Po roce 1620, kdy bylo zkonfiskováno jmění Grysperků na Kaceřově, se Podměstského rybníka s mlýnem ujal klášter v Plasích a pronajímal jej. Rybník i s mlýnem byl však obci spíše ke škodě, jelikož oba obecní mlýny (Prostřední a Červený) mohli mlít jen, když mlel mlýn Podměstský nebo když byl v rybníce zvýšený stav vody.
1651 (soupis podaných dle víry) v Kralovicích:
1) mlynář Pavel Šrotka (30 let) s manželkou Annou (56 let)
2) mlynářka nájemnice Anna Vychrová (60 let)
3) mlynář nájemník Bartoloměj Jedlička s manželkou Alžbětou (41 let)
(nelze však určit, který byl na jakém mlýně)
Kryštof Wolfram byl podle matrik na podměstském mlýně již od roku 1655.
V roce 1668 byl na Podměstském mlýně mlynářem Kryštof Volfram.
Následujícího roku se zde uvádí vdova Barbora Říhová, v jejíž osobě sem přichází hospodařit mlynářský rod Říhů.
1704 opat Eugen Tyttl jedná o výměně mlýna Týneckého za Podměstský, obec souhlasí, nicméně k výměně nakonec nedošlo
Vlastnictvím rodu Říhů se mlýn stává až roku 1761, kdy mlýn emfyteuticky prodal opat Hertman za 200 zlatých Vojtěchu Říhovi. Nadále povinen platit 45 zl. roční činže, dříví na opravu náhonu může brát z panských lesů zdarma, mimo to dostane ročně 9 sáhů dříví, za které zaplatí 3 zl. 30 kr. a dodá z něho 4 míry čistého popele do panské draslovny.
Od roku 1836 byl na mlýně Josef Říha.