyhořel, třicetiletou válku však přečkal poměrně dobře. V roce 1670 se mlýnu ujal Tobiáš Charvát ze Slavonic, který ho měl pronajatý od Schwarzenberků. Jeho rod tu mlel až do roku 1958. Další požár mlýn postihl roku 1690, tehdy musel být mlýn znovu postaven z kamene, na jižní straně byla postavena šalanda. Někdy v této době namaloval Šalamoun Gottfried na jižní průčelí knížecí znak patrný dodnes. Před rokem 1902 byl mlýn stále vybaven vysokou střechou z dob baroka. K mlýnu přiléhala dřevěná pila z roku 1815 na jižní straně. Roku 1897 zapálil obytnou část mlýna blesk a zničil polovinu střechy. V té době byla instalována první válcová stolice. Roku 1905 byla postavena čistírna s loupačkou, žito se ale stále mlelo na českých kamenech až do roku 1923, kdy byly nahrazeny dvojitou stolicí. Kolem budovy mlýna při východní straně vedl náhon, který je v současnosti nejspíše úplně zasypán. Hospodářský dvůr měl ještě ve 30. letech vzhled trojstranného dvora na půdorysu písmene U, který byl otevřen směrem na západ k budově mlýna. Současná podoba mlýna vychází z přestavby z roku 1926. Tehdy přibylo další patro a střecha byla nahrazena. Roku 1930 byla instalována Francisova turbína, která nahradila stará vodní kola. Roku 1932 byla stržena pila, následující rok byla na jejím místě postavena zděná pekárna a dále byly předělány mlecí stolice. Pekárna již v současnosti neexistuje, na jejím místě stojí rodinný dům čp. 63. Roku 1950 byl provoz pekárny zastaven, mlýn potkal podobný osud o pět let později. Poslední mlynář působící na záblatském mlýně byl Miloš Valenta.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1891 dražba mlýna v odhadní ceně 35.373 zl. (RR)
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Od 18. 8. 2020 nemovitá kulturní památka. (RŠ)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Valenta
- Nosek
- Charvát
- Klauda
Historie mlýna také obsahuje:
1575 Matěj Nosek
1670 Tobiáš Charvát
1843 Tomáš Klauda
1930 Karel Valenta
1939 - Miloš Valenta (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
1843. Jan Klauda vyznává, že on náležitě obdržel 50 zl., kteréžto jeho vlastní vyznání skrze jeho velikou starost a špatného zraku místo něho jeho syn Tomáš Klauda, mlynář záblatskej zde stvrzuje. (SOAT, VS Třeboň, poř.č. 101, OS Lomnice 31, fol. 178)
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
- podpis mlynáře
- visačka na pytel
- mlynářské účelové známky