Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
O Dolním mlýnu se hovoří roku 1584, kdy od Vondry Eberta koupil mlynář Vávra Fejfar louku a postavil na ní mlýn o dvou kolech. Přitom se mlynář Fejfar zavázal, že Ebertovi bude platit ročně 3,5 kopy a 6 strychů žita. Roku 1609 mlynář zemřel a mlýna pod vsí se ujal jeho syn Havel Fejfar. Jeho matka Regina se však znovu provdala za Řehoře Rabase, jenž tu začal hospodařit, a Havel Fejfar přesídlil na Kynclovský statek čp.2 a byl zván Kyncl.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Když Havel Fejfar roku 1653 zemřel, přišel na Dolní mlýn, tenkrát již zvaný Rabasův, mlynařit jeho syn Matouš. Po něm zde hospodařil Matoušův syn Jakub zvaný Rabas. Od Jiříka, syna Jakuba Fejfara zvaného Lodl, získala pak mlýn vrchnost.
V roce 1762 mlýn emfyteuticky koupil od vrchnosti Jan Rabas za 150 zlatých. V té době měl mlýn jedno mlýnské kolo na nestálé vodě, z mlýna bude ročně platit 12 zlatých a odvádět 12 strychů žita, z panských lesů dostane 9 sáhů dříví, za což bude ročně odvádět 4 strychy popele do panské draslovny.
Na indikační skice z roku 1839 je jako majitel Dolního mlýna uveden František Rabas.
Celestýn Rabas doložen k r. 1879 viz zápis z matriky narození jeho dcery.
V roce 1895 byl majitelem Dolního mlýna Antonín Rabas. Mlýn měl jedno složení poháněné jedním mlýnským kolem na svrchní vodu.
Mlynářský rod Rabasů držel mlýn do první světové války.
První světová válka (1914–1918)
V r. 1921 koupil mlýn František Hauzner. Ten však mlynářem nebyl, a tak na mlýně mlel až do roku 1924 stárek. Pak se tu jen šrotovalo a činnost mlýna skončila hned následujícího roku. Po Františku Hauznerovi převzal mlýnskou usedlost jeho syn.
1930 František Hausner
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V současné době je čp. 13 vedeno v katastru nemovitostí jako rodinný dům a majiteli jsou potomci Rabasů, žijící v USA.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Fejfar
- Rabas
- Hauzner
- Hausner
Historie mlýna také obsahuje:
1584-1609 Vavřinec Fejfar
1609- Havel Fejfar
Řehoř Rabas
Matouš Fejfar
Jakub Fejfar zv. Rabas
Jiří Rabas (Fejfar)
vrchnost
1762 Jan Rabas
1839 František Rabas
1895-1921 Antonín Rabas
1921-1930 František Hauzner (Hausner)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: