SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 2, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství České Budějovice/Důchodkový kontrolní úřad Prachatice
Název toku: Frantolský potok
Obec, čp. : Frantoly 26
Podnikatel: Fr. Feirer
Druh živnosti: pila a stoupy
Počet a druh vodních motorů: 2 kola na svrchní vodu
Normální výkon v ks: 6,5
Zaniklé obce
http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=12243
Hammermühle-informaceJednalo se o skupinu tří objektů -součást usedlosti čp.26 -v katastrálním území Frantoly, zobrazeny jsou na mapě Stabilního katastru:Čechy-1683-1-mapový list č.004.Polohu staveb lze zjistit i na www.cuzk.cz-nahlížení do katastru.K jednotlivým budovám: pila/Brettsäge/st.p.18, obytné a hospodářské stavení čp.26/st.p.19/1 a hamr/Hammermühle/st.p.19/2.Na ortofoto snímku je patrný dům čp.26 a jižně od něj objekt hamru.K vlastnictví: 1846-1884:Josef Klauser, 1884-1904:Franz a Theresia Klauser,1904-1934:Franz a Maria Feirer, 1934-1945 :Franz a Maria Feirer ml.
Jaroslava Pixová: Mlýny na Zlatém potoce, strana 47 a výše (výpis)
Frantolský hamr č.26
Starou budovu hamru, mlýna a později i pily dnes nenejdeme. Vzala za své po druhé světové válce, kdy původní obyvatelé museli odejít a prázdné neobydlené domy se zbouraly. Když bychom do Frantol odbočili z hlavní silnice a sjeli dolů k potoku, hamr stával nalevo od můstku ještě kousek dál směrem proti proudu. Hamr tu pravděpodobně stál už v 17. století. V Tereziánském katastru z první poloviny 18. století se píše, že ve vsi je 20 hospodářů, tři tkalci, dva ševci, jeden obchodník s předivem, sedm podruhů, jeden kolovratník, jeden honák, jeden valchař a pak také jeden hamerník na vlastním hamru na stálé vodě se dvěma koly, z nichž jedno pohání dva měchy na tavení starého železa a druhé pohání při kovadlině velký hamr, v němž se dělají kolejnice a hrubá kovářská práce.
Na hamru působil kolem roku 1677 hamerník Matěj Schönbauer a pak několik století rod Klauserů. Jan Antonín Mager ve své knize Kaple Prachaticka pohledem geneologa uvádí, že na frantolský hamr se přiženil roku 1699 k vdově Justině po frantolském hanerníku Georgu Schönbauerovi Matyáš, syn Joachima Klausera, hamerníka na dobrkovickém hamru... Frantolský mlýn a dvůr v ceně 559 kop grošů míšeňských splácel Matěj Klauser ročně po 14 kopách a plně ho vyplatil v roce 1730. Hospodařil na něm až do své smrti v prosinci 1859...
Hamr a mlýn
Aby to nebylo tak jednoduché, ve Frantokech býval také mlýn. Dokud se ještě nečíslovaly domy, tedy do roku 1770, bylo těžké určit, který z pozdějších tří frantolských mlýnů byl ten první. Po očíslování domů pak frantolský mlynář směřoval do č.26, což byl současně i hamr. Jelikož to byl velký areál u potoka, existence mlýna není vyloučena. Je možné i to, že frantolský hamerník měl nějaký čas pauzu a pracoval jen jako kovář, což by dokládalo i to, že Klauserovi jistou dobu žili v č.28 ve vsi. Mlýn měl samostatného provozovatele. Kolem roku 1682 to byl Matěj Fanta s manželkou Ludmilou... Další mlynář Josef Fanta měl manželku Barboru. V roce 1738 se jim narodila dcera Marie, ale pak už tu o něm není žádná zmínka, až v roce 1756 je uváděn jako mlynář v Keplově mlýně v Chrobolech. S tím chrobolským mlýnem je frantolský hodně spjat, protože mlynáři přecházeli z jednoho do druhého. Například mlynář Jiří Kramler je v roce 1659 uveden v Chrobolech a v roce 1682 zemřel ve věku 62 let ve frantolským mlýně... V roce 1726 je ve frantolském mlýně uveden mlynář Jiří Fidler... Ve Frantolech kolem roku 1734 působil mlynář Michael Siegl, zatímco v Keplově mlýně Adalbert Siegl, nakonec roku 1745 a 1746 je zaznamenán mlynář Martin Achatz s manželkou Terezií. Tak to jen na doplnění, aby bylo zřejmé, že to s určením mlynářů na frantolském mlýně není rozhodně jednoduché. Není vyloučeno, že mohlo jít o dva mlýny. Třeba mimo hamru i pozdější U Parádů, který je na katastrální mapě z roku 1837 uveden jako Frantolský mlýn (Frauenthaler mühle).
Mlynářský rod Schnedörflerů. Tento rod, který tu působil ve třech generacích, zde pobýval již za mlynáře Josefa Fanty a Martina Achatze (Ochoče). Prvním v pořadi byl mlynář Josef Schnedörfler s manželkou Marií... Augustinem, tedy třetí generací, skončilo také působení Schnedörflerů na tomto místě, a zřejmě skončilo i fungování mlýna. Více zmínek jsem o tomto zařízení už nenašla...
Pokračoval však hamr a v něm rod Klauserů. František Klauser se oženil v lednu 1806 s Barborou, dcerou Jiřího Häuslera, mlynáře z osady Paulus u Miletínek(Planská)... Františkem (II.) zde končí rod Klauserů, který tu působil tři stovky let. A s ním zanikl i hamr.
Další majitelé František a Terezie Feirerovi koupili mlýn 30. dubna 1903. Po nich tu ještě hospodařil syn František Feirer, ale dle pamětníků tu byla v provozu už jen pila, která tu byla již koncem 19. století. Ve vodní knize je popis z roku 1931, kde pilu pohání jedno vodní kolo na svrchní vodu o průměru 3,6 m. Za minutu se otočí 8,5krát. Délka náhonu je 550 m a šířka 1,7 až 2 m. Voda přímo na kolo vede se dřevěnýn žlabem širokým 0,75m. Potom padá do stoky, která ústí do Zlatého potoka přímo nad jezem dalšího uživatele vodní síly Rudolfa Dvořáka a jeho mlýna čp.24...
Majitel pily František Feirer (44 let) s manželkou Marií (47 let) a s dětmi Willym (11), Franzem (8), Ernou (10) a Marií (6) byli zařezeni do tranportu, který odjížděl 3. května 1946... Do čp.26 se ale měla už 20. dubna 1946 tedy ještě předtím než Feirerovi odešli nebo hned co odešli do sběrného tábota, nastěhovat pětičlenná rodina rumunských Slováků Andreje Šubjaka... Kronikář obce v roce 1949 zaznamenal, že v č.26 bývala pila poháněná kolem a v současné době neosídlena. „Byli tu dva osídlenci do roku 1948. Ti celou dřevěnou stavbu pily rozebrali a použili jako palivo nebo na správku hospodářských budov. Býval tu vodní hamr, ale už mnoho let je v nečinnosti. Do roku 1945 se z něj zachovalo jen vodní kolo a polorozpadlá kovárna bez zařízení.“...
