1765 na vrchnostenské náklady postavil mlynář František Klika
1772 od generálního ředitelství c.k. komory v Čechách koupil do dědičného držení
U mlýna hospodářské pozemky po obou stranách řeky ve výměře 7 měřic. Povinně přimlýněny Kochánky, Mečeříž, Předměřice, Tuřice, Skorkov a Sobětuchy.
Mlynář však onemocněl a mlýn uzavřel, přidělení mleči museli jezdit jinam. Po jeho smrti zůstalo na mlýně 7.000 zl. dluhů.
1772 Václav Zbouřík ze mlýna ve Vršovicích u Prahy převzal po svém strýci mlýn v Kochánkách na Jizeře na panství brandýském, na nový mlýn si vypůjčil 800 zl. od křižovníků na 6% úrok.
1779 vrchnost prodala mlýn za 7.000 zl. Václavu Zbouzkovi a peníze poukázala věřitelům. Ze mlýna platil roční úrok vrchnosti 174 zl. ze mlýna a 6 zl. z pily, z pozemků jen 1 zl. 7 kr. Mleči zůstali oficielně přiděleni, ale vzhledem k předchozím událostem k tomu nebyli nuceni. Mlýn, pilu i jez udržoval mlynář na vlastní náklady, vrchnost dodala potřebné dřevo pouze v případě poničení velkou vodou, mlynář je však musel v běžných cenách zaplatit. Mlynář byl pod pokutou zavázán kupovat pivo, kočalku, sůl a železo pouze z c.k. magacínu.
Václav Zbouzek odkoupil od vrchnosti dalších 5 měřic pozemků.
1786 mlýn prodal mladému mlynáři Františku Šubrtovi za 9.300 zl., ten se 1787 oženil s Petronelou Herstovou
1796 a 1797 odkoupil od brandýské císařské vrchnosti a od sousedů několik pozemků, kus pole zvaného V Studeným a kus borového lesa v celkové rozloze 55 měřic 6 3/4 mírky (cca 10,6 ha).
1802 mlýn s 13 ha pozemků prodali Václavu a Kateřině Novodvorským za 36.000 zl., hotově složeno 15.000 zl., zbytek spláceli s 6% úrokem. Kdyby došlo na mletí kontribučního obilí pro vojsko, povolen rozprach 2,5 libry a 6,5 libry otrub při semletí 1 dolnorakouského centu obilí, za každý cent dostane mlynář 6 kr. Laudemium 1 kr z každé zlatky, mlynář měl nařízeno mlýn udržovat, ale nic nepřistavovat.
Josef a Rozina Parusovi, 1819 přešli na Malomlýn v Benátkách a sem přišel z tohoto mlýna Václav Loudil.
1842 - mlýn vlastnila vdova Loudilová