Raub', klaub', back' in Sack, stiehl viel in der Mühl'.
(německé pořekadlo)

L. Klíma mlýny Křesín

L. Klíma mlýny Křesín
35
Křesín
410 02
Litoměřice
Křesín
50° 23' 39.3'', 13° 58' 39.9''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu a mele
Na levém břehu Ohře je umístěn mlýn a malá vodní elektrárna (instalovaný výkon 0,170 MW), jejímž provozovatelem je majitel firmy Automatické mlýny Křesín s.r.o. Mlýn patří rodině Klímů od roku 1908 (předchůdce tohoto mlýna je doložen již v roce 1362) a nynější dynastie Klímů začala s mlynářstvím už v 80. letech 19. století.
Mlýn se nachází na levém břehu řeky Ohře v obci Křesín.
Ohře
nepřístupný

Obecná historie:

Křesínský mlýn nestával stále na místě mlýna dnešního, který nese č.p. 35. Za pradávna byl dokonce na druhém tj. na pravém břehu Oharky (Ohře).

 Vody Oharčiny otáčely vodním kolem v Křesíně od nepamětných dob. Před tisícem let byl zde na vodě dřevěný, primitivní mlýnek zvaný škrtnice umístěný na jakémsi voru nebo prámu. A býval upevňován v místech, kde voda nejprudčeji proudila. Později zřízen stabilní na dřevěných pilotech. K rychlejšímu pohybu vody pomáhalo se tehdy zúžením říčního i bez toho značně úzkého koryta, neboť nebylo vody tolik jako dnes. A to proto, že rybníky v horách neprotrhly ještě své hráze a mnoho vláhy držely širé lesy v mýtinách. Jezu nebylo. Mlýnské kolo hnáno zvolna a mletí tím bylo zdlouhavé.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Za prvých dob pánů na Šebíně, mlýn náležel ke hradu a dvoru. Byl v něm zaměstnán některý z poddaných. Práce ke mlýnu museli vykonávati robotní sedláci.

 Jak stálo v listině nalezené v Křetínském kostele z roku 1362 za Jana ze Srbína musili poddaní na mlýnský břeh odvážeti kámen a dříví, aby voda břehů netrhala. To je nejstarší zmínka o Křetínském mlýně. Druhá následuje teprve ze 16. století. Roku 1517 postaven za Jana Zajíce z Hazimburku nový kamenný mlýn na pravém břehu Oharky nedaleko Křesína.  Základy postaveny z velkých pískovcových kvádrů, které ve zbytcích ještě dnes při nízké vodě možno spatřiti. Tam také kdy roku 1904 z kvádrů těch dlážděn byl břeh pod jezem asi v délce 20m, nalezen byl kvádr nesoucí na sobě vyrytý letopočet 1517 se sekernickým a mlynářským znakem uprostřed.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Roku 1550 Jan Zajíc z Hazimburku dal napsati do desek zemský svůj majetek: mlýn křesínský, přívoz a celou řeku s rybolovem.

 Roku 1556 byl mlýn uveden tomu v dědictví Jiříka Zajíce z H., zároveň zbožím a zbožím ostatním. Zdá se, že v době té platil mlynář zdejším pánům 70 strychů žita. Při prodeji osady Křesína, Livous, hradu Srbína a Horek Janu nejstaršímu z Lobkovic v roce 1564 mělo dojíti k prodeji mlýna. Jiřík z H. však se jej ponechal a prodal jej teprve v roce 1580 i s přívozem a splavem Janovi Vřesovcovi z Vřesovic a na Podsedicích za 3250 kop pr. gr..

Pro tuto dobu se vůbec zdá, že byly v okolí Křesína mlýny dva. Panský, o němž byla již řeč a druhý někde pod Licousy, svobodný. Dle záznamů tento patřil r. 1559 mlynáři Válkovi z Levou, který jej r. 1561 prodal jakémusi Kubíkovi za 800 kop grošů míšenských.

O vlastním mlýně křesínském je další záznam při propůjčování libochovickému panství císařem Rudolfem Zikmundovi Bathorimu r. 1604. To vše jsou staré zprávy z dob kdy starý mlýn vesele klapal a moučný prach plnil mlýnici. Za zhoubné vojny 30-ti leté jako by na něj zpáteční voda přišla – doklapal.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Hlavně za vpádu Somů v r. 1631 kdy celá osada křesínská byly do gruntů vypálena, přišel i on ke zkáze. Ze starého mlýna zbyly trosky jako všude v okolí, kde kouř ze spálenišť gruntů se zvedal. Již nedrkotaly po cestách ke mlýnu vozy s obilím mleči byli ti tam. Vše zůstalo opuštěno, trosky časem vlny Oharčiny zaplavili a odnesly.

Zajímavé to místo, kde stával pověstmi je  opředeno.

Když po 30ti leté válce došlo k novému osazování zpustošených vesnic, jak vidíme u jednotlivých usedlostí, dala vrchnost v Křesíně znovu postaviti nový mlýn na levém břehu řeky při vsi a jez upravila tak, aby voda při malém ohybu řeky hnala přímo na kola.

R. 1675 stojí v Urbáři, že v býval v Křesíně mlýn se 4 koly moučnými. V t.r. byly toliko kola moučná 2 a vstupní 1. Vrchnost pronajímala mlýn spolu s přívozem pod ním a  s rybolovem mlynářům, nebo rolníkům.

Nájem r. 1675 z téhož mlýna byl: pšnice 6str., žita 60str. a ječmena 6 str.. Na pšenicích ” když se jemu mlynáři  6 kusů vepřů z důchodu dá (k vykrmení)”

Roku 1676 je zanešen mlýn v deskách zemských v kupní smlouvě, kterou majitel Václav hrabě ze Šternberka prodává své statky hraběti Gundakarovi.

Ze staré knihy cechu mlynářů v Budyni z r. 1708 víme, že v té době byl zdejším mlynářem Jan Štětina. Po smrti jeho spravovala mlýn vdova mlynářka Máří Magdalena Štětinová, která r. 1746 byla svědkyní při křtu Josefa Purkyněho otce libochovického rodáka a národního buditele Jana Evang. Purkyně. O nástupcích mlynářky není po celé 18. století ve zbytku ničeho známo. Na počátku obdržel povinné číslo 35.

1722 syn Antonín Štětina

Roku 1787 byl mlynářem dle Jos. katastru  František Čermák. V archivu libochovickém začínají pro mlýn křesínský nesoucí č. 35 nájemní smlouvy teprve v r. 1816 čímž jména nájemců jsou uchována.

nájemci:

1816 Antonín Jenč mlynář evaňský s manželkou Barborou, nájem 1.400 zl. a 300 měr žita. Deputátní obilí mele zdarma.

1819-1822 Václav Švimberský s manž. Terezií

1.5.1822 Josef Müller. Dopustil se svou chasou krádeže dříví v Hájku, za což byl 1824 potrestán osmidenním vězením.

1825 Jan Šváb, mlynář libochovický za roční nájem 220 zl., 50 měřic pšenice, 175 měřic  žita a 100 měřic ječmene.

1827 Karel Raichl, mlynář v Budyni, nájem 450 zl., 50 měřic pšenice, 175 měřic žita a 100 měřic ječmene.

1827 budyňský velkomlynář Jan Payer, původem z Blatné,  z Blatné, nájem 455 zl., 50 měřic pšenice, 175 měřic žita a 100 měřic ječmene.

1835 Jan Jenč, syn Antonína Jenče z Evaně, nájem 630 zl., 50 měřic pšenice, 175 měřic žita a 100 měřic ječmene.

1840 emfyteuticky zakoupil Václav Jech z Vysokého Chlumce včetně přívozu, říční činže a pozemků

1846 Václav Jech nechal za 20 zl. ve stříbře pořídit pro křesínský kostel olejový obraz sv. Václava od Kajetána Chlema ze Solnice u Rychnova n/K

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1849 mlýn vykoupen z podanství, nadále v Jechově vlastnictví 

1852 Václav Jech zemřel, mlýn převzala vdova

1854 syn Jan Jech s manž. Josefou

V lednu 1863 dne 11 po půl noci vypukl požár ve mlýně. Vypuknutí nikdo nepozoroval až celý mlýn byl v jednom plameni. Potom již nebyl žádný přístup k hašení tak vyhořel mlýn celičký, že nezůstalo z něho nic než holé ohořelé začernalé zdi.

"Mlynář Jech šel kdysi úvozem v noci a zaslechl šramot. Šel po něm a vypátral muže - zloděje, mlynář jej chytil a odevzdal četníkům. Tento muž pak prý v pomstě zapálil mlýn."

Ještě v tomto roce 1863 postavil Jan Jech mlýn nový v místech starých zdí až na čtvrté složení.

Náhlou stavbou neprozřetelně se připravil do dluhů a brzy byl jimi zahrabán a židy obklopen, kteří vymáhali. Udělal dluhy u židů: libochovickému Michaelovi byl dlužen 2500 fl. Lowymu, budyňskému Jakubovi Kolliarovi 1000 fl a ti mu r. 1866 celý mlýn prodali v exekuční dražbě.

Mlýn koupila vrchnost a znovu jej pronajímala jako kdysi před 30ti léty.

1867 najal mlýn od vrchnosti František Ostrit mlynář z Červeného mlýna u  Zlonic t.č. velkomlýnský mlynář v Budyni za nájem 1755 fl..

1871 najal mlýn Václav Šrámek rolník z Lukova za nájem 2140 fl..

1874 najal mlýn Jan Markvart a koupil chalupu č. 34 v Křesíně.

1882 najal mlýn Antonín Klíma mlynář z Malešova spolu s manž. Anasatazií za nájem 2750 fl..

O koupi křesínského mlýna ucházel se mlynář Ort z Koštic. Měl jej zamluvený, však závdavek nesložil. Antonín Klíma ho předešel. Hraběnka mlýn prodala za 10 000 a povolila mu jěště na 10 let mletí panských šrotů, což mu značně finančně pomohlo.

Mlýn měl jen zprvu nízké stavení kryté šindelovou střechou. V nízkých žlabech pohybovala se mlýnská dřevěná kola. Po vyhoření kryly mlýn tašky. Antonín Klíma byl neohrožený mlynář velmi prudké povahy. Při velké vodě nebál se uprostřed jezu zatloukati kůly k chytání splav, obut při tom do vysokých bot.

Ony tři mlýnská kola vylámal a hodlal nahraditi je jedním velkým. Než koupil mlýn přijel se stavitel Lang z Libochovic na koni a hraběnka v kočáře na zpustlý mlýn podívati a uznali, že je skoro na spadnutí a že potřeba mnoho oprav. Proto byl prodán v ceně nízké

Mlynář vše opravil, jediné mlýnské kolo ukryl v dřevěné boudě, aby se v zimě mohlo vytápěti a tak při zamrzlé řece by se mlýti mohlo.

Za něho žil ve mlýně mlynářský Petr Puchmajer, i když byl zmrzačen na pravé ruce, byl veselý. Byl malé dribné postavy  a bez fajfčičky nedal ani ránu.

Opravy a stavby dělal Ant. Klíma v roce 1889, celý mlýn zvášil o patro a loub, skorem tehdy o 2 patra, pořídil nové stroje a staré opravil a zřídil nové již zmíněné širší kolo. Stavbu prováděl V. Krejza z Libochovic.

Rok před tím 1888 stavěl pekárnu, chlév špejchar při stavení mlýnském. Roku 1895 poslatvil A. Klíma lednici při obytném stavení. Roku 1900 postavili manželé Klímovi s povolením obce stáje a kolnu, při čemž od cesty obecní zahradili dílec ve výměře 12m2. 

V roce 1903 stavěl Antonín Klíma stodolu se sklepem a sušárnou.

Roku 1906 výstavba stájí u obývacího stavení. 

Roku 1908 přistavěna nová část mlýna při části staré, vpředu a zřízena turbína. Kolo bylo odstraněno.

Pořídil mlynář též dynamo k elektrickému osvětlení pro mlýnskou potřebu. Na východní straně postavené části upevnil mramorovou desku s vyrytým zlatým nápisem: Stavěno Léta Páně 1908 od Antonína a Stazie Klímových. Tehdy majitele mlýnu v Křesíně a Malešově

Antonín Klíma umírá 1911 ve stáří 59 let.

Přejal téhož roku mlýn syn Ladislav Klíma. Ten koupil č. 74 v Křesíně. Posledně postavená nová část byla o patro zvýšena. Během války v nouzi o obilí a mouku obklopovali mlýn spousty lidu z daleka, odhodlaných dáti za trochu mouky vše poslední a fronty for s obilím tarasily v dlouhých řadách silnici i cesty vedoucí ke mlýnu, což ostatně dělo se u všech mlýnů.  Mlýn křesínský ustanoven okresním hejtmanstvím v dohodě s válečným obilním ústavem za mlýn námezní.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Roku 1917 postaven velký přístavek k části mlýna postavené r. 1908. V přístavku tam umístěn byl parní stroj pro pohon mlýna za vysokého stavu vody, kdy turbínou nelze mléti. Parní stroj německé výroby na 80 HP stál asi 70 000 K. Pořízeno bylo též nové silné  dynamo na 120 W. V zimě pak téhož roku 1917 rozvedeno bylo ze mlýna elektrické osvětlení do celé obce.

Roku 1918 nad stájemi postavil Ladislav Klíma jedno patro, při štítě garage pro osobní automobil. Ta střechou svou sloužila za terasu, na kterou se vchází z pokojů. Stáje změněny za kancelář.

Roku 1919 vystavěl cestu spojnicí okresní silnici s obecní cestou podél kovárny. Výměnou vyžádal obecní cestu kol mlýna s okresní silnice vedoucí.

V dalších letech vystavěl chlévy a stáje v čáře mlýna nikoliv v čáře obytných budov, zvýšil značně celý dvůr, vydláždil a pořídil nová železná vrata.

Roku 1920 přestavěn pšeničný mlýn na semelek 2 vagony pšenice a 1 vagon žita denně

Roku 1923 přistavil nad část zvýšenou již v r. 1889 ještě patro, podlahy ve všech patrech obnovil a celý mlýn a hlavně tuto část vypravil nejmodernějšími stroji.

Roku 1924 počal stavěti druhou turbinu vedle staré a místnost pro dynamo. Při kopání základu pro turbinu nazazili dělníci na tvrdou dosti opukovou skálu.

Tam základy postaveny na pevném podkladě. Přístavek, ona místnost pro dynamo postaven byl na podkladu měkkém, na nánosu, takže po ukončení stavby objevily se dlouhé trhliny sesedáním postranního zdiva. Překážející vrby a silné olše byly na ostrově mlýnském vykáceny a břeh v jistém okruhu terasovitě vydlážděn. Na ostrov zřízen železobetonový můstek se zábradlím vedoucí s chodby přicházející ze dvora. Nad turbinou umístěno skladiště

Roku 1924 také obnoveny z části kobily.

Roku 1927 přistavěl na část postavenou r. 1888 dvě patra a získal tím rozsáhlé sýpky. Potom postavil kol svého pozemku na severní straně podél cesty od mlýna, silnice až ke stodole cementovou zeď. Do mlýna pořízeny nové stroje a nové nákladní auto.

Roku 1928 důkladně opravován jez. Využito bylo nízkého stavu vody, kdy netekla voda přes jez. Prsa jezu byla skorem celá v šíři 1 a půl metru vybetonována. Denní kapacita mlýna je 3 vagony. Zaměstnáno zde bývá průměrně 18 lidí.

Roku 1929 postavena v pozadí dvora u zahrady nová autogaráž na auta nákladní.

Roku 1934 přebírá mlýn jeho syn Ladislav Klíma ml., se svým otcem založili obchodní společnost, která provozovala mlýn až do  rou 1948 a jako 18ti letý začíná tuto společnost řídit.

1948 mlýn znárodněn, Státní mlýny Litoměřice

1956 mlýn vyhořel

1960-64 obnoven a přestavěn na žitný s kapcitou 120q/24 hod.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

 1992 restituoval Ladislav Klíma ml. se synem ing. Ladislavem Klímou CSc., obnovena firma L. Klíma, automatické mlýny, obnoven vozový park, rekonstruována malá vodní elektrárna s výkonem 80 kW a 90 kW, rekonstruována elektroinstalace a řízení technologických procesů.

od 1997 součástí firmy pšeničný mlýn v Raspenavě s kapacitou 110 q/24 hod.

mlýnské výrobky firmy získaly řadu ocenění za kvalitu

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kubík
  • Štětina
  • Čermák
  • Muller
  • Sváb
  • Reichll
  • Jenč
  • Jech
  • Ostrit
  • Šrámek
  • Markvart
  • Klíma
  • Švimberský
  • Müller
  • Šváb
  • Raichl
  • Payer

Historie mlýna také obsahuje:

1930 Ladislav Klíma

1939 - Ladislav Klíma a syn (RR)

Výtah  z inventáře všech nábytků a svrchků, které při dědičném uvedení do panství Libochovického roku 1690  jako fideikomis součástí nalézati mají a sice:

U Křesýnského mlýna

mlýnské železo - 3 kusy, oškrda - 3 kusy, pánvice - 3 kusy, kuše - 3 kusy, obruče na hřídel - 12 kusů, dřevěný běhoun - 3 kusy, běžec - 3 kusy, lopatový čep - 6 kusů, moučnice - 1 kus, pytlík (rukávník) - 3 kusy, otrubník - 3 kusy, krupní stoupa - 1 kus.

Mlynář platí nájem ročně 120 zl. a obilí

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům samostatné budovy
      vícepodlažní
          • existující umělecké složení
          Žádná položka není vyplněna
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          • jez
          Popis
          Popis
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          Popis1930: 2 turbíny Francis
          1) hltnost 5,75 m3/s, spád 1,7 m, výkon 100 HP
          2) hltnost 5,2 m3/s, spád 1,55 m, výkon 83 HP
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Popis
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis
          Typdynamo
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisMVE o výkonu 80 kW a 90 kW
          Historické technologické prvky
          Autor
          NázevHistorie
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníinternet
          Odkazwww.automatickemlyny.cz
          Datum citace internetového zdroje28.06.2013
          Autor
          NázevHistorie
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníinternet
          Odkazwww.automatickemlyny.cz
          Datum citace internetového zdroje28.06.2013
          Autor
          NázevLicence
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníinternet
          Odkazwww.eru.cz
          Datum citace internetového zdroje28.06.2013
          AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
          NázevČeskoslovenské mlynářství
          Rok vydání1936
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 214
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 23
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách VIII.
          Rok vydání2003
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 129-136

          Místo uložení
          Název fondu
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura
          Místo uložení
          Název fondu
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          28.6.2013 14:04 uživatelem Aleš Lacina

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 14.11.2021 08:37
          Radomír Roup (Radomír Roup) 12.6.2018 20:50
          doxa (Jan Škoda) 10.8.2024 00:22