Máš-li hodně chleba – chovej prasata,
máš-li hodně peněz – postav mlýn.
(ruské přísloví)

Funkeho mlýn

Funkeho mlýn
1
Dolní Vítkov
46331
Liberec
Dolní Vítkov
50° 50' 2.2'', 14° 57' 52.7''
Mlýniště bez mlýna
Nejníže položený mlýn v Dolním Vítkové stál na jižním okraji obce Dolní Vítkov, nedaleko soutoku Vítkovského potoka s jeho levostranným přítokem nazývaným Od Kameniště. Dvorem usedlosti procházela polní cesta do obce Vysoká.
jižní okraj obce
Vítkovský potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V 80. a 90. letech 18. století držel mlýn mlynář Joseph Krätschmer (psáno také Kretschmer). Jeho manželkou byla Maria Karolina Zöllner, dcera mlynáře Antona Zöllnera z nedaleké Nové Vsi (Neundorf) čp 30. V období 1785 – 1800 se jim zde narodilo 8 dětí, Johann Ignaz (1786), Maria Anna (1787), Johann Anton (1788), Apollonia Theresia (1790), Johann Josef (1792), Franz Paulus (1794), Franziska (1799) a Anton (1800).

Od začátku 30. let 19. století zde byl jiný mlynářský rod, a to Franz Breuer, který pocházel ze mlýna v Machníně čp. 6, kde se narodil jako syn tamního mlynáře Josefa Breuera. Za manželku měl Magdalenu Thiel, která také pocházela z mlynářského rodu. Jejím otcem byl mlynář Anton Thiel, že mlýna v Horní Chrastavě čp. 46. Matriky zaznamenaly narození jejich dcer Franzisky (1833), Mathildy (1836), Albertiny (1838), Magdalena (1841) a syna Josefa Juliuse (1847).

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1848 po smrti svého otce Josefa, mlynáře v Machníně čp. 6, se Franz Breuer vrátil na rodný mlýn do Machnína a zdejšího mlýna se ujal jeho mladší bratr Anton Breuer, který se oženil s Franziskou Neumann, dcerou mlynáře Franze Neumanna ze mlýna v Raspenavě čp. 97 (Lomnický mlýn).  Z manželství vzešly dvě dcery, Franziska Magdalena (1856) a Anna Eulalie (1858). Tento mlynářský pár zde byl uváděn ještě v polovině 80. let 19 století.

Ke konci 19. století sem přišel mlynář Franz Funke (narozen 1853 v Horním Vítkově) s manželkou Theresií rozenou Speer (1859) a dcerou Emiilií Franziskou (narozena 1885 ještě v Horním Vítkově). Příští mlynář, syn Franz, se jim narodil v březnu 1891. Franze Funkeho st. uvádí na mlýně čp. 1 také adresář obce Dolní Vítkov z roku 1906. Na začátku 20. st. byla u mlýna pekárna, kterou provozoval mlynářův zeť Johann Buchnar, který se v roce 1904 oženil s jeho dcerou Emilií Franziskou.

Sčítací operátor z roku 1921 zaznamenal jako majitele mlýna čp. 1 Franze Funkeho ml (narozen 1891), s ním na mlýně bydlela jeho manžela Anna (1896) a novorozená dcera Anna (leden 1921). Na výměnku žil otec Franz Funke st. s manželkou Theresií, evidováni zde byli mlynářovi 2 mladší sourozenci Emi (1896) a Hedwig (1901).

Seznam vodních děl uvádí v roce 1930 jako provozovatele mlýna čp. 1 Franze Funkeho, jméno je však zapsáno v nesprávném tvaru „Tunke“.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Budova mlýna byla zbourána v období mezi roky 1954-1964.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Krätschmer
  • Breuer
  • Funke

Historie mlýna také obsahuje:

1785 Joseph Krätschmer

kolem 1832 - 1848 Franz Breuer

1848 Anton Breuer

kolem 1891 Franz Funke st.

1921, 1930 Franz Funke ml.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    09 2021
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        Zděná obdélná budova s vodním kolem na východní straně. Součástí usedlosti byly 2 hospodářské budovy, jedna zděná a jedna ze spalného materiálu. Budovy byly rozmístěny kolem cesty procházející usedlostí, mlýnská budova stála severně nad cestou.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pekárna
            • náhon
            • jalový žlab
            • akumulační nádržka
            • odtokový kanál
            Náhon ke mlýnu byl tvořen odtokovým kanálem od výše položeného vodního provozu čp. 6. Nad mlýnem se náhon rozšiřoval a vytvářel akumulační nádržku. Na odtokovém kanálu byl za mlýnem jalový odpad, který ústil do Vítkovského potoka. Samotný odtokový kanál ústil do levostranného přítoku Vítkovského potoka, který je dnes nazýván „Od Kameniště“.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930 – 1 kolo na vrchní vodu, spád 11 m, společný výkon obou vodních kol 7,5 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930 – 1 kolo na vrchní vodu, spád 11 m, společný výkon obou vodních kol 7,5 HP
            Typvodní kolo na střední vodu
            StavZaniklý
            Popis1930 – 1 kolo na střední vodu, spád 5 m, společný výkon obou vodních kol 7,5 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLiberec, str. 16
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLiberec, str. 16
            AutorInternet, SOA Litoměřice
            NázevMatriky a další archiválie, obec Dolní Vítkov
            Místo vydáníStátní oblastní archiv v Litoměřicích
            Další upřesněníe-badatelna, digitalizované archiválie
            Odkazhttp://www.soalitomerice.cz/
            Datum citace internetového zdroje17.9.2021

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Ostatní

            Vytvořeno

            17.9.2021 13:16 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 19.9.2021 19:08