Horní mlýn

„Jakub Mikulecký vzal Mlýn na Obci od Matěje Mikuleckého otce swého, kterej Prwe k jeho Gruntu Patřil za Summu 100 kop.“ Závdavek 50 kop měl splatit na dvakrát, 25 kop při zápisu roku 1738 a 25 kop v roce 1739. Ostatní gruntovní peníze měl platit každý rok na sv. Václava po 5 kopách. K tomu mlýnu „…Kameny a jinší věci co k mlejnu patří…“ mu prodávající předává.
Po otci převzal mlýn /č.p.38 staré, 150 nové/ Jan Mikulecký v roce 1771 za sumu 150 kop. Bývalý mlynář si ještě za svého hospodaření postavil výminek, který je v gruntovním zápise v roce 1771 podrobně rozepsán: „Vimiňuje sobie otec každoročně 3str Setého Obilí a každým hodům půl Wěrtele Bílí Mouky, kus Zahrady až pod Hrušku a u Hrušky celou tu Chaloupku, co sobie wistavěl a pod ní Chlív, na Wrchu nad tou Chaloupkou Stodůlku do Smrti obou, též nad Lednicí Zahrádku, co je od obce najatá, též sobie vimiňuje.“ Oproti zvykům u jiných gruntů, jsou povinnosti majitele tohoto mlýna popsány velice neurčitě: „Ostatní Auroky Wrchnostenský dle jí Wůle, wíc y menie wybejvat bude, jak se uzná.“ Lidmila, patrně sestra nového mlynáře, má právo dostat z hospodářství svatební výbavu.
Roku 1806 převzal mlýn po zemřelém otci Josef Mikulecký. Ten však byl v té době ještě nezletilým, a tak se v zápise objevuje i jeho poručník Mikuláš Mikulecký. Cenu mlýna určil již otec ve své závěti v hodnotě 400 zl. Z toho měl Josef vyplatit své maceše Dorotě 100 kop a zbylých tři sta odkázal otec právě jemu - novému hospodáři.

1930 neregistrován (výkon < 2 HP)