Historie
Obecná historie:
Eduard Jerzabek (1819–1895) zakoupil roku 1849 starší mlýn čp. 523 a rozvinul barvířskou dílnu svého otce v tiskárnu bavlněných látek, jejíž výrobky byly roku 1874 oceněny na třetí Výroční mezinárodní výstavě v Londýně a oblibu si získaly i coby součást hanáckých krojů. V letech 1875–1878 zakoupil první tři perotiny, stroje k potiskování tkanin plotnami, později také dva válcové tiskařské stroje a parní stroj 260 HP, jehož výkonu adekvátní komín v areálu stojí dodnes. Podnik převzali synové Eduard, Julius a Hubert, vnuk Herbert Jerzabek jej po válečné odstávce v letech 1920–1922 modernizoval, ale zároveň finančně vyčerpal a následně přivedl do konkurzu. Budova se dochovala po úpravách, provedených po druhé světové válce, kdy zde byla umístěna výroba veterinárních léčiv n. p. Spofa, později olomouckého Farmakonu, na niž navazuje i dnešní zdejší produkce léčiv a doplňkových krmiv.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 šrotovník Rolnický akciový cukrovar
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Mlýn stál ještě v roce 1959.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Müller
Historie mlýna také obsahuje:
1833 Petr Müller
1930 Rolnický akciový cukrovar
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: