Co mne nepálí, řekl mlynář, to nehasím.
(hornolužické přísloví)

Podvicmanovský mlýn

Podvicmanovský mlýn
18
25
Vicmanov
295 01
Mladá Boleslav
Vicmanov
50° 35' 10.6'', 14° 55' 34.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Z památkového hlediska jde o mimořádně autenticky dochovanou stavbu z 18. století, která spolu s kompletním mlecím zřízením z přelomu 19. a 20. století a mnoha dalšími řemeslnými detaily, patří k malé skupině podobně autenticky zachovaných objektů. K uchování staré podoby mlýna nejspíš částečně pomohlo i jeho umístění v hlubokém, těžko přístupném údolí. Mlýn je od roku 1958 zapsaný v seznamu nemovitých památek.
polosamota východně od obce
Zábrdka
19947 / 2-1701
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Jméno nejstaršího vicmanovského mlynáře je uvedeno ve zlomku urbáře kláštera v Klášteře nad Jizerou datovaného kolem roku 1400. Je zde zapsán mlynář Petr, který platil 20 grošů úroku ke sv. Jiří a sv. Havlu. (MH)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Berní rula z roku 1654 uvádí mlynáře Jakuba Stračku, který má a osívá 10 strychů rolí, chová dvě krávy a jednu jalovici a „má svůj mlejn o 1 kole“. (MH)

V matrice narozených farnosti Mnichovo Hradiště z let 1683-1738 je k 9. 10. 1699 uveden zápis o křtu Roziny, dcery Václava Stračky a Marie z Podvicmanova. A další zápis z 10. 12. 1700 zaznamenává ještě narození jejich syna Jana. Tereziánský katastr po roce 1713 uvádí Jana Stružku, je možné, že je to jiná podoba příjmení předchozího příjmení Stračka. V té době měl dominikální mlýn dvě kola a pilu. (MH)

Od roku 1728 se objevuje jméno mlynáře Karla Rigla jako svědka při křtu a jeho manželky Magdaleny. V roce 1732 se jim narodil syn Antonín. Magdalena patrně brzy poté zemřela, neboť Karel Rigl se znovu oženil A Annou Marií. Když se jim 3. 7. 1734 narodila dcera Anna, byl již Karel Rigl mrtev. (MH)

K 25. 10. 1757 je uveden zápis o sňatku Antonína Rigla, syna zemřelého mlynáře Karla Rigla z Vicmanova, s Dorotou Wehleovou, která byla dcerou českodubského mlynáře Jana Wehleho z Dolního mlýna. Antonín Rigl však brzy zemřel, již v prosinci 1759 ve věku 27 let. S vdovou Dorotou se v roce 1761 oženil další mlynář, a to Ferdinand Schwarz. Oba potom žili v Dolním mlýně v Českém Dubu. (MH)

Další mlynář se jmenoval Bartoš. Jeho příjmení je známé z matričních záznamů týkajících se jeho potomků Josefa a Mariany. Dne 18. 4. 1791 se Josefu Bartošovi, mlynářskému synovi pod Vicmanovem, a jeho manželce Bietě narodil syn Josef. Mariana Bartošová se ve věku 24 let provdala dne 12. 6. 1792 za mlynáře Franze Kavalíra. (MH)

Nejpozději v 80. letech 18. století jsou ve mlýně Laurekové. Prvním byl pravděpodobně Samuel Matěj Laurek, který zemřel 16. 4. 1795 ve věku 84 let na souchotiny.  Jeho syn Václav je v matrikách zapsán jako „syn mlynáře pod Vicmanovem“ a „mlynářsky vyučenej baráčník“. Jeho manželkou byla Anna Altmanová. Jejich první dcera Anna se narodila 27. 5. 1787 ve mlýně, další děti potom ve Vicmanově v čp. 27 a 28. Jako další mlynář je jmenován Jiří Laurek, patrně další syn Samuela Laureka. V roce 1791 se ve věku 36 let oženil a Alžbětou Karlínskou z Bělé pod Bezdězem. Společně pak hospodařili na mlýně, kde se jim v letech 1792 – 1807 narodilo 8 potomků. (MH)

Na přelomu 30. a 40. let 19. st. matriky uvádějí mlynáře Josefa Seidla, syna mlynáře Jiřího Seidla ze Šumburku. Za manželku měl Annu Zemanovou. V letech 1839 – 1847 se jim na mlýně narodilo 5 dětí. (MH)

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Nejpozději v roce 1849 přišel do mlýna pod Vicmanovem Josef Vincenz Skála. Mlynář Josef Vincenz Skála se narodil 5. 11: 1816 jako syn podhorského mlynáře Josefa Skály a Františky rozené Mitlenerové.  V roce 1838 se oženil v hlavickém kostele s Marií Kotrmanovou, dcerou sedláka Jana Kotrmana z Přibyslavi. V roce 1849 se jim zde ve mlýně narodila dcera Marie, následovali Anna (1850), Emanuel (1852), Arnošt (1854). Ve vicmanovském mlýně žila rodina nejdéle do poloviny 60. let 19. st. V roce 1867 totiž mlynář Josef Skála zemřel ve věku 51 let na tuberkulózu, a to ve mlýně v Borovici. Za dva roky po něm zemřela ze stejného důvodu i Marie. (MH)

V roce 1876 koupil mlýn mlynář Václav Eichler. Je zde zmiňován ještě v 90. letech 19. st. v souvislosti se stavbou vodovodu do Vicmanova. (MH)

V roce 1913 koupili mlýn Josef a Antonie Blažkovi z Kláštera nad Jizerou. Ještě v Klášteře se jim v roce 1899 narodil syn Josef, který mlýn později převzal. (MH)

1919 se ve mlýně na několik dní ubytoval malíř Josef Lada, na památku mlynáři namaloval obrázek jeho mlýna.

Poslední podvicmanský mlynář Josef Blažek obdržel živnostenský list pro mlynářskou a pilařskou živnost a pecnářství 3. 4. 1924. (MH)

1930 Josef Blažek

1938 kapacita 22 q pšenice a 14 q žita/24 hod.

V říjnu a listopadu 1938 mlýn obsadila německá vojska, která přerušila přístupové cesty a uzavřela hranice. Z důvodu nedostupnost mlýn v těchto měsících nefungoval. (MH)

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

V  roce 1942 měl povolení na zpracování 700 q pšenice a 1800 q žita z obchodního mletí a 100 q pšenice a 140 q žita z námezdního mletí. Pila se příliš nevyužívala a občas se na katru řezalo pravděpodobně do roku 1945. (MH)

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Počátkem 50. let 20. st. mlynář Josef Blažek zboural dřevěnou budovu pily a demontoval katr. (MH)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Stračka
  • Rigl
  • Bartoš
  • Laurek
  • Seidl
  • Skála

Historie mlýna také obsahuje:

1930-1939 - Josef Blažek (RR)

Vzpomínky malíře Josefa Lady:

"Roku 1919 jsem byl 14 dní hostem mlynáře Blažka ve Vicmanově u Mnuchova Hradiště a kreslil mu jeho starý dřevěný mlýn. Tam jsem si též zarybařil, ale spokojil jsem se se 3 pstruhy, ostatních už mi bylo líto. Mlynář měl přímo ideální loviště, potok podtékal mlýn a hned pod okny byla velká tůň, takže je pan otec mohl lovit přímo ze šalandy."

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      roubená
      jednopatrový
      Roubená budova s mansardovou střechou, k níž je pravoúhle připojena přízemní část se sedlovou střechou, za ní zděné zbytky pily a rozlehlá stodola.
      Současný vzhled budovy, jejíž jádro se klade až do 17. století, ovlivnily stavební úpravy v roce 1806. Tehdy patrně vyměnili střešní plášť, který dostal podobu valbové střechy pokryté šindelovou krytinou. Boční stěnu nad vchodem do té doby zdobila dřevěná pavlač, kterou kompletně odstranili. Vpravo od vchodu přistavěli nové přízemní křídlo s obytnou místností (šalandou), opatřené sedlovou střechou. Celý dům tak získal pravoúhlý půdorys. O roce přestavby informuje nápis ANNO MDCCCVI na záklopovém prkně ve štítu a letopočet 1806 vyřezaný na krokvi v podstřeší v prašné komoře mlýna.
      70 m nad mlýnem stojí na pravém břehu náhonu dům, který vystavěl v roce 1925 mladý mlynář Josef Blažek pro svého otce.
      • skládaný bedněný štít
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • vyskladňovací otvor
      • krov
      • dveře
      • schodiště
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)

      ObjektKonstrukce/prvekRok smýcení
      čp. 18 - Podvicmanovský mlýnroubení přízemí a patra domu1740/41
      čp. 18 - Podvicmanovský mlýnkrov šalandy1794/95
      čp. 18 - Podvicmanovský mlýnkrov nad světnicí1803/04
      čp. 18 - Podvicmanovský mlýnstrop mlýnice v přízemí1896/97
      • existující umělecké složení
      VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
      Popis
      VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
      Popis
      V roce 1938 sloužila pro pohon strojů Francisova turbína firmy Julius Škrdlandt z Českých Budějovic s horizontální hřídelí o hltnosti 250 litrů za sekundu, spád 3890 mm, 250 otáček za minutu. Při těchto parametrem měla výkon 10 HP. (MH)
      Na čištění obilí se používal aspiratér Tesařík a Palacký 600 mm, magnet Kohout bez stírače, koukolník Prokop 1800 x 500 mm, periodická loupačka Tesařík a Palacký s pláštěm, klíčkový hranolový vysévač 1000 x 600 mm, cyklon Prokop 2000 mm. Pro mletí zde byly dvouválcová hladká stolice Prokop 500 x 300m mm pro mletí pšenice, dvouválcová rýhovaná stolice Hübner a Opitz 500 x 300 mm pro mletí žita a pro společné mletí pšenice a žita čtyřválcová rýhovaná stolice Prokop 500 x 220 x 300 mm. Z vysévacích strojů zde byly 2 hranolové třídící vysévače 2000 x 800 mm, 2 hranolové moučné vysévače 3500 x 800 mm, hranolový moučný a dunstový vysévač 2000 x 800 mm. Pro čištění krupic se užívala jednoduchá reforma Prokop 540 mm. Z pomocných strojů zde byla ležatá míchačka Kohout s válcem 1500 mm o obsahu 50 q. Dále dvouválcové mačkadlo na oves Hübner a Opitz 400 x 300 mm a jedno klasické složení pískovcových kamenů Hübner a Opitz o průměru 900 mm jako šrotovník. U aspiratéru a loupačky byl lapač prachu firmy Prokop 2000 mm. (MH)
      V roce 1939 mlynář provedl změnu v technickém vybavení mlýna. Pod dvouválcovou hladkou stolici 500 x 300 mm postavil jednoduchý roztěrač Prokop o průměru 400 mm. Dále odstavil jeden hranolový třídící vysévač 2000 x 800 mm, jeden hranolový moučný vysévač 3500 x 800 mm a hranolový moučný a dunstový vysévač, a všechna tato zařízení nahradil jednoskříňovým dvoudílným rovinným vysévačem Prokop o velikosti skříně 1300 x 820 mm obsahující 2 x 12 sít. Původně jednoduchou reformu nahradil dvojitou reformou Prokop 2 x 300 mm. Zařízení doplnil o aspiraci mlecích strojů, rovinných vysévačů a reforem v podobě sacího filtru Prokop 3 x 2 hadice. (MH)
      Zaniklý
      • pila
      • pekárna
      • výroba elektrické energie
      Kousek od mlýna lze dodnes nalézt zříceninu pily.
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      Náhon začíná na pravém břehu Zábrdky 240 m nad mlýnem. Zde je v meandru potoka postaven pený jez s jedním oknem, kde bylo v minulosti stavidlo. Náhon vede přímým směrem v pravobřežním svahu. Těsně před mlýnem zahýbá náhon vlevo a je ukončen česlem před turbínovou kašnou. Vlevo mohla voda obtékat kašnu jalovým odpadem. Před mlýnem vede otevřený několikametrový odpad, který ústí do potoka.
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,216 m3/s, spád 3,895 m, výkon 8,4 HP
      1938: Francisova turbína s horizontální hřídelí, hltnost 250 l/s, spád 3 890 mm, 250 ot./min., výkon 10 HP
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,216 m3/s, spád 3,895 m, výkon 8,4 HP
      1938: Francisova turbína s horizontální hřídelí, hltnost 250 l/s, spád 3 890 mm, 250 ot./min., výkon 10 HP
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Popis
      Typelektrický motor
      StavDochovaný
      Popis
      Typelektrický motor
      StavDochovaný
      Popis
      Historické technologické prvky
      • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
      • pískovcový kámen | Počet:
        • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
        • Válcová stolice s 2 páry rýhovaných válců v litinové skříni
        • průchodová
        • válcový
        • čistírenský vysévač | Počet:
        • moučný vysévač | Počet:
          • šnekový dopravník | Počet:
          • kapsový výtah | Počet:
          • pytlový skluz - exteriér | Počet:
          • AutorZdeněk Jodas
            NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
            Rok vydání2015
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnístr. 233-238
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Jodas
            NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
            Rok vydání2015
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnístr. 233-238
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorRudolf Šimek
            NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
            Rok vydání2011
            Místo vydáníOlomouc
            Další upřesněnídiplomová práce
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 08 (Jičín), s. 24

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

            Ostatní

            Vytvořeno

            30.5.2012 21:06 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Radomír Roup (Radomír Roup) 15.6.2018 09:48
            REAPERXCX 25.8.2014 23:34
            doxa (Jan Škoda) 21.5.2024 10:46
            cestovatelka 13.12.2016 14:33