1849 mlýn vykoupen z podanství, nadále v Jechově vlastnictví
1852 Václav Jech zemřel, mlýn převzala vdova
1854 syn Jan Jech s manž. Josefou
V lednu 1863 dne 11 po půl noci vypukl požár ve mlýně. Vypuknutí nikdo nepozoroval až celý mlýn byl v jednom plameni. Potom již nebyl žádný přístup k hašení tak vyhořel mlýn celičký, že nezůstalo z něho nic než holé ohořelé začernalé zdi.
"Mlynář Jech šel kdysi úvozem v noci a zaslechl šramot. Šel po něm a vypátral muže - zloděje, mlynář jej chytil a odevzdal četníkům. Tento muž pak prý v pomstě zapálil mlýn."
Ještě v tomto roce 1863 postavil Jan Jech mlýn nový v místech starých zdí až na čtvrté složení.
Náhlou stavbou neprozřetelně se připravil do dluhů a brzy byl jimi zahrabán a židy obklopen, kteří vymáhali. Udělal dluhy u židů: libochovickému Michaelovi byl dlužen 2500 fl. Lowymu, budyňskému Jakubovi Kolliarovi 1000 fl a ti mu r. 1866 celý mlýn prodali v exekuční dražbě.
Mlýn koupila vrchnost a znovu jej pronajímala jako kdysi před 30ti léty.
1867 najal mlýn od vrchnosti František Ostrit mlynář z Červeného mlýna u Zlonic t.č. velkomlýnský mlynář v Budyni za nájem 1755 fl..
1871 najal mlýn Václav Šrámek rolník z Lukova za nájem 2140 fl..
1874 najal mlýn Jan Markvart a koupil chalupu č. 34 v Křesíně.
1882 najal mlýn Antonín Klíma mlynář z Malešova spolu s manž. Anasatazií za nájem 2750 fl..
O koupi křesínského mlýna ucházel se mlynář Ort z Koštic. Měl jej zamluvený, však závdavek nesložil. Antonín Klíma ho předešel. Hraběnka mlýn prodala za 10 000 a povolila mu jěště na 10 let mletí panských šrotů, což mu značně finančně pomohlo.
Mlýn měl jen zprvu nízké stavení kryté šindelovou střechou. V nízkých žlabech pohybovala se mlýnská dřevěná kola. Po vyhoření kryly mlýn tašky. Antonín Klíma byl neohrožený mlynář velmi prudké povahy. Při velké vodě nebál se uprostřed jezu zatloukati kůly k chytání splav, obut při tom do vysokých bot.
Ony tři mlýnská kola vylámal a hodlal nahraditi je jedním velkým. Než koupil mlýn přijel se stavitel Lang z Libochovic na koni a hraběnka v kočáře na zpustlý mlýn podívati a uznali, že je skoro na spadnutí a že potřeba mnoho oprav. Proto byl prodán v ceně nízké
Mlynář vše opravil, jediné mlýnské kolo ukryl v dřevěné boudě, aby se v zimě mohlo vytápěti a tak při zamrzlé řece by se mlýti mohlo.
Za něho žil ve mlýně mlynářský Petr Puchmajer, i když byl zmrzačen na pravé ruce, byl veselý. Byl malé dribné postavy a bez fajfčičky nedal ani ránu.
Opravy a stavby dělal Ant. Klíma v roce 1889, celý mlýn zvášil o patro a loub, skorem tehdy o 2 patra, pořídil nové stroje a staré opravil a zřídil nové již zmíněné širší kolo. Stavbu prováděl V. Krejza z Libochovic.
Rok před tím 1888 stavěl pekárnu, chlév špejchar při stavení mlýnském. Roku 1895 poslatvil A. Klíma lednici při obytném stavení. Roku 1900 postavili manželé Klímovi s povolením obce stáje a kolnu, při čemž od cesty obecní zahradili dílec ve výměře 12m2.
V roce 1903 stavěl Antonín Klíma stodolu se sklepem a sušárnou.
Roku 1906 výstavba stájí u obývacího stavení.
Roku 1908 přistavěna nová část mlýna při části staré, vpředu a zřízena turbína. Kolo bylo odstraněno.
Pořídil mlynář též dynamo k elektrickému osvětlení pro mlýnskou potřebu. Na východní straně postavené části upevnil mramorovou desku s vyrytým zlatým nápisem: Stavěno Léta Páně 1908 od Antonína a Stazie Klímových. Tehdy majitele mlýnu v Křesíně a Malešově
Antonín Klíma umírá 1911 ve stáří 59 let.
Přejal téhož roku mlýn syn Ladislav Klíma. Ten koupil č. 74 v Křesíně. Posledně postavená nová část byla o patro zvýšena. Během války v nouzi o obilí a mouku obklopovali mlýn spousty lidu z daleka, odhodlaných dáti za trochu mouky vše poslední a fronty for s obilím tarasily v dlouhých řadách silnici i cesty vedoucí ke mlýnu, což ostatně dělo se u všech mlýnů. Mlýn křesínský ustanoven okresním hejtmanstvím v dohodě s válečným obilním ústavem za mlýn námezní.