Historie
Obecná historie:
Mlýn a pilu vlastnil Johann Zaruba. Původní č. p. bylo 131, později 484.
Mlýn přestavěl továrník Otto Morawetz na mechanickou tkalcovnu.
První mechanická tkalcovna v Úpici je dodnes průmyslovou dominantou města. Philipp Morawetz (1810–1870) v Úpici roku 1853 spoluzakládal přádelnu lnu na Sychrově, již od roku 1836 však provozoval také vinopalnu při domě čp. 137. V jeho blízkosti stál původně v zákrutu Úpy mlýn a na jeho místě vybudoval nejmladší z Philippových synů Otto Morawetz (1848–1919) roku 1887 mechanickou tkalcovnu, poháněnou nejprve vodní turbínou a od roku 1888 také parním strojem od firmy Märky, Bromovský a Schulz. Po instalaci další turbíny a druhého parního stroje roku 1903 měla k disposici 320 HP pohonu a čtyři stovky stavů, vyráběla především lněné damaškové zboží – ubrusy a ložní prádlo. Podnik roku 1919 zdědil syn zakladatele Walter, který však roku 1921 zemřel a podnik do roku 1938 vedli prokurista Franz Leo Ganz a ředitel Jan Hoffmann. Arizovaná továrna byla roku 1945 konfiskována a přes snahu Marie Morawetzové-Gibianové-McKenzie (1921–1990) o navrácení znárodněna a zlikvidována: Zařízení bylo přestěhováno do někdejší Pfefferkornovy tkalcovny v TrutnověPoříčí a v budovách zřídil n. p. Úpolen centrální sklady a opravny. Při pohledu od města je dobře dochován jen obytný dům Morawetzů čp. 137, v němž dnes sídlí hudební klub, směrem k řece si však hlavní třípodlažní budova i šedový sál tkalcovny, dostavěný do plynulého oblouku regulační zdi, uchovaly původní vzhled.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Roku 1651 je uveden Mlejn Velkoupický, který patří pod panství Náchodské. Tento mlýn lze nejlépe ztotožnit se Zárubovým mlýnem. Mlynářem je zde Kryštof Kumprth (věk 52 let) a spolu s manželkou Annou (50 let) mají dceru Marjánu (13 let). Na mlýně je také tovaryš Václav (23 let).
Soupis poddaných podle víry z roku 1651. (Černohous)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1897 povodeň smetla mlýn i s pilou
od Johanna Zaruby zakoupil mlýniště továrník Otto Morawetz a vybudoval zde tkalcovnu
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Kryštof Kumperth
-1897 Johann Zaruba
1897- Otto Morawetz
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
