1631 po válečných škodách již jen 2 moučná kola a 1 stoupa, mlynář Jakub Anjel, do důchodu třeboňského panství odvádí 6 strychů žita, 1 strych tlučených kruo a 14 kop grošů
1663-66 Vavřinec Nechoďdomů
1670 Ondřej Kropáč, mlýn v emfyteutickém držení
potgé se zde vystřídlal řad mlynářů, mj. členové veselských mlynářských rodin Topků a Šišků
1672 na jaře mlýn vyhořel, 1673 nákladem třeboňského panství znovu vystavěl hlubocký stavitel Giacomo Antonio de Maggi a hamerský mlynář Ondřej Žižkovský. Nový mlýn měl 6 moučných kol a 6 stoup, jedna stoupa zrušena a místo ní zřízena šejdovna. Mlýnice stála ve vodě na pilotech.
1719 opět přestavěn a rozšířen, přimlýněny Veselí, Mezimostí, Bukovsko, Drahotěšice, Kostelec, Kundratice, Líšnice, Mostečná, Radonice, Radouň, Řipec, Sviny, Vřesná, Záhoří, Zlukov, Žíšov ad., celkem 133 poddaných.
14.6.1721 Jakub, syn mlynáře vyšetřován pro sexuální delikt na ženě z třeboňského panství
7.9.1723 a 23.1.1734 mlynář Jakub Šiškovský vyšetřován pro opakované sexuální delikty na ženách z třeboňského panství
3.11.1725 Juliana, dcera Václava Kristiána (Chrystiána) , spoluradního z Třeboně, již potřetí s Jakubem, synem zdejšího mlynáře, který nyní se zde nevynachází, tělesně jest zhřešila a obtěžkána jest
1738 od Ondřeje Žižkovského převzal syn Jan Žižkovský, mlýn měl 1 šejdovnu, 5 stoup a 7 moučných kol
do r. 1749 Jiří Březský
1758 Kateřina, dc. Fr. Šiškovského, mlynáře ve Veselí n. L. (SOA Třeboň, Veselí n. Lužnicí 4, sn. 158) (mGh)
1759 mlýn se 6 strychy polí koupil František Charvát (+1784) za 700 zl., vrchnost si vymínila právo zpětné koupě.
1767 mlýn s dřevěnou stájí, kolnou a komorou neopatrností mlýnské chasy opět vyhořel, František Charvát s manželkou znovu vystavěli vlastním nákladem přes 900 zl.
1784 mlýn zdědil bratr Tobiáš Charvát (+1790)
1790 vdova přenechala mlýn synu Matěji Charvátovi (+1814)
1814 úřední odhad mlýna na 6.058 zl. 32 kr., dluhy 2.068 zl. 20 kr., ke mlýnu patří pozemky U Dubu, Pod Hájkem, Na Rudlicích a Pod Chmelnicí. Podle závěti Matěje Charváta měl být mlýn prodán a peníze rozděleny mezi vdovu a 5 dětí, vdova Magdalena se však rozhodla mlýn udržet a provdala se za svého příbuzného mlynáře Jana Charváta. Ten se zavázal splatit všechny dluhy, vyplatit podíly sirotkům a bezplatně udržovat vodní hráze u splavu a menší škody po povodních opravovat na vlastní náklad.