V roce 1755 na levém (tedy vratislavickém) břehu Nisy schválila českodubská vrchnost postavení nového mlýna ve Vratislavicích na Novém Světě. První mlynářem se zde stal Ferdinand Scheler (psáno také Schäler), který byl původně úspěšným pekařem ve Vesci. Mlýn údajně postavil ze dřeva vlastníma rukama a zůstal zde až do své smrti v roce 1779. Mlýnu se také říkalo „horní“.
V roce 1772 zemřeli Schelerův svagr Josef Jäger a jeho žena, Schelerova sestra. Zanechali 5 nezaopatřených sirotků. Bezdětný mlynář Scheler o ně postaral. Po Schelerově smrti se o mlýn starala jeho žena.
Při číslování domů v roce 1770 dostal mlýn číslo 65, na začátku 19. století byl pak přečíslován na 36.
Od roku 1796 je na mlýně jako mlynář uváděn Schelerův synovec Franz Jäger, který se oženil s Marií Annou (zvaná také Marianna) Wagner, dcerou mlynáře Antona Wagnera ze mlýny v Proseči č. 47. Po její smrti se jeho druhou ženou stala Klara, rovněž Wagner. Z obou manželství vzešlo početné potomstvo, celkem 21 dětí. Dědic mlýna Anton Jäger se narodil 14. dubna 1817.
Anton Jäger absolvoval šestiletou školní docházku v pobočně vratislavské školy v Proseči a začal se učit mlynářem. 2 roky pracoval jako učedník ve mlýně svého otce Franze Jägera a další 4 roky se vzdělával v mlynářském oboru jako tovaryš. Po získání mistrovského dekretu se jako 17-tiletý vydal na zkušenou na vandr. Prošel podhůřím Krušných Hor, Českého lesa a Šumavy, dostal se až Vídně. Zde se mu údajně ztratila vandrovní knížka, vrátil se proto domů na otcův mlýn, kde se stal otcovou pravou rukou. V roce 1840 se oženil s Karolinou Möllerovou, dcerou sedláka z Proseče. Za však již v roce 1841 zemřela na tyfus. Ve stejném roce se oženil s jejím sestrou Agnes a v červenci 1842 se jim narodil syn Carl, v roce 1848 dcera Amalia. V roce 1841 zemřel také mlynář Franz Jäger a Anton převzal po otci mlýn.
