Já a ty a mlynářova kráva!
(německé rčení)

Mäuselmühle, Meiselmühle

Mäuselmühle, Meiselmühle
105
Hošťka
348 06
Tachov
Hošťka
49° 41' 27.3'', 12° 37' 1.7''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn ležel na potok nazývaném dříve Forellenbach, který je přítokem potoka z dřívějším německým názvem Ödenbach. Mlýn byl spojen se zdejším mlynářským rodem Säcklů.
samota, asi 1,5 km od kostela sv. Markéty v Hošťce
bezejmenný vodní tok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Dle údajů v bohuslavské pozemkové knize byl mlýn v roce 1692 vrchností prodán do emfyteitického nájmu Georgu Säcklovi, jehož rod zde pak hospodařil po celou dobu až do odsunu.

Na konci 18. století zde hospodařil mlynář Mathias Säckl, současně s ním zde byl zapsán jako další mlynář Michael Säckl. Po Mathiasovi převzal mlýn jeho syn Josef Säckl (narozen 1801), který se oženil s Marií Voitovou (1814).

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Sčítání obyvatel v roce 1869 zde evidovalo Josefova syna Johanna Säckla (narozen 1838), jeho manželku Katharinu (1839) a jejich syny Josefa (1863), Georga (1865) a Johannese (1868). Ve druhém bytě byla zapsána matka mlynáře Marie Säcklová, rozená Voitová, a sourozenci Franz (1847), Josef (1849) a Anna (1853).  V hospodářství mlýna byl 1 kůň, 7 kusů hovězího dobytka a 2 prasata.

V roce 1875 byl u mlýna osazen vodní cejch.

V roce 1880 zde stále hospodařil Johann Säckl, oproti roku 1869 přibyli 3 synové Franz (1870), Karl (1872) a Christoph (1879). Ve druhém bytě žili mlynářovi bratři Josef, rovněž vyučený mlynář, a Franz s rodinou.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1921 vlastnil mlýn nejstarší Johannův syn Josef Säckl (narozen 1863), s ním zde žila jeho manželka Margaretha (1875) a jejich 4 děti.

Soupis vodní děl z roku 1930 zde uvádí stále Josefa Säckla.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Posledními majiteli mlýna byli Josef a Marie Säcklovi, Jejich rodina byla v roce 1945 odsunuta do Německa.

Po roce 1945 nebyl mlýn osídlen. Na leteckém snímku z roku 1947 mlýn ještě stojí, krátce nato zanikl.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Säckl

Historie mlýna také obsahuje:

1692 Georg Säckl

konec 18 st. Mathias Säckl a Michael Säckl

Josef Säckl

1869 Johann Säckl

1921 Josef Säckl

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    12 2019
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
        roubená+zděná
        jednopatrový
        Zděná budova z kamene o půdorysu asi 10 x 20 kroků, patro byla patrně roubené.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
              Na potoku byly nad mlýnem vybudovány 2 rybníčky, které patřily k panství Velké Dvorce, a přímo nad mlýnem akumulační nádrž. Z ní byla stavidlem a betonovým korytem přiváděna voda na vantroky a do lednice, který byla na jižní straně budovy.
              Potok měl dříve německý název Forellenbach.
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 4,8 m, výkon 2,8 HP
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, spád 4,8 m, výkon 2,8 HP
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníCheb, str. 13
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníCheb, str. 13
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
              NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
              Rok vydání2019
              Místo vydáníDomažlice
              Další upřesněnístr. 356 - 357
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje

              Žádná položka není vyplněna

              Historické mapy

              Vytvořeno

              11.12.2019 13:05 uživatelem cestovatelka

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 13.12.2019 19:51