Sázkový mlýn roku 1655 náležel Hendrychu Reglovi. Ten v roce 1680 dostal povolení k postavení pily a roku 1689 přikoupil ještě dům a rybníček s loukou a sádkou pro tření ryb u Jezuitského rybníčka rytířky Justiny Tucharové z Poběžovic. Regl se patrně o mlýn nestaral, neboť se uvádí, že jej pilař Václav Štroff musel roku 1690 obnovit. Pořídil pro mlýn i pěkný dubový hřídel, ale zlí lidé mu jej v roce 1691 "v noci hanebně pořezali".
V roce 1750 mlýn s pilou koupili od Anny Reglové za 1 000 zlatých jezuité, poněvadž "se ke koupi nepřihlásil žádný jiný kupec", jak je psáno. Od té doby byl nazýván Jezuitský nebo Svatohorský.
Další doklad o něm nalézáme v dopisu prokuristy P. Maxmiliána Tomického z 19. října 1754 P. Václavu Rahmovskému, superiorovi svatohorskému, kde se praví, "že kupní smlouvu o tom mlýně obdržel, opis její však musí býti dán k potvrzení příbramskému magistrátu". V soupisu z 9. listopadu 1776 je uváděn mlýn s pilou a jedním domem, ale bez uvedení jména mlynáře.
Jezuité mívali u svého mlýna rybníčky, z nichž jeden se nazýval Štičí a druhý Jezuitský. Než mlýn koupili, byla tu jen bahniska zarostlá křovím a sítinami. Dali je celkovým nákladem 208 zlatých rýnských vyčistit, vystavěli i nové hráze a do rybníků vpustili násadu. Václav Adam Tuchar z Voděrova jezuitům dovolil, aby přes jeho louku vedli odtokovou strouhu, za což mohl počítat s nějakou tou rybou z výlovu.
Přišlo však zrušení jezuitského řádu / 1773/ a poté josefínské reformy rušící většinu klášterů. Dne 14. prosince 1786 se tak mlýn s chalupou ocitl v dražbě. Získal jej Matouš Motlík z Konětop za 80 zlatých. Mlýn měl tehdy jedno složení, patřila k němu chatrná chalupa, 9 měr a 3 mírky polí, 4 rybníčky ve výměře 11,5 míry, a za to vše měl mlynář platit ročně 51 zlatých 59,25 krejcaru.
Roku 1787 koupil mlýn za 180 zlatých Jan Pata, který se nepohodl s příbramským měšťanem Josefem Oplem o hráz Štičího rybníka, a tak mlýn záhy, roku 1790, prodal za 285 zlatých Matěji Ondráčkovi z Bavorova. Ten jej o rok později přenechal za 300 zlatých Františku Šebkovi ze Starého Knína a ten po třech letech za 600 zlatých Janu Procházkovi z Radiče.