Veselský, Hrzkův, Panský mlýn

1520 mlynář Hrzek

1557 Jíra Hrzků platí při sv. Jiří úrok ze mlejna 1 kopu gr., z řeky 23 gr., z pozemků 9 gr., při sv. Havlu platí stejně 

1586 soupis poddaných: Pavel (24 let), syn nebožtíka Urbana mlynáře, manž. Kateřina  (20 let), dc. + Jiříka Černýho z Veselí; na jiném místě: Barbora Pancířová, dc. + mlynáře Urbana Hrzka

1590 rajonizace: Pavel Hrzek, má mlejn na téže řece o 4 kolech moučných a 1 pile, u mlýna 1 1/2 čtvrti pole a loučnýho do 2 for, šacován se vším na 750 kop, ročně platí ouroku 6 kop 8 gr., berně 11 kop 33 gr., žita vejmelnýho nově 8  str. Pozn.: kníže koupiti

1591 odkoupen vrchností za 400 kop, koupi a splátky do r. 1600 zařizoval písař pivovaru Martin Lomnický, pozd. veselský primátor, od 1596 s titulem "ze Šebínu", do r. 1605 třeboňský důchodní Bartoloměj Dušek. Splaceno 1608, od 1606 dědicům Pavla Hrzka (+1606 ve 44 letech). Spolu s mlýnem vykoupeny 2 domy v Sokolské ulici (Kateřiny Hladké a vdovy Cibulkové) a 3 domy směrem k náměstí (Magdaleny Tkadlecové, Mýkovský a Havla Třeboňského). Celý prtostor byl zabrán novým panským mlýnem a proto je na náměstí brána, která původně dvůr mlýna uzavírala.

1594 nechal postavit Petr Vok z Rožmberka na Třeboni, mlýn měl 10 moučných kol, 2 pily, 1 stoupu a 1 valchu. Stavitelem byl Antonín Vlach z Hradce. Po dokončení stavby napsal třeboňský hejtman Šimon Žabka z Drahobejle Petru Vokovi do Prahy: "V novém mlejně veselském, kterýž ne jako mlejn, ale co zámek vystavěl a pilu cihlami přikrýti dal, pěkně se lidu dělá a dobře každý sobě, kdo mele, chválí."

První mlynář Pešta, přimlýněni poddaní z Veselí, Mezimostí, Horusic, Vlkova ad.

kol. r. 1600 mlynářem Ján Lužnický

1606 Mlejn Veselský: 10 kol hřebenáčů, 1 stupník vysoký, 1 valcha soukenická, pila dvojí strojní na pastorek

ze  mlejna ročně vychází: 40 strychů pšenice, 155 str. žita. 14 str. ječmene, 40 str. prachu, 10 str. opišků

rejlů zřezáno ročně 300, prken s rejle počítá se po 6, tudíž 30 kop, krajin z rejle po 10 kop.

soukenický dávají od zvalchování sukna po 3 gr.

1613 dokončen (dle letopočtu ve štítu). 

1631 po válečných škodách již jen 2 moučná kola a 1 stoupa, mlynář Jakub Anjel, do důchodu třeboňského panství odvádí 6 strychů žita, 1 strych tlučených kruo a 14 kop grošů

1663-66 Vavřinec Nechoďdomů

1670 Ondřej Kropáč, mlýn v emfyteutickém držení

potgé se zde vystřídlal řad mlynářů, mj. členové veselských mlynářských rodin Topků a Šišků

1672 na jaře mlýn vyhořel, 1673 nákladem třeboňského panství znovu vystavěl hlubocký stavitel Giacomo Antonio de Maggi a hamerský mlynář Ondřej Žižkovský. Nový mlýn měl 6 moučných kol a 6 stoup, jedna stoupa zrušena a místo ní zřízena šejdovna. Mlýnice stála ve vodě na pilotech.

1719 opět přestavěn a rozšířen, přimlýněny Veselí, Mezimostí, Bukovsko, Drahotěšice, Kostelec, Kundratice, Líšnice, Mostečná, Radonice, Radouň, Řipec, Sviny, Vřesná, Záhoří, Zlukov, Žíšov ad., celkem 133 poddaných.

14.6.1721 Jakub, syn mlynáře vyšetřován pro sexuální delikt na ženě z třeboňského panství

7.9.1723 a 23.1.1734 mlynář Jakub Šiškovský vyšetřován pro opakované sexuální delikty na ženách z třeboňského panství

3.11.1725 Juliana, dcera Václava Kristiána (Chrystiána) , spoluradního z Třeboně, již potřetí s Jakubem, synem zdejšího mlynáře, který nyní se zde nevynachází, tělesně jest zhřešila a obtěžkána jest

1738 od Ondřeje Žižkovského převzal syn Jan Žižkovský, mlýn měl 1 šejdovnu, 5 stoup a 7 moučných kol

do r. 1749 Jiří Březský

1758 Kateřina, dc. Fr. Šiškovského, mlynáře ve Veselí n. L. (SOA Třeboň, Veselí n. Lužnicí 4, sn. 158) (mGh)

1759 mlýn se 6 strychy polí  koupil František Charvát (+1784) za 700 zl., vrchnost si vymínila právo zpětné koupě.

1767 mlýn s dřevěnou stájí, kolnou a komorou neopatrností mlýnské chasy opět vyhořel, František Charvát s manželkou znovu vystavěli vlastním nákladem přes 900 zl.

1784 mlýn zdědil bratr Tobiáš Charvát (+1790)

1790 vdova přenechala mlýn synu Matěji Charvátovi (+1814)

1814 úřední odhad mlýna na 6.058 zl. 32 kr., dluhy 2.068 zl. 20 kr., ke mlýnu patří pozemky U Dubu, Pod Hájkem, Na Rudlicích a Pod Chmelnicí. Podle závěti Matěje Charváta měl být mlýn prodán a peníze rozděleny mezi vdovu a 5 dětí, vdova Magdalena se však rozhodla mlýn udržet  a  provdala se za svého příbuzného mlynáře Jana Charváta. Ten se zavázal splatit všechny dluhy, vyplatit podíly sirotkům a bezplatně udržovat vodní hráze u splavu a menší škody po povodních opravovat na vlastní náklad.

1848 Karel Charvát

1890-95 přestavěn na válcový

Florián Charvát, 1911-12 zrušil 2 vodní kola na východní straně mlýna a místo nich instaloval Francisovu turbínu o výkonu 60 HP na druhé straně mlýna vystavěl elektrárnu, 1912 uvedenou do provozu. Celkové náklady 184.000 K.

1916 za 25.000 K dokoupen parní stroj, jako posila elektrárny v době nízké vody

Založeno elektrifikační družstvo, jehož členy byly okolní obce i soukromé osoby (Veselí a Mezimostí zakoupily po 10 podílech po 500 K) 

Po I. světové válce Florián Charvát nabídl mlýn a elektrárnu rolníkům veselského okresu, na členských podílech získáno 1.346.000 Kč a v srpnu 1919 zakoupen mlýn, elektrárna a elektrorozvodné sítě ve Veselí a Mezimostí za 1.200.000 Kč. Předsedou družstva  zvolen MUDr. Adolf Fürst, funkci zastával až do roku 1946. V předstvenstvu dále Jan Líkař, František Vodrážka, Florián Charvát aj.

V druhé fázi zakoupeny od Ing. V. Brunhofera rozvodné sítě do Řipce, Doňova, Újezdce, Zájoří, Pleši, Kardašovy Řečice, Lžína, Žišova, Borkovic, Svinů a Kundratic.

1926-30 regulace řeky u mlýna

Mlýn a elektrárna uvedeny v Seznamu vodních děl Republiky československé r. 1930 jako družstevní.

1937 historický mlýn zbořen a na jeho místě postaven nový moderní mlýn dle projektu Karla Kazdy. Tesařské práce provedl Ferdinand Dejmek z kardašovy Řečice.

1940 pořízena nová výkonnější turbína

1.1.1943 elektrororozvodné sítě na pokyn říšského protektora převedeny do jihočeských elektráren v Českých Budějovicích, turbína odvezena.

po r. 1945 elektrárna zrušena

1.7.1951 mlýn znárodněn

1955 vybaven moderní technologií jakožto druhý tzv. skleněný mlýn v republice 

1995 společnost Vesco

2023 pekárna Srnín