Historie
Obecná historie:
Mlýn Křemýž se nachází na samotě, po pravé straně silnice vedoucí z Ohníče na Hostomice v prostoru mezi řekou Bílina a železniční tratí. Přístup do areálu je veden po kamenném mostě přes řeku. Výstavba mlýnu se zázemím probíhala ve dvacátých letech minulého století. Mlýn byl přestavěn po požáru původního mlýna do současné podoby v roce 1941. Po roce 1948 sloužil jako záložní mlýn a byl zakonzervován jako mobilizační rezerva. Po roce 1989 byl privatizován a vystřídalo se zde několik majitelů. Mlýn má vlastní trafostanici, kterou je napájena veškerá provozní technologie mletí a objekty. V minulosti pak sloužila k zajištění celého provozu mlýna vertikálně usazená vodní turbína, jak k pohonu transmisí, tak k výrobě vlastní el. energie pomocí dynama. Nyní je však toto zařízení mimo provoz z důvodu zasypaného přívodního náhonu k turbíně a chybějícího jezového tělesa na řece Bílině v jeho sousedství. Výmelek mlýna výhradně pšeničné mouky s max. denní kapacitou cca 70 tun. Mlýn je vybaven zásobníky na 650 tun pšenice. Provoz mlýna se skládá z hlavní třípodlažní budovy mlýnice a čističky zrna, administrativní budovy s laboratoří, stodoly, skladu materiálu, sil na obilí, vedlejších staveb dílen, pytlárny, nákladní váhy. Do budoucnosti je cílem výrobu vlastní el. energie obnovit. Mlýn Křemýž prochází postupnou rekonstrukcí.
Informace z 18. 3. 2014 - majitel mlýna neuvažuje o obnově MVE. Květa Hanusová, mlýn Křemýž.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Národním správcem mlýna Křemýž v r. 1947 byl Tomáš Býček , poručík pěchoty v záloze. (Radnej)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1842 Josef Perretz
1930 Ferdinand Pusch
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
