Mele jako prázdný mlýn.
(ukrajinské přísloví)

Baňov

Baňov
26
Baňov
264 01
Příbram
Nalžovické Podhájí
49° 42' 36.7'', 14° 22' 42.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Nádherný barokní mlýn s momentálně poškozenou hrází rybníka je v současnosti využíván k bydlení.
Musík
nepřístupný

Obecná historie:

Poslední mlýn, na který můžeme za Nalžovicemi na potoku Musíku narazit, je mlýn v Nalžovickém Podhájí v osadě Baňov. Tento mlýn s číslem popisným 26 pracoval s kolem na svrchní vodu, kterou si bral z rybníka vytvořeného na potoku Musíku.
K ocejchování mlýna došlo roku 1881, kdy byl v držení Anastázie Doubravové. Normální znamení neslo tedy iniciály AD.761 Anastázie Doubravová již 15. února 1879 uvedla, že k mlýnu patřily ještě následující pozemky nade mlýnem s čísly parcelními: 161- skaliska, 162- pastvina, 169- rybník, 170- louka, 180- louka, 181- pastvina a pod hrází rybníka: 165 louka, 166 pastvina a 167 rybníček. Tudíž tak nemohlo dojít k zavodňování cizích pozemků, neboť ty kolem mlýna patřily právě k němu. Jako majitel ve vodní knize je veden Josef Čámský, který byl 24. ledna 1879 vyzván okresním komisařem Simonym, aby si zažádal o zřízení normálního znamení. Je tedy otázkou, jak ve mlýně působily Doubravová s Čámským. Neboť 24. ledna 1879 měl mlýn v držení Josef Čámský, hned nato 15. února 1879 Anastázie Doubravová a také v roce 1881, kdy byly její iniciály uvedeny na normální znamení. Její jméno však nenajdeme ve vodní knize.
Pokračovatelem mlynářské živnosti v osadě Baňov byl František Čámský, který 27. března 1901 zodpověděl okresnímu hejtmanství položené otázky ohledně vodních práv ze dne 1. března 1901: (…) Mlýn tento přešel dědictvím po mém otci na mne takže děd můj jej koupil; práva vodní co doklady nemám žádné, poněvadž od rybníka až pode mlýn jak v plánku c. k. ev. geometrem naznačeno strouhy jakož i jalový potok teče mezi pozemky mými… Veškerou vodu tekoucí od rybníka Musíka v katastru Dublovickém používám sám neb jalový potok dle skizzy v téka do rybníčku č. kat. 169 odkud vedena jest mlýnskou stokou voda ve výšce 40 cm kde žene dvě mlýnská kola Služebnosti neb závazky nemám žádné anto voda od mlýna mého tekoucí v padá do Vltavy.“ Z výpovědi Františka Čámského vyplývá, že už jeho dědeček mlýn koupil, avšak není jasné, kdy ve mlýně působila Anastázie Doubravová, protože František Čámský její jméno vůbec nezmiňuje.
Také můžeme odvodit, že Josef Čámský byl otec Františka Čámského. Mlýn ležel na samotě, neměl závazky ke svému okolí a nemusel řešit spory s dolním mlynářem, protože voda z jeho mlýna tekla přímo do Vltavy.

Majitelem objektu se stal v roce 1911 Augustin Plavec. O Plavcovu provozovnu se zajímal v lednu 1931 technický komisař a ve zprávě pro okresní úřad shledal, že mlýn nebyl dosud schválen po stránce živnostenskoprávní ani vodoprávní. Mlýnská provozovna sama vykazovala četné nedostatky z bezpečnostního hlediska.
Plavec tak požádal 21. listopadu téhož roku o živnostensko-policejní a vodoprávní schválení mlýnské provozovny. Dne 5. září 1933 se sešel rada politické správy jako řídící komise s technickým komisařem jako technickým znalcem, dále se starostou obce Nalžovic a s mlynářem a se sousedy a proběhlo komisionální šetření. Na jeho základě získal Plavec 25. září 1933 živnostensko-policejní a vodoprávní schválení mlýnské provozovny. Majitelem mlýna se v roce 1934 stal Josef Hořejší, který si v témže roce vzal Marii, dceru Augustina a Petromily Plavcových. O provoz mlýna se však nadále staral Augustin Plavec.
Dne 2. září 1934 upozornil starosta obce Nalžovice František Šiška okresní úřad v Sedlčanech na to, že Augustin Plavec dosud nevyhověl podmínce souseda Václava Sůsy, stanovené při kolaudaci dne 25. září 1933. Sůsa Plavce prosil o to, aby se stávající stavidlo předělalo na posunovací a k úniku vody docházelo pozvolna, neboť při náhlém vytažení stavidel mu voda poškozuje jeho louku pod splavem. Obecní úřad v Nalžovicích už ho za to několikrát napomínal, ale Plavec na to nebral zřetel, a tak se starosta obce obrátil na okresní úřad v Sedlčanech. Plavec nato zřejmě podmínku splnil a 2. května 1935 získal od okresního úřadu v Sedlčanech povolení k živnostenskému užívání jeho provozovny.
Mlýn fungoval do 23. listopadu 1941, kdy byl na základě vyhlášky ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1941 o dočasném zastavení některých mlýnů uzavřen. Přesto Plavec 10. prosince 1941 mlynářskému ústředí oznámil, že hodlá ve svém mlýně odstranit kolo na svrchní vodu a nahradit ho Francisovou turbínou. Protože nebyl mlýn v provozu, nemohlo mlynářské ústředí tuto záležitost projednat. Byť se Plavec po válce snažil obnovit svůj mlýn – opravil ho – ústřední komise, zřízená ministerstvem výživy, rozhodla o tom, že mlýn není nutné obnovit.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1925 má mlýn válcové složení, český a francouzský kámen. Mlýn má v držení Václav Plavec.

1930 Augustin Plavec

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Plavec
  • Čámský
  • Doubrava

Historie mlýna také obsahuje:

1879 Josef Čámský

1879 Anastázie Doubravová

1911 Augustin Plavec

1925 Václav Plavec

1930-1939 - Augustin Plavec (RR)

K mlýnu Baňově bych vám ráda napsala, že jsem svým bádáním zjistila, že Josef Čámský (syn Michala Čámského) zemřel na TBC 1. 9. 1877 a jeho vdova Anastázie se 17. 2. 1879 vdala za Antonína Doubravu mlynářského z Nedrahovic. Synovi zemřelého Josefa - Františkovi Čámskému bylo 12 let, když mu zemřel otec, nemohl proto hned převzít mlynářskou živnost po otci. Pravděpodobně ho do zletilosti zastupovala matka provdaná Doubravová. Tolik jen k té záhadě, o níž se zmiňuje. Druhý syn Michala Čámského - Antonín - byl mlynářem na Čelině a byl to otec manželovy prababičky Rosalie Ešnerové. K mlýnu ve Štěchovicích pak, že jej vlastnila rodina Čámských nikoliv Čánských. A vnučka Eduarda Weigerta si vzala velvyslance v Londýně Kratochvíla, ale nikoliv J. ale B. (Bohuslav). Eduardův syn byl Vladimír nikoliv Vladislav. (Blanka Ešnerová)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      vícepodlažní
            Žádná položka není vyplněna
            1925: válcové složení, český a francouzský kámen
            • stavidlo
            • náhon
            • rybník
            • odtokový kanál
            • most, propustek
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,115 m3/s, spád 4,4 m, výkon 4,4 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,115 m3/s, spád 4,4 m, výkon 4,4 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            • pískovcový kámen | Počet: 3
            • AutorČeněk Habart
              NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko
              Rok vydání1925
              Místo vydáníSedlčany
              Další upřesněníDíl. I. - s. 223
              AutorČeněk Habart
              NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko
              Rok vydání1925
              Místo vydáníSedlčany
              Další upřesněníDíl. I. - s. 223
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 29
              AutorLenka Kletečková
              NázevMlýny a mlynáři vysídleného území Neveklovska 1. poloviny 20. století
              Rok vydání2016
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníbakalářská práce na katedře PVH FFUK
              Odkazhttps://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/80310
              Datum citace internetového zdroje07 2021

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - vodní dílo

              Vytvořeno

              2.5.2015 17:09 uživatelem Šárka Janotová

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 16.9.2021 19:47
              Radim Urbánek 1.10.2017 10:38
              Radomír Roup 15.6.2018 10:30
              doxa (Jan Škoda) 18.7.2021 23:06