Historie
Obecná historie:
Parní automatický mlýn a pekárna Josefa Fialy, postavené v roce 1909 na lichoběžníkovém pozemku v blízkosti vršovického nádraží, náležely původně ke katastrálnímu území Vršovic a nesl čp. 543. Ve čtyřpodlažní mlýnici s fasádou do Bartoškovy ulice pracovaly válcové stolice pro denní výrobu 1,5 vagonu mouky, které dodala firma Josefa Prokopa Synové v Pardubicích. Poháněla je 60 HP lokomobila Lanz, umístěná ve dvorním přístavku, který spojoval mlýnici s činžovním domem čp. 1147 v Maroldově ulici, v jehož přízemí byla umístěna pekárna se dvěma pecemi. Mlýn byl až do roku 1942 v provozu bez podstatných stavebních změn, po válce patřil n. p. Odkolek, poté Pražským cukrárnám a sodovkárnám. V roce 2004 zde podle projektu architekta Alberta Di Stefano vznikly byty a obchodní prostory.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1909 - postavil Josef Fiala parní mlýn včetně technického a obytného zázemí
1912 Josef Fiala zemřel.nadále spravovala jeho rodina
V suterénu budovy byl umístěn parní stroj, vyšší podlaží sloužila jako skladovací prostory.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
25.11.1940 udělen živnostenský list Marii Zinderové-Salačové (* 4.2.1894 v Mořincích okr. Beroun)
1942 - ukončen provoz
po 1945 - patřil firmě Odkolek
Mlýn patřil Pražským cukrárnám a sodovkárnám.
2004 - přebudován podle projektu A. di Stefano na obchodní a bytové prostory
současnost - v přízemí Galerie Nuselský mlýn, vyšší patra v rekostrukci
V objektu vzniklo 12 loftových bytů a v přízemí a v suterénu obchodní prostory. Původní komín mlýna zůstal zachován.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1909-1912 Josef Fiala
-1940 Marie Zinderová-Salačová
po r. 1945 - firma Odkolek
50. léta 20. století - Pražské cukrárny a sodovkárny
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
