Historie
Obecná historie:
Na přítoku Otavy, Sloním potoku ve Vatěticích vznikla papírna koncem 18. století, kdy zde roku 1793 Josef Ossendorf koupil kus pastviny k vystavění papírny. K postavení papírny se vrchnost zavázala dodat dříví za stanovené ceny. Papírník měl povoleno v sobotu a ve středu sbírat v lese dříví a pást dva kusy dobytka na panských pastvinách. Papírník se musel zavázat, že bude žít s rodinou jako řádný katolík a nestane se podezřelým z podloudnictví. Vrchnosti musel dodávat ročně určité množství kancelářského a poštovního papíru a pod trestem konfiskace musel odebírat pivo z vatětického pivovaru. Papírna ve Vatěticích nebyla velká a také její produkce byla ve srovnání s jinými poměrně malá. Roku 1800 prodal Josef Ossendorf papírnu i se zařízením zdejšímu usedlíkovi Ondřeji Pleningerovi. Produkce papírny v této době však klesla ještě více. Pleninger prodal papírnu roku 1816 manželům Šlechtovým, kteří po bývalém majiteli převzali i dluhy ve výši 1000 zlatých. Majitelé se později rychle střídali - 1832 koupil papírnu v exekuční dražbě Emanuel Weber, roku 1873 je jako majitel uváděn jeho zeť Jan Feichtinger, v roce 1878 je zde papírníkem Bohumil Geiszler, syn ředitele továrny ve Velkém Meziříčí. Ještě před rokem 1880 koupil papírnu Václav Jung a proměnil ji na mlýn.
(autor Zdeňka Řezníčková)
Doplnění:mlýn - stavební parcela č.16.
Jednalo se o dům čp.10/st.p.16 v katastrálním území Vatětice.Dům, spolu se stavbou včelína na stavební parcele číslo 20,byl zapsán v knihovní vložce číslo 5.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Na přítoku Otavy, Sloním potoku ve Vatěticích vznikla papírna koncem 18. století, kdy zde roku 1793 Josef Ossendorf koupil kus pastviny k vystavění papírny. K postavení papírny se vrchnost zavázala dodat dříví za stanovené ceny. Papírník měl povoleno v sobotu a ve středu sbírat v lese dříví a pást dva kusy dobytka na panských pastvinách. Papírník se musel zavázat, že bude žít s rodinou jako řádný katolík a nestane se podezřelým z podloudnictví. Vrchnosti musel dodávat ročně určité množství kancelářského a poštovního papíru a pod trestem konfiskace musel odebírat pivo z vatětického pivovaru. Papírna ve Vatěticích nebyla velká a také její produkce byla ve srovnání s jinými poměrně malá.
Roku 1800 prodal Josef Ossendorf papírnu i se zařízením zdejšímu usedlíkovi Ondřeji Pleningerovi. Produkce papírny v této době však klesla ještě více.
Pleninger prodal papírnu roku 1816 manželům Šlechtovým, kteří po bývalém majiteli převzali i dluhy ve výši 1000 zlatých.
Majitelé se později rychle střídali - 1832 koupil papírnu v exekuční dražbě Emanuel Weber,
Spolumajitelem papírny byl nechvalně proslulý masový vrah žen Hugo Schenk, mnoho vražd spáchal se svým bratrem Karlem a spolupachatelem Schlossarkem přímo ve sklepeních vatětické papírny, těla byla následně pohřbívána v zahradě papírny. Po té co byl Schenk odhalen a vypátrán byla těla exhumována. Všichni tři byli odsouzeni k smrti provazem, poprava byla vykonána roku 1884 ve Vídni.
První obětí Schenka a Schlossarka měl měl být mlynářský chasník František Podpěra. Ten nakonec zázrakem přežil několik střelných ran. (RR)
Roku 1873 je jako majitel uváděn jeho zeť Jan Feichtinger, v roce 1878 je zde papírníkem Bohumil Geiszler, syn ředitele továrny ve Velkém Meziříčí.
Ještě před rokem 1880 koupil papírnu Václav Jung a proměnil ji na mlýn.
V roce 1930 vlastnil mlýn Václav Jung. (RŠ)
První republika (1919–1938)
Poslední mlynář Wenzel Jung, vyhnán s rodinou 1946, po několika týdenním obydlení rumunskými reemigranty trvale opuštěn a vyrabován.
Vlastník v roce 1945:Anna Jung.
Po roce 1945 byly nemovitosti předmětem konfiskace a následně byl objekt v přídělovém řízení přidělen Československým státním statkům,n.p. v Praze.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Jung
Historie mlýna také obsahuje:
1793-1800 Josef Ossendorf
1800-1816 Ondřej Pleninger
1816 manželé Šlechtovi
1832 Emanuel Weber
1873 Jan Feichtinger
1878 Bohumil Geiszler
1880 Václav Jung
1930-1946 Václav Jung
1945 Anna Jungová
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
