Mele se na otruby.
(německé rčení)

Grafitový, Zrcadlový mlýn

Grafitový, Zrcadlový mlýn
61
Senovážné náměstí
České Budějovice
370 01
České Budějovice
České Budějovice 6
48° 58' 20.6'', 14° 28' 42.9''
Mlýniště bez mlýna
Grafitový, Zrcadlový, Špitálský mlýn byl zbořen po roce 1952.
Mlýnská stoka - Malše
volně přístupný

Obecná historie:

GRAFITOVÝ MLÝN (Milan Binder a Jan Schinko)

Na pravém břehu Mlýnské stoky v cípu Senovážného náměstí stál mlýn v podobě ze 2. poloviny 19. století. Prokazatelně byl v těch místech mlýn již v roce 1323, kdy patřil Konrádu Landoverovi (Landoverův mlýn). Podle Karla Pletzera se dostal mlýn kolem roku 1323 do majetku městského špitálu s kostelem sv. Václava. Mlýn byl pak označován jako Špitálský mlýn a jez v prostoru ulice U tří lvů jez Špitálský. Mlýnská stoka totiž vytvářela u bývalé Rybní ulice meandr a Špitálský jez vzdouval vodu na mlýn.V roce 1879 byl mlýn přestavěn, opatřen nahoře cimbuřím (podobně jako Přední mlýn) a strojní zařízení uspořádáno na výrobu kamnářské černi z tuhy a leštidla na kamna. V roce 1890 koupili mlýn bratři Ullrichové. Mlýn pak dosáhl výrazných úspěchů, když vyvážel „havraní stříbro“ do celé Evropy. Na základě zpracování tuhy-grafitu vznikl nový název Grafitový mlýn, lidově Grafitka. Na průčelí budovy mlýna byl instalován nápis SPIEGEL MÜHLE, čímž vznikl další název přeložením do češtiny – Zrcadlový mlýn. Název „Špíglmýl“ měl asi avizovat, že po použití výrobků ze mlýna se kamna apod. budou lesknout jako zrcadlo. Obyvatelé Rybní ulice podle Oldřicha Svobody používali pro mlýn název Grafitka, který vznikl ze staršího Grafitový mlýn. Existovaly i další jména Zrcadlový mlýn, Špitálský mlýn a nejstarší termín z roku 1323 Landoverův mlýn. Ke Grafitce patřila budova  na levém břehu. Ke které vedl přes Mlýnskou stoku můstek. V období 1. republiky i krátce po roku 1945 sídlila v tomto objektu textilní firma „Oswaldová“. Šily se tam košile, blůzy, zástěry a jiné části oblečení. Pamětníci připomínali (už je jich málo), že jako kluci se tajně chodili dívat oknem na švadleny, které se svlékaly a nové vzorky včetně spodního dámského prádla zkoušely. A ještě připomínali, že dneska by se za takovou podívanou platilo. Po znárodnění byla firma „Oswaldová“ začleněna do Šumavanu Vimperk. Grafitový mlýn byl zbořen před rokem 1950. Odborník na mlýny Josef Klempera uvádí, že Grafitový mlýn byl zbořen v roce 1959, ale podle snímků Mlýnské stoky pořízených asi v roce 1950 již nestál.

Kolem vlastního zboření mlýna jsou nejasnosti. Měl vyhořet před válkou, nebo být zasažen při bombardování, ale mlýn není uveden v seznamu zásahů budějckých hasičů, ani v seznamu domů po válce, které byly náletem zničeny. Bombardování se přes Rybní ulici a okolí na konci války v březnu 1945 přehnalo. Byl zasažen justiční palác, Hardtmuthka, okresní dům, divadlo, Lannovka, ale Rybní ulici bomby přelétly.     

 

Mistr klempíř Oldřich Svoboda z Rybní ulice si živě pamatoval, že když zazněly sirény, vlezl pod bytelné strojní nůžky a soused Václav Záviš se schoval pod ponk. Ženské s dětmi poslali do krytu. Šťastně se všichni po náletu zase v plném počtu sešli. Mlýnská stoka na pohlednici „pamatuje“ také základní kámen nového divadla. Když se už vědělo, že divadlo nebude, dovalili základní kámen architekti a stavaři jednou v noci v bujaré náladě přibližně v těchto místech do Mlýnské stoky. Nikdy se to nevyšetřilo, možná se ani nechtělo.

 

(Podle leteckého mapování z 50. let, konkrétně z roku 1952, mlýn ještě stál. pozn. RŠ)

(doplněno online Encyklopedie ČB, pozn. PK)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Prokazatelně byl v těch místech mlýn již v roce 1323, kdy patřil Konrádu Landoverovi (Landoverův mlýn). Podle Karla Pletzera se dostal mlýn kolem roku 1323 do majetku městského špitálu s kostelem sv. Václava. Mlýn byl pak označován jako Špitálský mlýn a jez v prostoru ulice U tří lvů jez Špitálský. Mlýnská stoka totiž vytvářela u bývalé Rybní ulice meandr a Špitálský jez vzdouval vodu na mlýn.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1879 byl mlýn přestavěn, opatřen nahoře cimbuřím (podobně jako Přední mlýn) a strojní zařízení uspořádáno na výrobu kamnářské černi z tuhy a leštidla na kamna. V roce 1890 koupili mlýn bratři Ullrichové. Mlýn pak dosáhl výrazných úspěchů, když vyvážel „havraní stříbro“ do celé Evropy. Na základě zpracování tuhy-grafitu vznikl nový název Grafitový mlýn, lidově Grafitka. Na průčelí budovy mlýna byl instalován nápis SPIEGEL MÜHLE, čímž vznikl další název přeložením do češtiny – Zrcadlový mlýn. Název „Špíglmýl“ měl asi avizovat, že po použití výrobků ze mlýna se kamna apod. budou lesknout jako zrcadlo. Obyvatelé Rybní ulice podle Oldřicha Svobody používali pro mlýn název Grafitka, který vznikl ze staršího Grafitový mlýn. Existovaly i další jména Zrcadlový mlýn, Špitálský mlýn a nejstarší termín z roku 1323 Landoverův mlýn. 

Ke Grafitce patřila budova  na levém břehu. Ke které vedl přes Mlýnskou stoku můstek. V období 1. republiky i krátce po roku 1945 sídlila v tomto objektu textilní firma „Oswaldová“. Šily se tam košile, blůzy, zástěry a jiné části oblečení. Pamětníci připomínali (už je jich málo), že jako kluci se tajně chodili dívat oknem na švadleny, které se svlékaly a nové vzorky včetně spodního dámského prádla zkoušely. A ještě připomínali, že dneska by se za takovou podívanou platilo. Po znárodnění byla firma „Oswaldová“ začleněna do Šumavanu Vimperk.

Grafitový mlýn byl zbořen před rokem 1950. Odborník na mlýny Josef Klempera uvádí, že Grafitový mlýn byl zbořen v roce 1959, ale podle snímků Mlýnské stoky pořízených asi v roce 1950 již nestál.

 

Kolem vlastního zboření mlýna jsou nejasnosti. Měl vyhořet před válkou, nebo být zasažen při bombardování, ale mlýn není uveden v seznamu zásahů budějckých hasičů, ani v seznamu domů po válce, které byly náletem zničeny. Bombardování se přes Rybní ulici a okolí na konci války v březnu 1945 přehnalo. Byl zasažen justiční palác, Hardtmuthka, okresní dům, divadlo, Lannovka, ale Rybní ulici bomby přelétly.     

 

Mistr klempíř Oldřich Svoboda z Rybní ulice si živě pamatoval, že když zazněly sirény, vlezl pod bytelné strojní nůžky a soused Václav Záviš se schoval pod ponk. Ženské s dětmi poslali do krytu. Šťastně se všichni po náletu zase v plném počtu sešli. Mlýnská stoka na pohlednici „pamatuje“ také základní kámen nového divadla. Když se už vědělo, že divadlo nebude, dovalili základní kámen architekti a stavaři jednou v noci v bujaré náladě přibližně v těchto místech do Mlýnské stoky. Nikdy se to nevyšetřilo, možná se ani nechtělo.

 

(Podle leteckého mapování z 50. let, konkrétně z roku 1952, mlýn ještě stál. pozn. RŠ)

GRAFITOVÝ MLÝN (Milan Binder a Jan Schinko), (doplněno online Encyklopedie ČB, pozn. PK)

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Landover
  • Ullrich

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      městský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        zděná
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            • jez
            • stavidlo
            • náhon
            StavZaniklý
            Popis
            StavZaniklý
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMilan Binder, Jan Schinko
            NázevNoviny českobudějovické radnice
            Rok vydání2007
            Místo vydáníČeské Budějovice
            Další upřesněnís. 3
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMilan Binder, Jan Schinko
            NázevNoviny českobudějovické radnice
            Rok vydání2007
            Místo vydáníČeské Budějovice
            Další upřesněnís. 3
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/mlyny
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJan Schinko
            NázevPo Mlýnské stoce jezdily pramice, ve vodě se plavili koně
            Rok vydání2015
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://www.budejckadrbna.cz/drbna/drbna-historicka/10326-po-mlynske-stoce-jezdily-pramice-ve-vode-se-plavili-kone.html
            Datum citace internetového zdroje
            Autor
            NázevOstrov na Senovážném náměstí existoval. V roce 1911 však zmizel z plánu města
            Rok vydání2016
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://www.budejckadrbna.cz/drbna/drbna-historicka/10550-ostrov-na-senovaznem-namesti-existoval-v-roce-1911-vsak-zmizel-z-planu-mesta.html
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Ostatní

            Vytvořeno

            14.1.2015 00:09 uživatelem No.666

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 4.8.2017 16:00
            pkhistory (Petr Kozel) 2.1.2017 11:09