Historie Královského mlýna
Severozápadně od obce Maxiček v Čechách v lesích u malé přehradní nádrže se nalézají zbytky Královského mlýna.Dnes je tu jen pár obvodových zdí,kdysi tu panoval čilý ruch u oblíbeného mlýna s pohostinctvím.....
Mlýn byl pravděpodobně postaven v období 16 století.V tomto období se začala zvyšovat poptávka po dřevě,které začalo mít stále vyšší cenu a proto se v tomto kraji postavilo několik pil poháněných vodním kolem.O mlýnu existovaly zmínky již okolo roku 1577,kdy fungoval zpočátku jako pila.
Pravděpodobně byl postaven na popud Rudolfa,rytíře z Bunau (Bynova),který v roce 1534 spolu s otcem a bratrem koupili celé děčínské panství i se zámkem.
Proč se nazýval mlýn Královský?V Čechách se tehdy hodně míst jmenovalo „královský“.Například Královský les u Podmokel,jeden z pramenů potoka který teče kolem mlýna až do saského Krippenu se jmenoval Královský,východní svah lesa nad silnicí k Maxičkám se jmenoval Královský a proto se netřeba divit,když byl i tento mlýn nazván Královským.
Podle jiného zdroje se traduje,že tu byl kdysi na honu český král a ten se tu stavil na snídani a k přejmenování mlýna nebylo daleko,neboť byl dříve nazývan „Zalomeným mlýnem“ a to podle jeho polohy u cesty,ze které vede náhon a cesta prudce vede do levotočivé zatáčky a i podle jižně nacházejícího se rybníčku U zátočiny.Zalomené nádvoří se říkalo i jednomu ze dvou dvorců,kde stávala i pila.To bylo zničeno během války v roce 1632.
Po staletí rušila pila lesní ticho,v roce 1892 ale umkla.Celý mlýn s pilou byl v dezolátním stavu,k obývání byla použitelná jen vedle stojící malá hájovna se stodolou,která tu byla dostavěna v období 1826-7.Bydlel zde správce thunských lesů ,který se staral o zvěř v okolních lesích a často pohostil i zde procházející turisty,kteří vyhledávali tajemná a odlehlá lesní zátiší.Jeho nástupce pan Martan v roce 1897 obdržel koncesi na čepování piva,v tradici potom pokračoval i jeho syn Wilhelm Martan,který tuto živnost po otci převzal v roce 1913.V tomto období tu byla vyznačena barevně i první turistická cesta.Zvláště v neděli se tu zastavil mnohý turista,aby poseděl v útulném hostinci,jehož stěny byly celé vyzdobeny parožím a obrazy s motivy honů.V horním patře Královského mlýna se nacházely bytové prostory,kam také několikrát sám hrabě Thun během lovu zavítal.Během roku 1916 byly hranice uzavřeny říšskoněmeckou domobranou,hony se nesměly pořádat a pokoje musely být k dispozici hlídkám.Po ukončení války již tyto prostory nebyly využívány k původnímu účelu,staly se z nich pracovny pro lesní dělníky.Pokud sem opět zavítali knížecí lovci,tak přijeli auty,po lovu se krátce zdrželi a opět odjeli zpět na zámek k Labi.
Pokud by se mlýn zachoval do dnešních dob,oslavovali bychom 431 let jeho existence.Doby a poměry se ale měnily a s ním i osud tohoto Královského mlýna.Zpočátku to byla pila poháněná vodním kolem,potom sídlo správce lesa a na počátku tohoto století oblíbená restaurace pro turisty,které sem dovedla modře značená stezka.
Tuto restauraci postihl po 2. světové válce stejný osud jako mnoho jiných podobných objektů v českém pohraničí – po vyhnání místního německého obyvatelstva mlýn zůstal opuštěn a dnes na jeho místě najdeme jen pár zbytků obvodových zdí,jeden sklep,který dnes využívá lesní zpráva a zpustlý rybníček s náhonem.Fandy historie zde bylo vybudována plně funkční napodobenina mlýnského kola,které zde připomíná zašlou slávu tohoto historicky zajímavého místa.....
J.L. Děčín 2008 čerpáno z dokumentu A.Meiche, Ein Mühlenbuch, Dresden 1927
