I ruční mlýnek postačí, když má starý mlýn svátek křtu.
(estonské přísloví)

Třebestovický, Brychtův mlýn

Třebestovický, Brychtův mlýn
11
Lípová
Sadská
289 12
Nymburk
Třebestovice
50° 7' 20.9'', 14° 57' 54.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí na kraji obce. Mlýn byl přestavěn z původní tvrze. Mlýn je významnou dominantou obce do dnešních dní a symbolika mlýna je použita i ve znaku obce.
Na okraji obce.
Šembera
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

„Dne 21. 8. 1442 daroval Jiří z Kunštátu a Poděbrad Benešovi, mlynáři z Poříčan, tvrz, kterou dal klášter vystavět a pronajímal ji drobným šlechticům, aby ji přestavěl na mlýn.

K mlýnu doveden 4 km dlouhý kanál z říčky Šembery.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Dne 16. 8. 1589 byl potvrzen Rudolfem II. Viktorinovi Hausserovi, do r. 1620 byl mlynářem Havel Holub.

Na budování mlýnského náhonu se podílel i český rybníkář Jakub Krčín z Jelčan, který v té době bydlel v Kouřimi. Dílo, jež přivádělo vodu do Třebestovic a Sadské, bylo opravdu mistrné, bohužel bylo narušeno výstavbou dálnice a sídliště v Poříčanech. Postaveno bylo patrně za mlynáře Viktorina Haussera, kterému privilegium na mlýn r. 1589 potvrdil císař Rudolf II. Přívod vody na mlýnské kolo a její dostatečný spád byl řešen náhonem (délka 4 km) z říčky Šembery.

1620 mlýn zakoupil Havel Holub, rukojmími trhové smlouvy byli kromě poděbradských sousedů ještě Jan Křivoklátský, Matěj Kavka a Markyta Ryngeroá z Kutné Hory. Jelikož Holub smlouvě nedostál, byli z příkazu královské komory 30.10.1620 rukojmí předvoláni k stání k městskému soudu v Kolíně, tam se však poděbradští sousedé nedostavili a zaslali pouze písemné odůvodnění své nepřítomnosti, což kolínský soud považoval za své znevážení a stěžoval si k zemskému soudu v Praze... (další spisy se nedochovaly)

Okolo r. 1772 zde hospodařil nymburský měšťan Karel Schustera, na svůj náklad dal v obci postavit kapličku a zavěsit zvonek

1841 Jan Jahoda

Roku 1894 se stává vlastníkem Václav Vichera, 1883 Václav Urbánek, 1894 Antonín Trnka, 1895 manželé Welzovi, 1896 Anna Homolková.

V průběhu 19. stol. byli ve mlýně uváděni mlynáři Skopec, Josef Homolka a po něm jeho vdova Anna, která r. 1914 prodala mlýn Josefu Brychtovi.

Anna Homolková prodala r. 1914 mlýn Josefu Brychtovi. Ten na místě starého vodního mlýna postavil moderní mlýn, zvaný amerikán, do provozu byl uveden 28. října 1918. V té době měl mlýn poměrně velký výkon (přes 7 vagónů mouky za týden), ve mlýně zaměstnáno 5 osob.

V roce 1930 byl majitelem mlýna Josef Brychta.

V činnosti byl vždy po celý rok, do r.1938 se zde pekl i chléb.

Roku 1951 však přechází do bezplatného užívání Hospodářského družstva Český Brod a od roku 1953 JZD Třebestovice, později Oseva Nymburk. V roe 1953 JZD Třebestovice činnost mlýna ukončilo.

Po r. 1989 byl zdevastovaný mlýn navrácen potomkům posledního majitele, kteří mlýn opravují.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Beneš
  • Hausser
  • Holub
  • Urbánek
  • Vichera
  • Trnka
  • Welz
  • Homolka
  • Brychta
  • Skopec
  • Jahoda

Historie mlýna také obsahuje:

15. st. Beneš z Poříčan

1589 Viktorin Hausser

1841 Jan Jahoda

1883 Václav Urbánek

1894 Václav Vichera

1894 Antonín Trnka

1895 Welz

Josef Homolka

Anna Homolková

1914 Josef Brychta

Hospodářské družstvo Český Brod

JZD Třebestovice

Oseva Nymburk

potomci mlynáře Brychty


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • raná moderna do roku 1920
      • 1945 – současnost
      zděná
      vícepodlažní
      Mlýnice má 2 patra a vysokou půdu.\n

      1914 za mlynáře Josefa Brychty byl mlýn přestavěn a moderně zařízen.

      • okno
      • náhrobky, pamětní desky
          Žádná položka není vyplněna
          1918 - 1938 pekárna
          • náhon
          • odtokový kanál
          Náhon z říčky Šembery začínal u Poříčan. To znamená, že délka náhonu činila asi 5 km. Šlo o důmyslný projekt Jakuba Krčína z Jelčan z 2. poloviny 16. století. Hladina vody byla zvednuta o 1,5 m a průtok vody byl zvýšen na 300 litrů za vteřinu. Mlýnský náhon směřoval na Brychtův mlýn v Třebestovicích, pak následovala 2 km dlouhá umělá hráz dosahující místy výšky až 3 m k Bahníkovu mlýnu v Sadské. Voda protekla Sadskou a pokračovala k mlýnu Na Celné. Umělý kanál byl pak zakončen ve Starém Labi. Jeho celková délka byla asi 10 km. K regulaci vodní hladiny sloužily umělé nádrže zbudované před Bahníkovým mlýnem. (MH)
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          PopisV roce 1930 měl mlýn 2 Francisovy turbíny,
          1) hltnost 0,23 m3/s, spád 5 m, výkon 11,2 HP
          2) hltnost 0,39 m3/s, spád 5 m, výkon 19 HP
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          PopisV roce 1930 měl mlýn 2 Francisovy turbíny,
          1) hltnost 0,23 m3/s, spád 5 m, výkon 11,2 HP
          2) hltnost 0,39 m3/s, spád 5 m, výkon 19 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Další upřesněníPraha, str. 10
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Další upřesněníPraha, str. 10
          AutorInternet
          NázevOficiální web obce Třebestovice
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníHistorie
          Odkazhttp://www.obec-trebestovice.cz/historie%2Dobce%2Dtrebestovice/d-1428/p1=60
          Datum citace internetového zdroje16.8.2016
          AutorInternet
          NázevTřebestovice
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníHistorie
          Odkazhttps://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99ebestovice
          Datum citace internetového zdroje16.8.2016
          AutorInternet
          NázevMlýn (Třebestovice, Česko)
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://ipac.svkkl.cz/arl-kl/m-cs/detail-kl_us_auth-0286655-Mlyn-Trebestovice-cesko/
          Datum citace internetového zdroje16.8.2016
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách II.
          Rok vydání2000
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 239-240

          Místo uloženíSOA v Praze
          Název fonduVelkostatek Poděbrady
          Název archiváliePamětní kniha
          Evidenční jednotkakniha
          Inventární číslo, signatura1
          Místo uloženíSOA v Praze
          Název fonduVelkostatek Poděbrady
          Název archiváliePamětní kniha
          Evidenční jednotkakniha
          Inventární číslo, signatura1

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          16.8.2016 15:58 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 18.12.2023 11:07
          doxa (Jan Škoda) 5.12.2024 21:43
          Jiří Smitka (Jiří Smitka) 15.12.2021 13:23