Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1518 na mlýně vypukl požár (1. zmínka)
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Zřízen 1702
1774 byl ledy těžce poškozen
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
V červnu 1886 při velké vodě se utrhl a voda jej odnesla.
Zrušen 1910
Na Labi u Píšťan pracoval poslední lodní mlýn na této řece. Svou činnost ukončil 27. 1. 1911. Údajné pocházel z třicetileté války a byl několikrát přestavován. Výhodou bylo, že při povodních zvedla vysoká voda i mlýn. Mlýn nuceně ukončil činnost s výstavbou lovosického jezu se zdymadlem, když ztratil potřebnou vodní energii.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více
„Tento poslední lodní mlýn, který býval majetkem lovosické vrchnosti, mlel podle potřeby u Píšťan nebo Lovosic. První zmínka o něm se datuje již z roku 1518, kdy na něm vypukl požár. V roce 1774 byl ledy těžce poškozen. V červnu 1886 při velké vodě se utrhl a voda jej odnesla [ ... ] Mlýn měl své zimní stanoviště ve Starém přístavu pod Reslovou ulicí."
„Mlýn tohoto typu na Labi u Lovosic byl umístěn na dvou člunech. Na větším plochém stála roubená budova s mansardovou střechou, kde bylo mlecí zařízení. Osmilopatkové vodní kolo bylo druhým koncem své osy uloženo do čepového ložiska na malém člunu. Vodní kolo mezi oběma čluny bylo tokem vody otáčeno a obrátky se přenášely na mlýn, který sloužil především k mletí obilné mouky. Oba čluny byly spojeny trámy, na kterých byly i lávky. Plovoucí mlýn byl připoután vždy blíže ke břehu a malý člun byl na plném toku řeky. Můstek mezi břehem a mlýnem sloužil k přenášení zrní a mouky.
Miloslav Nesvadba
Skrýt
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
