Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
První dochované zprávy o mlýně v obci Borovy na břehu řeky Úhlavy jsou téměř pětset let staré.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Jeden z nejvýznamnějších předků rodu byl Karel Štěpán Prokop, který přestavěl mlýn do dnešní podoby. Jeho dědeček František přišel na starý mlýn do Borov v roce 1806 a o dva roky později mlýn kupuje, od roku 1808 je tedy mlýn v držení rodiny Prokopů. Tehdy byl mlýn ještě z části dřevěný a z části kamenný.
1837 František Prokop
Karel Štěpán Prokop v roce 1885 postavil nový mlýn. Ten stojí na čtyřmetrových základech, do kterých byly použity i jedlové rošty vyplněné betonem. V roce 1888 byla zbudována nová turbína a již v roce 1901 byl ve mlýně elektrický proud a osvětlení. Ke mlýnu náleželo také 20 hektarů půdy a poměrně velké hospodářství.
První světová válka (1914–1918)
Od roku 1927 je veden jako veřejná společnost K.Prokop-válcový mlýn v Borovech. O velikosti mlýna svědčí kontingent z roku 1935 na 12 092 q pšenice a 3 340 q žita a stálých 16 zaměstnaců.
1930 K. Prokop
V roce 1940 zrekonstruoval Karel Prokop obytnou budovu mlýna a vyměnil i značnou část mlýnské technologie. V roce 1943 však nastává pro rodinu kruté období. Karel Prokop byl za účast v odboji zatčen gestapem a vězněn v koncentračním táboře. Když se po válce vrátil, řídil mlýn ještě do roku 1948, kdy byl celý rodinný podnik znárodněn. Velikost mlýna a na svou dobu dobré strojní vybavení určilo jeho další osud.
V roce 1949 je mlýn znárodněn a podnik převeden do majetku Západočeských mlýnů, národního podniku. Tím je násilně přerušena téměř 250 - ti letá tratice mlynářského rodu Prokopů v Borovech. Výroba však naštěstí nekončí .V padesátých letech je zvýšena kapacita mlýna namontováním starších strojů ze zrušených mlýnů. Provoz se v průběhu šedesátých a sedmdesátých let částečně modernizuje a specializuje pouze na mletí pšenice.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V roce 1991 je mlýn restituován. V roce 1992 potomci původních majitelů (synové a vnuk Karla Prokopa) zakládají společnost Prokop mlýn Borovy s.r.o. a tradice mlynářského rodu pokračuje. Postupně dochází k obnově strojního zařízení mlýna a balírenské linky na spotřebitelské balení. Kvalita výrobků je denně sledována v moderně vybavené laboratoři. V roce 1938 se semlelo 850 tun pšenice, 400 tun žita a 4 tuny ječmene za rok. V současné době je kapacita mlýna 85 až 90 tun pšenice za jeden den. Za deset dnů tedy semele tolik, co v roce 1938 za celý rok. V současné době má mlýn 18 zaměstnanců včetně zaměstnanců dopravy. Většina strojů je automatických. Ve třicátých letech se na provozu mlýna a jeho výrobě s kapacitou tisíc tun ročně podíleli dva úředníci, šest dělníků kvalifikovaných a čtyři pomocní dělníci.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Prokop
Historie mlýna také obsahuje:
V roce 1837 vlastnil mlýn Prokop Franz. (RŠ)
1930 K. Prokop
1939 - Jaroslava Částková a nezletilí Karel a Otokar Prokopovi (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
- papírová pečeť
- etiketa mlynářského výrobku