Mlýn se musí nechat klapat.
(německé přísloví)

Dolní mlýn

Dolní mlýn
5
Lískovec
73801
Frýdek-Místek
Lískovec u Frýdku-Místku
49° 42' 40.0'', 18° 19' 16.9''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn založený v roce 1716, zbořen 1925.
900 m západně od kostela sv. Šimona a Judy v Lískovci
Podšajarka
volně přístupný

Obecná historie:

1664 - Fojt Mikuláš Chamrád měl vedle mlýnu také včelín - Jan Konečný (mlynář)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Usedlost č. 5 náležela až do roku 1846 ke gruntu  č. 7.

Majitel tohoto gruntu č. 7 Frydrych Biolek postavil  v letech 1716 – 1725 na čísle 5 mlýn z něhož neodváděl  žádné daně. Směl však mlít pouze pro vlastní potřebu.
Roku 1749 se na něm uvádí mlynář Martin Pastor.

Od 23. 10. téhož roku je tu Jan Pastor, zřejmě syn předešlého.

Od 21. 2. 1777 je zde Jan Pastor, opět zřejmě syn předešlého. 

10. 2. 1818 prodal svůj mlýn s dvojím složením a dvojími špičkami, který leží na pozemcích  gruntu č. 7 Janu Michalkovi za 920 rýnských.

Mlýn se dvěma složeními semlel v té době ročně 70 měřic pšenice, 250 měřic žita a 180 měřic ovsa.

1832- 1846 Johann Pastor

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

10. 4. 1860 koupili mlýn František a Johanna Koneční.

Od 17. 11. 1863 držela mlýn Johanna Konečná

od 24. 10. 1874 tu byl mlynář Josef Kostka.

21. 9. 1882 ho převzala Johanna Konečná, která mlýn 10. 12. 1894 předala Marii Konečné.

Od 25. 9. 1895 hospodařili na horním mlýně Jan a Anna Vogtovi.

17. 9. 1898 přebrali mlýn Ludvík a Angela Neusserovi, kteří jej však již 28. 2. 1899 vrátili zpětJanu a Anně Vogtovým.

Ti zde setrvali do 26. 10.  1900, kdy mlýn převzal mlynář Ferdinand Wahn.

Po devíti letech (11. 12. 1909) jsou na horním mlýně Jan a Teresia Koneční.

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Od 3. 4. 1920 se tu uvádějí Josef a Barbora Mrózkovi a Štěpán a Marie Onderkovi.

Obecní kronika uvádí, že toho roku (1920) bylo prodáno vnitřní zařízení mlýna. Zda se tak ovšem stalo, je sporné, neboť 6. 8.1921 bylo nařízeno Štěpánu Onderkovi a Josefu Mrózkovi z mlýna č. 5 správní komisí, aby vyčistili do 1. 1.1922 zasypaný tok potoka Podšajarky. Ten byl totiž téhož roku přeložen do svahu výše, aby voda na kolo mlýnské měla větší spád.

2. 8. 1925 postihla mlýn velká povodeň, kdy ve mlýně bylo po kolena vody. Téhož roku byl mlýn jako již neopravitelný zbořen.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Konečný
  • Pastor
  • Biolek
  • Michalek
  • Kostka
  • Vogt
  • Neusser
  • Wahn
  • Mrózek
  • Onderka

Historie mlýna také obsahuje:

1716 – 1725 - Frydrych Biolek
1749 – Martin Pastor
1749–1777 – Jan Pastor
1777–1818 – Jan Pastor ml.
1818–1846 – Jan Michalek
1846–1860 – Jan Pastor
1860–1863 – František a Johanna Koneční
1863–1874 – Johanna Konečná (vdova)
1874–1882 – Josef Kostka
1882–1894 – Johanna Konečná
1894–1895 – Marie Konečná
1895–1898 – Jan a Anna Vogtovi
1898–1899 – Ludvík a Angela Neusserovi
1899–1900 – Jan a Anna Vogtovi
1900–1909 – Ferdinand Wahn
1909–1920 – Jan a Teresie Koneční
1920 – Josef a Barbora Mrózkovi
Do 1927 – Štěpán a Marie Onderkovi

V obecní kronice se uvádí: „Mlýn stával severně od Dolního mlýna, na svahu směrem k Ostravici. Mlýn měl stálou vodu z Ostravice, kdežto Dolní mlýn měl vodu značně nestálou. Posledním jeho majitelem byl Ludvík Neusser. Mlýn stál na pohyblivém svahu, který zavaloval nejednou mlýnskou strouhu, ale i mlýn doslova roztrhl na dva kusy, později ještě na další. Při tom mlýn neměl dobrou prosperitu a tak Ludvík Neusser jej koncem 19. století prodal. Mlýn pak byl zrušen. Do nedávna byly na jeho místě zříceniny zdiva, nyní však po něm není stopy, právě tak po mlýnské strouze.“

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2020
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            • náhon
            • rybník
            6. 8.1921 bylo nařízeno Štěpánu Onderkovi a Josefu Mrózkovi z mlýna č. 5 správní komisí, aby vyčistili do 1. 1.1922 zasypaný tok potoka Podšajarky. Ten byl totiž téhož roku přeložen do svahu výše, aby voda na kolo mlýnské měla větší spád.
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorJiří Tichánek, Jan Štěpánek, Ing. Pavel Šmíra
            NázevVodní mlýny na Frýdecko-Místecku
            Rok vydání2013
            Další upřesněnírkp., s. 327-328
            AutorJiří Tichánek, Jan Štěpánek, Ing. Pavel Šmíra
            NázevVodní mlýny na Frýdecko-Místecku
            Rok vydání2013
            Další upřesněnírkp., s. 327-328

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            22.5.2020 11:37 uživatelem charlie1101

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 22.5.2020 22:47
            doxa (Jan Škoda) 5.12.2020 11:40