Kolový mlýn je matkou mlýna.
(švýcarské přísloví)

Loucký mlýn

Loucký mlýn
41
93
Radčice
389 01
Strakonice
Radčice u Vodňan
49° 9' 40.4'', 14° 11' 58.6''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Loucký, Korittů, Jančurovský, Čažarovský, V lukách - mlýn stojí u Radčic na pravém břehu náhonu řeky Blanice. V jeho blízkosti naleznete občerstvení v hospůdce stejného jména. Ve mlýně se doposud nachází původní mlecí stroje. K výrobě elektrické energie původně používaná Francisova turbína byla v roce 2010 nahrazena turbínou Kaplanovou.
Blanice
přístupný po domluvě

Obecná historie:

Korittů (Loucký)
Tzv. Loucký mlýn je podle své polohy již od první poloviny 17. století nazývaný jako mlýn v lukách. Vystřídal také několik pojmenování podle majitelů (např. Čažarovský nebo Jančurovský), jejichž souvislá řada v zápisech do městských knih sahá až do roku 1480, kdy Mikuláš Ondříčkovic koupil od vodňanské obce mlýniště tomanovské, jak se toto místo na přelomu středověku a novověku nazývalo. V průběhu staletí se mlýn několikrát pohyboval na pokraji existence. V současné době mlýn již od roku 1876 náleží rodině Korittů.
U mlýna byla původně dvě vodní kola na spodní vodu, doložená už ve středověku, o výkonu 5 HP. Dne 1. září 1946 je nahradila Francisova turbína o výkonu 30 HP, která dodnes slouží k výrobě elektrické energie. Velké změny doznala samotná řeka Blanice, jejíž regulace byla dokončena roku 1931. Část původní řeky je ještě možno vidět asi 500 m od mlýna proti proudu v tzv. stulících.

http://www.muzeumvodnany.cz/muzeum-a-galerie/muzeum/expozice/texty/261-vodnanske-mlyny

 

Loucký mlýn – U Korittů
Už samotný název je zajímavý tím, že se tam dříve říkalo „mlýn v lukách“. Časem se ustálil jako Loucký. Název – dle majitele pana Emanuela Koritty nese již od roku 1886, kdy jej koupil pan Václav Koritta ze Dřítně, vrchní schwarzenberský revírník, pro svého syna. Dříve byl mlýn nájemní a patřil královskému městu Vodňany. Do roku 1946 poháněla mlýn dvě vodní kola s výkonem 5 HP. 1.září 1946 byla spuštěna Francisova turbina, která při spádu 1,5 metru měla výkon 30 HP. Byly nainstalovány čtyři nové stolice a semlelo se až 20 tun obilí týdně. Nařízením okresního výboru z 11.listopadu 1954 bylo rozhodnuto mletí zastavit. Zároveň však toto rozhodnutí stanovilo, že mlýn bude uchován v původním stavu jako rezerva v případě nouze. Dodnes je tento dokument, psaný strojem na aršíku papíru, vyvěšen na jedné ze čtyř stolic. Rodina Korittů ve mlýně žije dodnes a turbina slouží nepřetržitě, s výkonem 15 KW, a tak napájí síť celé budovy se všemi spotřebiči.

http://www.infocentrumvodnany.cz/infocentrum/subj/31-tipy-na-vylet/texty/102-nemelem,-nemelem-%28serial%29/texty/4-expozice-muzea/texty/102-nemelem,-nemelem-%28serial%29/texty/31-nemelem-nemelem-2.-dil


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1573 se zmiňují dva mlýny, jeden na řece nově postavil radčický rychtář Jakub Maršovský, druhý (patrně již starší) v lukách vlastnil Jiřík pekařovic, oba vyvolaly nevoli vodňanských měšťanů. Spor 11.10.1574 vyšetřovala do města povolaná komise přísežných mlynářů pražských, která rozhodla, že Jiříkův mlýn na zbytečné vodě má práh pod cejch, kdežto Jakubův škodí lukám a proto má být jeho jez obořen a přestavěn.

1596 mlýn V lukách, majitel Jiřík pekařovic dluží 100 kop uroz. pánovi Štěpánovi Vamberskému z Rohatce.

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1620 za Marradasova tažení Jančurovský a Loucký mlýn zničeny

23.11.1629 nedostavěný a od města vzdálený mlýn zvaný Čažarovský koupil od Kryštofa Šofpergara Bartl Janů s Kateřinou.

1.6.1638 mlýn v lukách zvaný Čažarovský koupil od Kateřiny Bartlové za 206 kop Martin Hovorka s manželkou Dorotou, ještě téhož dne jej však předal Václavu Svobodovi

1641 vdova po Václavu Svobodovi Alžběta nemůže platit vejruňky

mlýn následně patrně opět zpustl

1677 Šimon Dvořecký se uchází o koupi pustého místa, kde stával mlýn Jančurovský

1710 do knihy odhadů nemovitostí zapsán Martin Veselý jako majitel mlýna zvaného Jančurovský, ležícího z obou starn mezi knížecími lukami.

1711 mlynář Marin Veselý se rozhodl mlýn obnovit, s čímž ale nesouhlasilo protivínské panství. Protivínský hejtman Václav Antonín Záhorka namítal, že do mlýn nevede volná cesta, ovšem opomněl, že z povolení průjezdu platili mlynáři do Protivína nepatrný uznávací poplatek. 29.5.1711 si z Vodňan vyžádali potvrzení od přísežných mlynářů pražských, že mlýn tu stál od starodávna, poté již panství s obnovou souhlasilo.

v pol. r. 1712 byl mlýn obnoven, měl jedno složení a stoupy

7.7.1713 komise zástupců vodňanského magistrátu a úředníků knížecího schwarzenberského panství Protivín vyjela na kontrolu jezu, nově zakládaného Martinem Veselým, přičemž byly jeho neopatrností podemlety dva sáhy břehu, čímž byl kníže poškozen. Hejtman Záhorka přitom nazýval mlýn mlýnem zlodějským, jelikož bere bez palety a mele laciněji než okolní mlýny, čímž jim odluzuje zákazníky.

20.2.1738 mlynář Veselý prodal mlýn za 1460 zl. Šimonu Ziegloserovi

1768 František Ziegloser (1734-1796) s manž. Kateřinou, ta 1779 zemřela, poté se znovu oženil s Barborou (*1764).

1802 se vdova Barbora provdala za Františka Duška (*1752), mlynáže ze Strakonic

1804 převzal syn František Cigroser ml. za 4.810 zl. (80 zl. jako kostelní kapitál, 60 zl. sirotčí peníze, 220 zl. podíl sestry Veroniky, 2000 zl. podíl matky, 1150 podíl bratra Lukáše, 1150 podíl sestry Marie Anny, 150 zl. vlastní podíl Františka). V témže roce se oženil s Alžbětou Hanušovou (1787-1807), do jeho plného vlastnictví měl ale mlýn pžřejít až po smrti matky. Každý rok měl pro matku vykrmit jednoho vepře, ta mu odevzdala jednu ze svých krav, za což jí měl nadosmrti zajistit byt a otop.

1808 se po smrti manželky znovu oženil s Annou Špatnou, dcerou schwarzenberského šafáře z Milenovic, nechal jí na mlýně upsat 1500 zl., za což měly mlýn zdědit děti z 2. manželství

jelikož však tyto děti zemřely před dosažením zletilosti, převzal mlýn jeho bratr Lukáš Cigroser

srpen 1824 Lukáš Cigroser prodal mlýn mlynáři Františku Pimperlovi z Kamenného mlýna ve Vodňanech, na Louckém mlýně pachtýř Antonín Čulík

25. září 1838 Františkův syn Vojtěch Pimperle si vzal Annu, dceru Jana Mačury, majitele hostince u Zlatého bažanta ve Vidňanech  a převzal Loucký mlýn

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1850 Vojtěch Pimperle úředně přejmenován na Řepiš

dcera Rozálie Řepišová (*1840) provdána za Václava Korittu (*1818), revírníka knížete Schwarzenberka, a získala věnem Loucký mlýn, 15.5.1876 jim ho otec nechal přepsat, mlýn propachtován

21.11.1896 syn Emanuel Koritta (25.12.1871 v Dřítni - 26.2.1954)), vyučený mlynář, se oženil a Annou Holečkovou (21.1.1871-13.2.1953), dcerou sedláka z Pohorovic čp. 8 a neteří spisovatele Josefa Holečka, věnem přinesla 8.000 zl., nábytek a 1 krávu, převzali mlýn

1916-1917 Emanuel Koritta narukoval na frontu

1930 Emanuel Koritta

stárek František Batista (+1956)

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

5.7.1939 se nejmladší syn František Koritta (*20.8.1906), vyučený mlynář, oženil s Marií Kejšarovou z Milenovic, dostala věnem 60.000 K, nábytek a krávu, převzali mlýn, Emanuel s Annou odešli na výměnek v čp. 50

1946 instalována Francisova turbína za 300.000 Kčs

1952 mlýn zastaven, nadále jen šrotuje

1954 mlýn začleněn do n.p. Jihočeské mlýny České Budějovice, určen jako záložní, má být udržován v provozuschopném stavu

rodina zaměstnána v JZD

1990 hospodářské budovy a stodola pronajaty Čechoiameričanovi Pavlu Krýzlovi, který zde 1992 otevřel hptel Loucký s kapacitou 50 lůžek, v provozu ale jen do toku 1995

1995 z bývalého výměnku - povodníku zřízena Hospoda u Korittů

1998 z opuštěného hotelu zřízeno soukromé sanatorium pro seniory, dnes Alzheimer centrum

2000 býv. pila prodána na rekreační bydlení

v mlýnici zřízena MVE ve spolupráci s Františkem Dobešem, který ji později odkoupil

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Koritta
  • Maršovský
  • Šofpergar
  • Janů
  • Hovorka
  • Svoboda
  • Dvořecký
  • Veselý
  • Ziegloser
  • Cigroser
  • Dušek
  • Čulík
  • Pimperle
  • Řepiš
  • Batista

Historie mlýna také obsahuje:

1573 Jakub Maršovský,

1573-1596 Jiřík pekařovic

-1629 Kryštof Šofpergar

1629-1638 Bartl Janů

1638 Martin Hovorka

1638-1641 Václav Svoboda

1677 Šimon Dvořecký

1710-1738 Martin Veselý

1738-1768 Šimon Ziegloser

1768-1796 František Ziegloser

1796-1802 Barbora Ziegloserová

1802-1804 František Dušek

1804- František Cigroser ml. 

-1824 Lukáš Cigroser

1824-1838 František Pimperle

1824-1838 pachtýř Antonín Čulík

1838 Vojtěch Pimperle (od 1850 Řepiš)

1876-1896 Václav Koritta

1896-1939 Emanuel Koritta

1939-1952 František Koritta


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        zděná
        jednopatrový
        Na místě současné obytné budovy čp. 50 stával malý samostatný dřevěný klepáč "povodník" s jedním kolem jako rezerva pro případ velké vody. Pro velké udržovací náklady 1905 zrušen a později přestavěn na bydlení.
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
        • pavlač, balkón
        • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • vyskladňovací otvor
            Do roku 1946 poháněla mlýn dvě vodní kola s výkonem 5 HP. 1. září 1946 byla spuštěna Francisova turbina, která při spádu 1,5 metru měla výkon 30 HP. Byly nainstalovány čtyři nové stolice a semlelo se až 20 tun obilí týdně. Nařízením okresního výboru z 11. listopadu 1954 bylo rozhodnuto mletí zastavit. Zároveň však toto rozhodnutí stanovilo, že mlýn bude uchován v původním stavu jako rezerva v případě nouze. Dodnes je tento dokument, psaný strojem na aršíku papíru, vyvěšen na jedné ze čtyř stolic.
            VýrobceUnion a. s., České Budějovice
            Popis
            VýrobceUnion a. s., České Budějovice
            Popis
            1712: 1 složení a stoupy
            1896: 3 složení
            Na místě současné obytné budovy čp. 50 stával malý samostatný dřevěný klepáč "povodník" s jedním kolem jako rezerva pro případ velké vody. Pro velké udržovací náklady 1905 zrušen a později přesatvěn na bydlení.
            Zaniklý
            • pila
            • stoupa
            Dochovaný
            • výroba elektrické energie
            1712 stoupy
            do r. 1912 v provozu pila s jedním plechem a samostatným kolem o výkonu 4 HP, za I. sv. války zchátrala a po válce zrušena
            dnes malá vodní elektrárna Loucký mlýn se nachází na řece Blanici (Otava). Vodní elektrárna využívá spád na náhoně o délce asi 2,15 km, který je veden z jezové zdrže vytvoření prvním Voďnackým jeze. Na náhoně je v provozu i další vodní elektrárna - MVE Mostecký mlýn. Ve strojovně elektrárny je umístěna jedna turbína typu Francis, která dosahuje instalovaného výkonu 30 kW.
            1946 mlýn modernizován, zařízení však zůstalo nevyužito
            • jez
            • stavidlo
            • náhon
            • jalový žlab
            • odtokový kanál
            • turbínová kašna
            • turbínový domek
            Náhon o délce 2,15 km
            Typturbína Francisova
            StavDochovaný
            Výrobce
            Popis1. září 1946 byla spuštěna Francisova turbina, která při spádu 1,5 metru měla výkon 30 HP.
            turbína dnes vystavena v muzejní městské elektrárně v Písku
            Typturbína Francisova
            StavDochovaný
            Výrobce
            Popis1. září 1946 byla spuštěna Francisova turbina, která při spádu 1,5 metru měla výkon 30 HP.
            turbína dnes vystavena v muzejní městské elektrárně v Písku
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1896: 1 kolo na spodní vodu
            do r. 1905 samostatné kolo pro povodník
            do r. 1912 samostatné kolo pro pilu, výkon 4 HP
            1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 1,66 m3/s, spád 1 m, výkon 6,6 HP
            Do roku 1946 poháněla mlýn dvě vodní kola s výkonem 5 HP.
            Typturbína Kaplanova
            StavDochovaný
            Popis2000 nahradila v MVE Francisovu turbínu
            Typdynamo
            StavDochovaný
            Popis1948 instalován nový generátor, dnes MVE
            Typdynamo
            StavDochovaný
            Popis1948 instalován nový generátor, dnes MVE
            Historické technologické prvky
            • pískovcový kámen | Počet:
            • AutorJaroslava Pixová
              NázevNa břehu Blanice - Vodňansko
              Rok vydání2011
              Místo vydáníPutim
              Další upřesněnís. 31-63
              AutorJaroslava Pixová
              NázevNa břehu Blanice - Vodňansko
              Rok vydání2011
              Místo vydáníPutim
              Další upřesněnís. 31-63
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 41

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Plány - stavební a konstrukční

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

              Současné fotografie - vodní dílo

              Současné fotografie - technologické vybavení

              Ostatní

              Vytvořeno

              14.1.2015 20:23 uživatelem No.666

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 28.8.2017 12:58
              doxa (Jan Škoda) 1.2.2023 10:07
              pepino 10.1.2020 21:51