Ty a tvůj bratr jste sice počestní lidé, řekl Klaus mlynáři,
ale je to padouch jako ten druhý.
(německé přísloví)

Dotazníky Státního obilního ústavu 1920

Fond Státního obilního ústavu disponuje řadou seznamů mlýnů. V tomto případě se ale nejedná o kompletní soupis mlýnů v Československu. Najdeme tu např. soupis parních mlýnů k roku 1920, seznamy téměř 700 smluvních mlýnů a jejich výkonnost z let 1918 až 1921.

Smluvní mlýny byly ty mlýny, jenž dodávaly na základě smlouvy se Státním obilním ústavem mlýnské výrobky, které se dále rozdělovaly obyvatelstvu v dobách nedostatku zemědělských plodin a výrobků z nich. Jde o krátký časový úsek po vytvoření Československa, přesněji o léta 1918 až 1921. V roce 1921 mohl již být Státní obilní ústav zrušen, protože regulace zásobování obyvatel již nebyla nezbytná. 

Nejužitečnějším materiálem fondu jsou dotazníky z roku 1920, posílané k vyplnění majitelům smluvních mlýnů. Součástí dotazníku jsou i otázky na stav mlýna před rokem 1916, takže se s údaji mlýna dostáváme v řadě případů ke srovnání stavu před osazením turbíny a válcových stolic až po modernizaci strojního vybavení. Obilní ústav sledoval především změnu ve výkonnosti mlýnů. To, že dotazník majitel správně vyplní, zajišťovala následující ustanovení: pokud majitel nepošle dotazník zpět do 14 dní, zjistí si údaje na místě odborná komise a majitel mlýna ponese výlohy, pokud se při přezkoušení ukáže, že majitel uvedl nesprávné údaje, bude hradit náklady této komise. Údaje lze tedy považovat za věrohodné, i když v samotných dotaznících jsou uvedeny rozdíly shledané komisí, většinou se však jedná o data, která mlynář musel spíše odhadovat. Poznámky komise jsou psány červenou barvou. Dotazník počítá i s majiteli více mlýnů. Pozoruhodné je množství parních pohonů, které již ve 30. letech 20. století najdeme v daleko menší míře.

Dotazník čítá 44 otázek na čtyřech stranách tiskopisu, zasílaném podle národnosti majitele mlýna buď v němčině, nebo v českém jazyce. Dotazníky jsou řazeny abecedně po politických okresech ve dvou kartonech. Fond obsahuje vyplněné formuláře asi pro 200 mlýnů. Kromě uvedeného dotazníku zde můžeme nalézt i korespondenci, pokud měl mlynář či ústav další otázky k vyplnění kolonek. Odtud se můžeme dozvědět další podrobnosti k vybavení a požárům mlýnů, popř. shlédnout alespoň zajímavý hlavičkový papír firmy či razítko.

Dotazníky jsou uloženy v NA Praha, 2. oddělení, fond Státní obilní ústav Praha, inv. č. 268, k. č. 9, 10.

 

Dotazník pro majitele smluvního mlýna z r. 1920

Záhlaví:

 

Firma, místo, pošta, stanice, politický okres, č. telefonu, výkonnost pšeničného, žitného mlýna a krupárny v kg za 24 hodin.

Otázky:

1/ Kolik závodů máte a kde leží?

2/ Mnoho-li obilí a mouky můžete do skladišť složiti?

3/ Máte kolej, neb jak daleko je stanice a jaké dopravní prostředky?

4/ Jaký druh pohonu máte a stálé síly v HP?

5/ Kolik máte průměrně ročně spádů a množství vody?

6/ Máte vrchní, spodní kola neb turbínu? Jak staré?

7/ Kolik dnů v roce nemáte vodu neb sílu?

8/ Kolik HP potřebujete mimo mlýn?

9/ Můžete s udanou silou a s Vaším zařízením mlít najednou pšenici, žito a kroupy zhotovovat?

10/ Máte společnou špicovnu, neb pro každý mlýn zvlášť?

11/ Udejte strojní zařízení špicovny a výkonnost za 24 hodin.

12/ Kolik pšeničných šrotů děláte, jaká jest celková délka válců a průměr?

13/ Kolik máte pro šroty vysévacích systémů?

14/ Jaký druh a velikost (cylindry, rovinné vysévače)?

15/ Můžete udati plochu vysévací?

16/ Kolik čistících strojů a jaký druh máte?

17/ Jaké je celková šířka sít krupičných strojů?

18/ Jaké je celková délka a průměr válců pro vymílání krupic a dunstů?

19/ Kolik vymílacích a k tomu výsevných systémů máte?

20/ Můžete udati plochu vysévačů v m2?

21/ Máte detacheury u každého vymílacího systému a kolik?

22/ Kolik mlýnských složení (velikost jejich) máte na domílku dunstů a otrub a jaký druh a velikost vysévačů a máte povšechnou ventilaci?

23/ Kolik šrot. a vymíl. systémů může při plném zatížení současně pracovati?

24/ Které meziprodukty jdou do pytlů neb do komor nebo automat. na válce?

25/ Kolik druhů mouky může Vaše zařízení najednou, t. j. současně vyrobiti?

26/ Používáte tohoto zařízené též ku mletí žita neb ječmene a jakou výkonnost pro tento druh docilujete?

27/ Máte pro mletí žita mačkadlo a jak velké?

28/ Kolik válc. párů a kolik a jak velká mlýnská složení máte pro mletí žita?

29/ Kolik obnáší válcová délka u 1. šrotu a kolik v celku a jaký průměr mají válce?

30/ Jaký druh a velikost vysévačů máte?

31/ Můžete udati celkovou výsev. plochu?

32/ Jest Váš žitný mlýn úplně automatický neb poloautomatický? Máte povšechnou ventilaci?

33/ Máte reservní válce a za jak dlouhý čas je dáte rýhovati?

34/ Jakých moučných potahů k vysévání používáte pro žito a pšenici?

35/ Můžete na žitném mlýně též pšenici mlýna a jaké zařízení máte k tomu účelu? Jaké množství můžete semlít?

36/ Kolik máte míchaček na mouky?

37/ Jaké množství obilí normální jakosti, t. j. 14/15% vlhkosti, 3% přimíšenin a72 kgu žita a78 kgu pšenice hekt. váhy, můžete za 24 hodin současně semlíti

a/ pšenice

b/ žita neb ječmene

a když ne současně, tak kolik za 24 hodin každého druhu zvláště?

38/ Jak máte zařízenou krupárnu? Kolik holendrů, jak velké a jaké jiné příslušenství?

39/ Kolik síly absorbuje Vaše krupárna?

40/ Jaká výkonnost za 24 hodin?

41/ Jaké průměrné stáří má Vaše celkové zařízení a která firma prováděla stavbu nebo rekonstrukci a v kterém roce?

42/ Které přístavby byly vykonány od 1. srpna 1916, která firma je prováděla a o mnoho-li se jimi zvýšila výkonnost?

a/ u pšenice

b/ u žita

c/ u krupárny

43/ Můžete uvést zvláštní poznámky ohledně Vašeho zařízení a výkonnosti atd., případně zkušenosti o případné zmenšení výkonnosti, vzhledem k válečné době a poměrům?

44/ Kolik hlídek zaměstnáváte trvale denně a jaká je pracovní doba Jedné hlídky?