Dolní mlýn; Munkamühle

První písemná zmínka o Jívce je v deskách zemských je v r. 1542, ale první osídlení bylo již ve 13. století a souviselo s rozšiřováním držav rodu třmene.

Roku 1607 je opět deskách zemských uvedeno  " Jívka s krčmou, rybníkem, též vsí, mlejnem a pilou pod tím rybníkem...". Jde o první písemnou zmínku mlýna a pily, které se udržely až do 20. století.

Od r. 1625 spadala Jívka natrvalo pod stárkovské panství až do r. 1848.

V Soupisu poddaných dle víry v r. 1651 je v Jívce uveden mlynář Jakub Kmunka, podle něhož mlýn dále nese název-Munkamühle.

Od r. 1713 byla při mlýně v Jívce také pila.

V Tereziánském katastru jsou v Jívce uvedeni 2 mlynáři, z nichž jeden-č.p.1-má mlýn o jednom kole na nestálé vodě, zakoupený od vrchnosti, druhý-č.p.5-si svůj mlýn vystavěl také na nestálé vodě. 

V roce 1836 uvádí Sommerova vlastivědná příručka v Jívce opět 2 mlýny / č.p.1-mlýn Munkův a č.p. 5-mlýn Sturmův/.

Podle podkladů ke Stabilnímu  katastru /1826-1860/ mlýn č.p. 1 na svrchní vodu se dvěma složeními vlastnili Franz a Franziska Pfeiferovi.

V r. 1846 se uskutečnila příslušníky rodiny Pfeiferů přestavba původního mlýna na mechanickou tkalcovnu lněného a bavlněného zboží s bělidlem.

Předek rodiny Georg Pfeifer, nar. 1558, pocházel ze slezského Poschwitz. Jeho potomek Josef Wenzel Pfeifer, syn Antona Pfeifera a Anny Marie Paschové, narozený 17. února 1785 v Jívce č.p.27, si vzal za manželku Annu Spitzerovou / 1790-1857/ z Dolních Verneřovic. Měl s ní 8 dětí, 4 syny a 4 dcery.

V pořadí čtvrtý narozený z těchto osmi dětí, Franz Anton Pfeifer,  narozený 14. června 1818 v Dolních Verneřovicích č.p.11, se oženil r. 1851 s Franziskou Margaretou Kaulichovou, dcerou bohatého obchodníka z Vernéřovic a měl s ní 3 děti. Za jeho života došlo k přeměně mlýna na tkalcovnu a bělidlo.

1840 Josef Pfeifer

Prostřední ze tří dětí Franze Antona Pfeifera a Franzisky Margarety Kaulichové, Franz Josef Pfeifer, nar. 22. března 1859, se  oženil s Františkou Kutíkovou z Hořiček. Měl s ní 2 syny, Franze Josefa / 23.8.1885/ a Alfreda / nar. 6.10.1886/. Předčasně zemřel v r. 1889 v nedožitých 30 letech. 

Do dospělosti dětí vedla firmu jejich matka Františka / 1859-1940/, podruhé provdaná za Hugo Hofmanna z Březové / děti Hugo, Otto, Jenny a Erna/. Od r. 1891 byla firma vedena jako F. a H. Hofmannovi. 

V r. 1891 Hofmanovi přestavěli mlýn a pilu na mandl. Při přestavbě došlo k objevu zlatého pokladu a nálezu mincí z doby Rudolfa II., Karla IV. a Marie Terezie.

V roce 1911 firmu převzali od matky bratři Franz Josef / 1885-1945/ a Alfred /1886-1958/ Pfeiferové, veřejná obchodní společnost.

V r. 1913 uskutečnili přístavbu tkalcovny.

V roce 1914 bratři Pfeiferové dále rozšířili bělidlo.

1930 mandl a elektrárna bratři Pfeiferové

V polovině 30. let koupil od bratrů Pfeiferových firmu Otto Rzehak ze Studnice, který dále provozoval výrobu a prodej textilního zboží.

Otto Rzehak textilku vlastnil až do r. 1945, kdy byl jako občan německé národnosti násilně vysídlen a na továrnu byla uvalena národní správa.

Národním správcem byl jmenován Hugo Mach z Nového Města nad Metují.

V r. 1948 byla tkalcovna znárodněna a začleněna pod  České lnářské textilní závody Texlen, později Úpolen.

Podnik fungoval jako textilka do r. 1953, kdy byl objekt převeden pod Velkoobchod Zelenina Hradec Králové.

Později  byla majitelem budovy textilní firma VEBA Broumov.

V r. 1995 koupila budovu od firmy VEBA Broumov firma Josef Kůs, Kůs a syn, která zpracovává textil, zejména jako stolní a ložní prádlo.