Mlynářka má zamoučené ruce.
(slezské přísloví)

mlýn Bukačov

mlýn Bukačov
247
Bukačov
Kouřim
281 61
Kolín
Kouřim
49° 59' 48.3'', 14° 59' 8.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Místo, kde mlýn stojí, má tisíciletou tradici. Lidé si zdejší kraj vybrali k životu již ve třetím tisíciletí před naším letopočtem. S využíváním řeky pro pohon mlýna se začalo již na počátku 15. století, možná i dřív. Nejspíš tu tehdy stál celodřevěný mlýn s jedním či dvěma vodními koly na spodní vodu. Není ani vyloučeno, že se nacházel na místě dnešního a náhon tedy vznikl již v 15. století.
Výrovka
16707 / 2-3446
nepřístupný

Obecná historie:

Místo, kde mlýn stojí, má velice dlouhou historii. Návrší označované jako hradiště Kouřim III, jihovýchodně od mlýna, existovalo již ve třetím tisíciletí před Kristem, kdy zde vznikla opevněná osada řivnáčského typu. Někdy po roce 1039, když se do Čech dostaly ostatky svatého Vojtěcha, nebo ve 12. století, vznikl kostelík svatého Vojtěcha. Raně gotická či románská stavba podélného jednolodního kostelíka se dostala dokonce do majetku mlynářského rodu Bukačů. Stalo se tak v roce 1677 nebo 1680. Pozemek na návrší patří k mlýnu dodnes. Kostelík zanikl přibližně po roce 1790 a některé jeho kamenné články můžeme dodnes nalézt zazděné v opěrné zdi v areálu mlýna. První písemná zmínka o sledovaném mlýně pochází podle literatury z roku 1404, kdy se mlýn v Bílé knize práv a svobod označuje jako Prostřední. V 16. století se už nazýval Vojtěšský - snad podle blízkého kostelíka svatého Vojtěcha či podle mlynáře Vojtěcha, zmiňovaného v roce 1516. Kolem roku 1600 vznikla veduta města Kouřim, kterou vytvořil Jan Willenberg. Zcela vlevo na ní stojí kostel svatého Vojtěcha a pod ním nalezneme vyobrazení mlýna. Zůstává otázkou, do jaké míry Willenberg své veduty stylizoval. Po několika dalších rodech získal objekt mlynář Bukač. Když tento v roce 1689 zemřel, nedohodli se potomci na rozdělení majetku a dlouho se o mlýn soudili. Ve sporu zvítězil až roku 1724 J. Veselý, který si vzal jednu z Bukačových dcer a mlýn pronajímal. Již v roce 1755 jej však prodal rodině Šmejkalově, která zde hospodařila téměř sto let. Na Indikační skice z roku 1841 se už uvádí jako majitelka „Pleskot Františka“. Jedním z dalších majitelů se stala rodina Miškových, jež mlýn na konci 19. století přivedla ke krachu. Budovu pak koupil Augustin Beyšovec a jeho rod se zde držel až do druhé poloviny 20. století. Mlelo se až do roku 1962 a následně stát mlýn zakonzervoval a držel jako rezervu. Po vdově posledního mlynáře zdědily objekt dvě dcery žijící v Praze, které jej poté prodaly současnému majiteli. Areál dnes slouží drobnému zemědělci. Ten postupně mlýn adaptuje na trvalé bydlení, o němž do budoucna uvažuje.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První písemná zmínka o sledovaném mlýně pochází podle literatury z roku 1404, kdy se mlýn v Bílé knize práv a svobod označuje jako Prostřední.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1841 Františka Pleskotová

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1922-1930 Augustin Beyšovec ml.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Bukač
  • Veselý
  • Šmejkal
  • Miška
  • Pleskot
  • Bejšovec
  • Beyšovec

Historie mlýna také obsahuje:

1841 Františka Pleskotová

1922-1939 - Augustin Beyšovec (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • klasicismus do roku 1850
    zděná
    jednopatrový
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • kamenické prvky barokní a mladší
    • dveře
    • okno
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
    • klenba
    • krov
    • schodiště
    • existující umělecké složení
    Mlýnské zařízení se zdá kompletní jen zanedbané.
    Žádná položka není vyplněna
    1922 pořízeny nové mlecí a čistící stroje
    Zaniklý
    • pila
    Dochovaný
    • pekárna
    • pohon zemědělských strojů
    Vedle pekárny, která užívala komín postavený kvůli parnímu stroji, byla při mlýně i pila po které se nic nedochovalo.
    • jez
    • stavidlo
    • náhon
    • jalový žlab
    • odtokový kanál
    • turbínová kašna
    Náhon je dodnes částečně funkční. Po opravení turbín jen bude stačit pouze pročistit a poopravit.
    Typturbína Francisova
    StavDochovaný
    VýrobceJ. M. Voith, St. Pölten
    PopisMlýn v předindustriální době poháněla dvě vodní kola doplněná kolem třetím, pro pohon pily. V roce 1918 nainstaloval mlynář Beyšovec dvě Francisovy turbíny. Obě od rakouské továrny J. M. Voith St. Pölten. Každá z těchto turbín má jinou konstrukci. V jižní části turbínového domku se umístila vertikální Francisova kašnová turbína se suchou savkou. Při spádu 4,1 metrů má hltnost až 550 litrů za vteřinu a výkon 22,8 HP. O několik metrů dále na sever stojí mohutná Francisova horizontální spirální turbína. Ta spotřebuje 275 litrů za vteřinu a vydá výkon 11,2 HP. Firma J. M. Voith Maschinenfabrik St. Pölten zde postavila velice důmyslný vodní motor mlýna. Lze se domnívat, že při nedostatku vody využíval mlynář buď Francisovu turbínu se suchou savkou (pro její vyšší účinnost), nebo turbínu spirální, která má mnohem menší hltnost. Obě turbíny se daly používat i zároveň. Ve mlýně nalezneme jedinečné řešení, kdy mají obě turbíny jednu hřídel. V případě potřeby šlo hřídel pomocí speciální spojky rozpojit, aby nepoužívaná turbína nebrzdila tu druhou. Stejná spojka se nachází i na jižním konci v podkolí umístěné hlavní transmise. Tato spojka umožňovala připojit a odpojit krátkou transmisi, kterou poháněl elektromotor.
    1930: 2 turbíny Francis, hltnost 0,282 m3/s, spád 3,9 m, výkon 11 HP
    Typturbína Francisova
    StavDochovaný
    VýrobceJ. M. Voith, St. Pölten
    PopisMlýn v předindustriální době poháněla dvě vodní kola doplněná kolem třetím, pro pohon pily. V roce 1918 nainstaloval mlynář Beyšovec dvě Francisovy turbíny. Obě od rakouské továrny J. M. Voith St. Pölten. Každá z těchto turbín má jinou konstrukci. V jižní části turbínového domku se umístila vertikální Francisova kašnová turbína se suchou savkou. Při spádu 4,1 metrů má hltnost až 550 litrů za vteřinu a výkon 22,8 HP. O několik metrů dále na sever stojí mohutná Francisova horizontální spirální turbína. Ta spotřebuje 275 litrů za vteřinu a vydá výkon 11,2 HP. Firma J. M. Voith Maschinenfabrik St. Pölten zde postavila velice důmyslný vodní motor mlýna. Lze se domnívat, že při nedostatku vody využíval mlynář buď Francisovu turbínu se suchou savkou (pro její vyšší účinnost), nebo turbínu spirální, která má mnohem menší hltnost. Obě turbíny se daly používat i zároveň. Ve mlýně nalezneme jedinečné řešení, kdy mají obě turbíny jednu hřídel. V případě potřeby šlo hřídel pomocí speciální spojky rozpojit, aby nepoužívaná turbína nebrzdila tu druhou. Stejná spojka se nachází i na jižním konci v podkolí umístěné hlavní transmise. Tato spojka umožňovala připojit a odpojit krátkou transmisi, kterou poháněl elektromotor.
    1930: 2 turbíny Francis, hltnost 0,282 m3/s, spád 3,9 m, výkon 11 HP
    Typvodní kolo na vrchní vodu
    StavZaniklý
    Popis
    Typnaftový motor
    StavDochovaný
    VýrobceKrálovopolská Strojírna, Brno (též Brünn Königsfelder Maschinenfabrik)
    PopisJako pomocný motor tu sloužil nedochovaný parní stroj, po němž zbyl pouze vysoký cihelný komín a pravděpodobně tlaková nádrž na vodu, umístěná nad pekařskou pecí. Z roku 1923 pochází vysokotlaký naftový motor soustavy Hindl o výkonu 30 HP. Pro mlýn jej vyrobila strojírna Brno Královopolská. Motor se nachází v jižní části strojovny nad turbínovou kašnou a pravděpodobně nestojí na svém původním místě. S ním souvisí i dodnes dochovaný plechový výfuk vyústěný nad střechu turbínového domku. Vedle motoru visí na zdi také původní nádrž na naftu.
    Typnaftový motor
    StavDochovaný
    VýrobceKrálovopolská Strojírna, Brno (též Brünn Königsfelder Maschinenfabrik)
    PopisJako pomocný motor tu sloužil nedochovaný parní stroj, po němž zbyl pouze vysoký cihelný komín a pravděpodobně tlaková nádrž na vodu, umístěná nad pekařskou pecí. Z roku 1923 pochází vysokotlaký naftový motor soustavy Hindl o výkonu 30 HP. Pro mlýn jej vyrobila strojírna Brno Královopolská. Motor se nachází v jižní části strojovny nad turbínovou kašnou a pravděpodobně nestojí na svém původním místě. S ním souvisí i dodnes dochovaný plechový výfuk vyústěný nad střechu turbínového domku. Vedle motoru visí na zdi také původní nádrž na naftu.
    Typparní stroj, lokomobila
    StavZaniklý
    Výrobce
    PopisVe mlýně byl i parní stroj (dochoval se komín a kotel)
    Historické technologické prvky
    • pískovcový kámen | Počet:
    • francouzský kámen | Počet:
      • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v litinové skříni
      • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
      • průchodová
      • jednoskříňový
      2
      • šnekový dopravník | Počet:
      • kapsový výtah | Počet:
      • AutorKuča Karel
        NázevMěsta a městečka v Čechách III
        Rok vydání1998
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 109 – 119
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorKuča Karel
        NázevMěsta a městečka v Čechách III
        Rok vydání1998
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 109 – 119
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorKlempera Josef
        NázevVodní mlýny v Čechách II
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 204 – 206
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorPešta Jan
        NázevTechnické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II
        Rok vydání2002
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 257
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorRudolf Šimek
        NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
        Rok vydání2011
        Místo vydáníOlomouc
        Další upřesněnídiplomová práce
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 3 (Čáslav), s. 27

        Místo uloženíNárodní archiv, 3. oddělení
        Název fonduMlynářské ústředí
        Název archiválie
        Evidenční jednotka91
        Inventární číslo, signatura445
        Místo uloženíNárodní archiv, 3. oddělení
        Název fonduMlynářské ústředí
        Název archiválie
        Evidenční jednotka91
        Inventární číslo, signatura445
        Místo uloženíarchiv NPÚSČ
        Název fonduInventarizační průzkum lidové architektury
        Název archiválieokres Kolín – Kouřim čp. 247
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signatura

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Ostatní

        Vytvořeno

        30.5.2012 19:18 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Radomír Roup (Radomír Roup) 12.6.2018 18:53
        doxa (Jan Škoda) 2.2.2024 20:47