mlýn Prokop Borovy

První dochované zprávy o mlýně v obci Borovy na břehu řeky Úhlavy jsou téměř pětset let staré.

· mlynáři:
- Adam Podrážka (1656)
- Jiri Eber (1681)
- Jan Hebr (1688)
- Augustin Vlasák (1718)
- František Prokop (1806)

Jeden z nejvýznamnějších předků rodu byl Karel Štěpán Prokop, který přestavěl mlýn do dnešní podoby. Jeho dědeček František přišel na starý mlýn do Borov v roce 1806 a o dva roky později mlýn kupuje, od roku 1808 je tedy mlýn v držení rodiny Prokopů. Tehdy byl mlýn ještě z části dřevěný a z části kamenný. 

z kaple na protějším břehu byla ukradena mariánská socha a vhozena do řeky Úhlavy, následně byla zázračně zachráněna u stavidel Prokopova mlýna, 1834 byla postavena nová kaple a na památku se konala procesí s družičkamí a hudbou od Prokopova mlýna do kaple.

1837 František Prokop

Celý dobře dochovaný komplex vybudoval v letech 1878–1885 mlynář František Prokop (1847–1941), který dal v roce 1897 přistavět ještě dvoupatrové skladiště na mouku.

Karel Štěpán Prokop  v roce 1885 postavil nový mlýn. Ten stojí na čtyřmetrových základech, do kterých byly použity i jedlové rošty vyplněné betonem. V roce 1888 byla zbudována nová turbína a již v roce 1901 byl ve  mlýně elektrický proud a osvětlení. Ke mlýnu náleželo také 20 hektarů půdy a poměrně velké hospodářství.

Od roku 1927 je veden jako veřejná společnost K.Prokop-válcový mlýn v Borovech. O velikosti mlýna svědčí kontingent z roku 1935 na 12 092 q pšenice a 3 340 q žita a stálých 16 zaměstnaců. 

1930 K. Prokop

V roce 1940 zrekonstruoval Karel Prokop obytnou budovu mlýna a vyměnil i značnou část mlýnské technologie. V roce 1943 však nastává pro rodinu kruté období. Karel Prokop byl za účast v odboji zatčen gestapem a vězněn v koncentračním táboře. Když se po válce vrátil, řídil mlýn ještě do roku 1948, kdy byl celý rodinný podnik znárodněn. Velikost mlýna a na svou dobu dobré strojní vybavení určilo jeho další osud.

 V roce 1949 je mlýn znárodněn a podnik převeden do majetku Západočeských mlýnů, národního podniku. Tím je násilně přerušena téměř 250 - ti letá tratice mlynářského rodu Prokopů v Borovech. Výroba však naštěstí nekončí .V padesátých letech je zvýšena kapacita mlýna namontováním starších strojů ze zrušených mlýnů. Provoz se v průběhu šedesátých a sedmdesátých let částečně modernizuje a specializuje pouze na mletí pšenice.

  V roce 1991 je mlýn restituován. V roce 1992 potomci původních majitelů (synové a vnuk Karla Prokopa)  zakládají společnost Prokop mlýn Borovy s.r.o. a tradice mlynářského rodu pokračuje. Postupně dochází k obnově strojního zařízení mlýna a balírenské linky na spotřebitelské balení. Kvalita výrobků je denně sledována v moderně vybavené laboratoři. V roce 1938 se semlelo 850 tun pšenice, 400 tun žita a 4 tuny ječmene za rok. V současné době je kapacita mlýna 85 až 90 tun pšenice za jeden den. Za deset dnů tedy semele tolik, co v roce 1938 za celý rok. V současné době má mlýn 18 zaměstnanců včetně zaměstnanců dopravy. Většina strojů je automatických. Ve třicátých letech se na provozu mlýna a jeho výrobě s kapacitou tisíc tun ročně podíleli dva úředníci, šest dělníků kvalifikovaných a čtyři pomocní dělníci.